Mluvčí Volkswagenu agentuře AFP potvrdil nedělní informace německých médií o vyšetřování a řekl, že firma záležitost bere "velmi vážně". Nechtěl ale zatím uvést podrobnosti, čeho se kauza týká, kvůli "možnému soudnímu procesu".
Podle ARD a Süddeutsche Zeitung je firma Volkswagen předvolána na 14. června před pracovní soud v brazilské metropoli, obsílku dostala tento měsíc.
Vyšetřování se týká let 1974 až 1986 a brazilské úřady prověřují podezření, že se zaměstnanci Volkswagenu v Brazílii se tehdy zacházelo způsobem "podobným otroctví" a že firma se dopustila "obchodu s lidmi", či o něm věděla. Podle AFP německá média čerpala ze svědectví a policejních informací, v nichž tehdejší zaměstnanci hovořili o porušování lidských práv. Jedna žena údajně uvedla, že její syn kvůli špatnému zacházení zemřel.
Podle německých médií se kauza nejspíš týká zemědělského závodu Companhia Vale do Rio Cristalino, který VW vybudoval v Amazonii na produkci masa. Pro práci najímal přes prostředníky stovky pracovníků, kteří podle AFP odlesnili na 70 tisíc hektarů, což byla zhruba polovina území farmy.
"Šlo o moderní otroctví," řekl prokurátor z Ria de Janeiro Rafael Garcia, který je pověřen vyšetřování tohoto případu. Podle něj byly pracovní podmínky v závodě nelidské. Dělníci podle něj měli také malárii, někteří na ni umřeli a byli tam pohřbeni, aniž o tom byli informováni jejich příbuzní. "VW nejspíš tuto formu otroctví podporoval, protože získal levnou pracovní sílu," citovala AFP brazilského prokurátora.
Volkswagen čelil už dříve obvinění kvůli působení v Brazílii za tamní vojenské diktatury. V roce 2020 přistoupila VW na dohodu, která ukončila vyšetřování zahájené v roce 2015 a v níž se zavázala odškodnit 36 miliony realů (asi 145 milionů Kč) své bývalé zaměstnance v Brazílii. Brazilská vládní komise předtím došla k závěru, že firmy včetně Volkswagenu tajně pomáhaly armádě vyhledávat možné "podvratné živly" a potenciálně nebezpečné odboráře v řadách svých zaměstnanců. Mnoho z nich pak přišlo o práci nebo i čelilo represím režimu.
Problémy i v Číně
Problémům Volkswagen v poslední době čelí i v Číně, kde má mimo jiné závod v oblasti Sin-ťiang. Podle západních zemí a řady skupin na ochranu lidských práv, jsou tam mučeni a vězněni etničtí Ujgurové. Automobilka navzdory tomu plánuje závod ve městě Urumči provozovat dál. V komentáři, který včera zveřejnil německý list Handelsblatt, to uvedl šéf automobilky Herbert Diess.
"Věřím, že přítomnost SAIC Volkswagen zlepšuje situaci lidí v regionu," uvedl Diess. "Jezdíme tam a stejně jako všude na světě dbáme na dodržování našich pracovních standardů a na respektování kulturních a náboženských rozdílů," rozvedl. Dodal, že na jakýkoli důkaz o pochybení v závodě v Sin-ťiangu bude firma "mohutně" reagovat.
Týdeník Der Spiegel v pátek napsal, že německé ministerstvo hospodářství odmítlo kvůli údajnému porušování lidských práv poskytnout Volkswagenu záruky na krytí nových investic v Číně.
Západní státy a organizace obviňují Peking, že více než milion Ujgurů a příslušníků dalších muslimských etnických skupin internoval v "převýchovných táborech". Podle Číny jsou tábory ve skutečnosti "centry odborného vzdělávání", jejichž cílem bylo vymýtit extremismus.
