Podle krizového plánu se může stát, že v důsledku propadu dovozu elektrické energie z Francie a Norska a mrazivého počasí by v lednu vláda musela na čtyři dny spustit nouzová opatření pro úsporu plynu.
Podle toho nejčernějšího scénáře by v Británii mohla chybět až šestina elektrické energie, která se v zemi spotřebuje v nejnáročnějším období. Šlo by o krajní situaci, kdy by už země uvedla do provozu i záložní uhelné elektrárny. Pokud by klesl dovoz elektrické energie z Norska a Francie a přišly by mrazy, mohly by v lednu nastat čtyři dny, po které by vláda musela spustit nouzová opatření s cílem šetřit plyn.
"Nejde o scénář, který očekáváme," uvedlo v prohlášení ministerstvo obchodu, energetiky a průmyslové strategie. "Domácnosti, firmy a průmyslové podniky si mohou být jisty, že dostanou elektřinu a plyn, jak potřebují," píše se také v prohlášení.
Agentura Reuters připomíná, že tyto informace přicházejí nedlouho poté, co Bank of England varovala, že Británie je na cestě k dlouhé recesi. Spotřebitelské ceny v červnu meziročně stouply o 9,4 procenta a očekává se, že vzhledem ke zdražování energií bude inflace zrychlovat.
Politické řešení současných ekonomických problémů přitom brzdí vybírání nového premiéra, jehož jméno má být známé 5. září. Zatímco vlády evropských zemí vymýšlejí strategie, jak ušetřit plyn a zvětšit kapacitu zásobníků, soupeřící tábory vedené ministryní zahraničí Liz Trussovou a bývalým šéfem resortu financí Rishim Sunakem se dohadují o řešení vhodném pro Británii.
Dobročinné organizace, podnikatelské skupiny i politici vyzývají Trussovou a Sunaka, aby přišli s plánem, jak pomoci obyvatelům Británie vypořádat se účty za energie, které podle předpovědí mohou v říjnu vzrůst o 82 procent.
