Češi loni prosázeli 138 miliard, nejvíce vhodili do automatů

ČTK ČTK
Aktualizováno 22. 6. 2015 11:13
Na výhrách se sázkařům vrátilo 106,7 miliardy korun, provozovatelům zůstalo 31,4 miliardy korun.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Češi loni prosázeli 138,1 miliardy korun, což je meziročně o 11,4 procenta více. Nejvíce peněz, 42,5 procenta z celkové prosázené částky, vhodili do interaktivních videoloterijních terminálů. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnilo ministerstvo financí.

Na výhrách se sázkařůmloni vrátilo 106,7 miliardy korun, legálním provozovatelům loterií a podobných her zůstalo 31,4 miliardy korun.

Do videoloterijních automatů lidé v Česku vhodili 58,7 miliardy korun, což je meziročně o 14,2 procenta více. Automaty jim vrátily 42,73 miliardy korun, 15,97 miliardy korun tak zůstalo v přístrojích.

Největší nárůst objemu vsazených částek nastal stejně jako o rok dříve u takzvaných okamžitých loterií (1,5 miliardy korun) a internetových kurzových sázek (29,4 miliardy korun). Právě podíl internetového sázení se každoročně zvyšuje, loni už Češi přes internet prosázeli více než pětinu všech peněz. Více se loni prosázelo také v interaktivních karetních turnajích či v tombolách.

Naopak meziročně méně vsázeli lidé v kostkách, bingu, lokálních loterijních systémech a elektromagnetických ruletách.

Provozovatelé loterií a podobných her odvádí 20procentní daň z rozdílu mezi vsazenou částkou a vyplacenou. Za loňský rok tak odvedli do státního rozpočtu 6,3 miliardy korun. Za hrací automaty, videoloterijní terminály a další technická herní zařízení platí provozovatelé navíc denně 55 korun za každý povolený přístroj. Tato pevná část dílčího základu odvodu loni dosáhla 1,3 miliardy korun.

Na konci prosince 2014 evidovalo ministerstvo financí 73 legálních provozovatelů loterií a sázkových her. Nejsou v tom však zahrnuty peněžité a věcné loterie, tomboly a výherní hrací přístroje povolované obcemi.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Obcím i krajům stoupl přebytek rozpočtu, Schillerová kritizovala nedostatek investic

Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy korun, zatímco o rok dříve to bylo 8,8 miliardy korun.

"Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření skončilo již osmým rokem po sobě v přebytku. (…) Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Méně příznivou zprávou podle ní jsou ale údaje o investicích samospráv. "Loni sice kraje a obce proinvestovaly dohromady téměř 124 miliard korun, stále to ale bylo o 30 procent méně, než kolik si naplánovaly," dodala.

Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 61,5 miliardy korun na 594,1 miliardy korun a celkové výdaje o 38,6 miliardy na 562,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy