Třicet minut adrenalinové zábavy, žádná překážka nebude moc veliká, budete zdolávat neuvěřitelné výzvy - těmito bombastickými výkřiky láká společnost Big Hummer na svezení v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Milovice - Mladá. Neodolali jsme a za necelých 1700 korun jsme se rozhodli atrakci vyzkoušet.
Najít stanoviště Big Hummeru není zase tak velký problém. Na benzině v Milovicích láká ke svezení fordka s obřími koly, u které se spousta kluků všech věkových kategorií fotí. "Tu ale skoro nepoužíváme, máme ji spíše jako reklamní poutač. Jezdí na benzin a jen nastartováním sežere tolik, co naftový hummer za půl hodiny," prozrazuje instruktor Jakub Vojtíšek.
Kousek od fordky vede polní cesta do vojenského prostoru, kde má Big Hummer svůj stan. Přijíždíme v předstihu a už zdáli slyšíme monotónní naftové blafání. Za chvíli se za obzorem vynoří monstrum - kabina z hummeru na podvozku východoněmecké ify a obřích pneumatikách velikosti dospělého muže.
Nahoru do kabiny se dostanete jedině po žebříku. Mimoděk se nám vybavuje jeden ze vtipů o módních vozech kategorie SUV. Víte, jak poznáte, že už je vaše SUV příliš velké? Když potřebujete šerpu a kyslíkovou masku, abyste vylezli na místo řidiče.
Kabina rozhodně nepřipomíná vnitřek hummeru ani žádného jiného osobního nebo užitkového auta. Jde o hodně vybydlený a spartánský prostor, se kterým jsme se většinou setkávali, když jsem zkoušeli závodní stroje postavené "na koleně". Však také instruktor Jakub prozrazuje, že auto je slepencem. Čtyřválcový naftový motor pochází z dodávky Iveco, pneumatiky jsou ruské výroby, o východoněmeckém podvozku už byla řeč.
Cenu monstra odhaduje Jakub asi na tři čtvrtě milionu. "Nejvíc ale stála práce, kterou jsme stavbě věnovali," říká.
Instruktáž netrvá dlouho. "Spojka je tuhá, ale sešlápnete jí jen teď na začátku, a pak na konci. Celou dobu pojedete na dvojku, víc kvaltů to nemá. Na plyn zbytečně nešlapejte, akorát to řve a o moc rychleji to stejně nejede," dozvídáme se.
A tak vyrážíme rychlostí rekreačního běhu za monotónního zvuku motoru po polní cestě, na níž nejsou bůhvíjak velké výmoly. Nejvíc nás fascinuje ta obrovská výška, ze které shlížíme na krajinu bývalého vojenského prostoru.
V areálu sjíždíme a vyjíždíme některá menší klesání a stoupání, žádného extrému typu opravdu těžkého terénu nebo třeba přejíždění karoserií aut, se ale nedočkáme. Do kopce je potřeba přidat, na vrcholku tlak na plynový pedál zmenšit a z kopce jet bez plynu. Auto se kolébá, skoro nás to uspává.
I když má monstrum pohon pouze na zadní nápravu, psí kusů typu smyků nebo jiné adrenalinové jízdy není kvůli zpřevodování schopné. "Většině lidem se to líbí. Jen jeden pán, říkal, ať to zkrátíme. Že prý jezdí s bagrem na stavbě a připadá mu to podobné," říká mi instruktor.
Za tři roky, co tady Big Hummer provozují, neměli žádný zásadní průšvih, jen menší starosti. "Jedné paní jsem řekl, ať dá méně plynu a zatočí doleva, tak na to šlápla a volant strhla doprava. Projela ke koním do ohrady. Měli jsme pak brigádu," líčí Jakub.
Spotřeba monstra se pohybuje kolem čtyřiceti až šedesáti litrů za hodinu. Řízení je těžké. Docela se zapotíme a to prý máme výhodu, že je mokro. Na suchém podkladu se šofér s volantem pere ještě víc. Půlhodinka rychle uběhne. Adrenalinu nám v žilách nepřibyla ani špetka, ale monotónní vrčení, kolébání a nadhled vyhnalo všechen stres. Tahle atrakce by se měla jmenovat "meditace za volantem."
