Výroba aut v Česku láme rekordy. Oživení se ale dočkaly i tradiční motocykly

Jan Markovič Jan Markovič
15. 1. 2016 10:29
V Česku se během roku 2015 vyrobilo téměř 1,3 milionu osobních aut. Největšími producenty byly tradičně mladoboleslavská Škoda, nošovická Hyundai a kolínská TPCA. Všichni zaznamenali nárůst. Dařilo se ale i motocyklům. Značka JAWA totiž dokázala zvýšit svou produkci o 60 procent.
Největším producentem osobních aut v Česku je už tradičně Škoda Auto.
Největším producentem osobních aut v Česku je už tradičně Škoda Auto. | Foto: ČTK

Ještě nikdy se v České republice nevyrobilo tolik vozidel jako loni. Celkem 1 305 330 kusů, které během roku 2015 opustily továrny, znamená rekord. Drtivá většina z nich byly osobní vozy, za kterými stojí hlavně mladoboleslavská automobilka. Z 1 298 236 aut vyrobila téměř 57 procent. Produkce osobních vozů tak meziročně stoupla o 4,15 procenta. Informovalo o tom Sdružení automobilového průmyslu (SAP).

Automobilka Hyundai, která v Nošovicích vyrábí například kompaktní SUV Tucson nebo hatchback a kombi i30, se o výrobu osobních aut zasloužila 26,4 procenta. Téměř 17 procent zaznamenal podnik TPCA. Ten v Kolíně produkuje malé městské vozy pod značkami Toyota, Peugeot a Citroën.

Zajímavý je ovšem pohled i do dalších odvětví automobilového průmyslu. Například autobusy zaznamenaly nárůst o 16 procent. Za většinou z 4517 aut stojí Iveco. Nákladní vozy a tahače, které v Česku produkuje jen kopřivnická Tatra, mají také oproti loňsku nárůst, byť jen o 3,5 procenta. Celkem se jich vyrobilo 850 kusů, informuje ve své zprávě SAP.

Největším skokanem roku je ovšem bezesporu společnost JAWA Moto, která byla loni jediným producentem motocyklů. S 1727 vyrobenými kusy si mohla připsat nárůst produkce o 60,6 procenta.

Výrobní rekord zaznamenalo i Slovensko. To ohlásilo přes milion vyprodukovaných aut, zejména díky automobilce Kia (338 tisíc vozidel) a PSA Peugeot Citroën s 303 tisíci vyrobenými auty. Slováci mají našlápnuto i díky rozhodnutí britského výrobce Jaguar Land Rover, který v roce 2018 otevře u Nitry svou fabriku. Počítá zatím s výrobou 150 tisíc aut ročně.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy