Foto: BMW

Asi nepřekvapí, že po stránce vnímané kvality na tom BMW není špatně, i když úrovně generace E39 (1995 až 2003) nedosahuje. Oloupaný volant po 150 000 km, potrhané bočnice sedadel a sloupané dekorační obložení nemusí být ničím výjimečným. Takové opotřebení ale může svědčit i o tom, že má auto ve skutečnosti najeto půl milionu, což u fleetových kusů z Německa není vzácností. Základní mechanika ale u řady 5 drží a auto obvykle nerezaví (pokud za sebou nemá bouračku a následnou špatnou opravu). Uvnitř je samozřejmě spousta místa a praktický kombík nabídne dostatečně velký zavazadlový prostor.

Výběr správné výbavy a motoru bude složitější. U luxusních aut obvykle platí, že čím méně toho na palubě mají, tím lépe. Z hlediska dlouhodobého provozu a hlavně servisních nákladů a cen práce a náhradních dílů je lepší vzít zcela obyčejnou verzi bez aktivního řízení, adaptivního podvozku a natáčení zadních kol. A ideálně s manuálem. Pak se na autě prakticky nemá co rozbít.