Usaďme se nejprve časově. Kdy se dočkáme první trvalé kolonie na Marsu nebo Měsíci?
Měsíc přijde určitě na řadu dříve. Vše, co bychom chtěli použít na Marsu, si na něm budeme moci otestovat, než se vydáme k rudé planetě nebo dále. Pokud by se něco nepovedlo, můžeme se i jednodušeji vrátit. Z Měsíce můžete odstartovat zpět během několika dní, u Marsu můžete čekat klidně rok, než dojde k takové konstelaci planet, aby byla cesta zpět na Zemi vůbec možná.
Myslím, že na Měsíc bychom se měli dostat mezi lety 2025 a 2030 (NASA plánuje v roce 2024 obydlit vesmírnou stanici Gateway, která bude obíhat okolo Měsíce, pozn. red.). Mars přijde na řadu vzápětí.
Co tam budeme zpočátku dělat?
První mise budou výzkumné. Budeme hledat suroviny, na což se již dnes zaměřují i soukromé firmy jako japonský iSpace nebo němečtí PT Scientists. Následně budeme muset začít materiál těžit. Využijeme ho jako palivo nebo ke stavbě vlastních stanic. Hledat a dobývat se bude určitě i voda - jak pro astronauty, tak pro rostliny.
Dobře, tak čím tam tedy budeme jezdit?
Prvními auty, která budou po povrchu Měsíce nebo Marsu jezdit, budou jakési karavany. Bude se jednat o mobilní laboratoře, v nichž bude možné několik dní přebývat. Určitě budou mít také podvozek s více koly, na něm budou buňky s tlakovou kabinou. K ní budou připevněna robotická ramena a tzv. suit porty. To znamená, že zvenku kabiny budou připevněny skafandry, do nichž se člověk dostane dveřmi zevnitř vozidla. To, aby se snadno mohl projít po povrchu.
Auta budou připomínat ta z filmu Marťan. Tvarově budou odpovídat vozítkům, která NASA vyvinula pod názvy LER (Lunar Electric Rover) nebo SEV (Space Exploration Vehicle).
Tomáš Rousek (*1982)
Tomáš je absolventem Fakulty architektury ČVUT. Od roku 2010 spolupracuje s americkou vesmírnou agenturou NASA. Podílel se na návrhu budov pro Olympijské hry v Rio de Janeiru a futuristických staveb pro fotbalové mistrovství světa v Kataru. Od roku 2015 má vlastní architektonickou společnost XTEND založenou v Londýně, a kromě klasických pozemských projektů se zabývá i návrhem vesmírných stanic - vytvořil např. koncept měsíční stanice Global Moon Village pro letošní konferenci Spojených národů ve Vídni.
Jakou rychlostí by tato auta mohla jezdit?
Myslím, že ze začátku budou kosmonauti rádi, že budou jezdit dvacet kilometrů v hodině. V tomto směru jde hlavně o bezpečnost. Kvůli nízké gravitaci bude nutné dát pozor na nerovnosti - auto na nich snadno začne nekontrolovaně skákat.
Na to musí být přizpůsobený podvozek…
Ano, plánují se různé struktury kol, jsou pružné, aby se mohly deformovat a nejsou plněné vzduchem. Koupit si je vlastně můžete už teď. Michelin je prodává pod názvem Tweel.
Čím budou vozítka poháněná?
Očekávám, že elektřinou s využitím baterií a solárních panelů.
Budou zapotřebí nějaké speciální dobíjecí stanice?
Určitě se budou nabíjet na základně a na cestách si pak pomohou solárními panely. Problémem je to, že třeba na Měsíci může být i dva týdny noc - pokud se dostanete na odvrácenou stranu ve fázi pozemského úplňku. Na výlety tak první průzkumníci určitě budou chtít vyrazit v období lunárního dne a po cestě budou chtít sbírat solární energii.
Výhodné bude lunární den "pronásledovat" - držet se tedy stále na osvětlené části povrchu. Na Zemi se vám něco podobného, "uprchnout" noci, může povést jen v letadle. Na Měsíci to půjde i v autě.
Budou marsovská autíčka autonomní, nebo je bude řídit astronaut?
Ve vesmíru je autonomie relativně daleko. Robotická vozítka, která jezdí po Marsu dnes, dostávají pokyn jednou za čas a sama se musí vyhnout překážkám. Očekávám tedy, že vozidla budou mít dva módy. Plně autonomní, v němž astronauta autíčko i někde vyzvedne, samo dojede pro vzorky a pak se vrátí, a pak "manuální", v němž ho bude ovládat astronaut.
Představuje nějaký problém nízká gravitace?
Díky bateriím bude vozítko dost těžké na to, aby na povrchu sedělo dostatečně. Kvůli nízké gravitaci a s ní spojenému nízkému odporu ale bude mít delší dojezd na jedno nabití, než by mělo normálně na Zemi.
Je reálné, aby na Marsu vznikla konvenční infrastruktura, jakou ukazuje ve svých vizích třeba SpaceX?
Já si myslím, že to je jen otázkou času, a myslím, že se toho dočkáme ještě v tomto století. Když se bavíme o tom, kdy bude první stanice na Marsu nebo Měsíci, máme tendenci být příliš optimističtí, u dlouhodobých vizí je to naopak, tam spíš tíhneme k pesimistickým předpovědím.
Velké město na Marsu může být dřív, než si myslíme. Ve chvíli, kdy se tam postaví hotely (vesmírní turisté jsou součástí většiny plánů soukromých firem i vládních agentur, pozn. red.), tak se tam pravděpodobně vybuduje i nějaká infrastruktura a kolem celé základny vznikne jakýsi sekundární sektor obchodů a služeb. Odstartuje se tak exponenciální růst stanice, z níž se později stane město.
Budou auta pro Mars stavět i dnešní automobilky?
Podle mého to bude naprosto přirozené. Audi společně s PT Scientists už mají dnes prototyp lunárního robota Audi Lunar Quattro. Toho plánují brzo vyslat na Měsíc, kde bude i s rychlostí čtyři kilometry v hodině bezkonkurenčně nejrychlejším vozidlem široko daleko. Je jen otázkou času, kdy budou na Marsu jezdit i škodovky.
A vyrábět je budou kde? Na Zemi?
Auta budou určitě zpočátku montovaná přímo na Zemi, ale v delším horizontu by mohla být na místě, tedy Marsu nebo Měsíci, vyrobena i pomocí 3D tisku. Bude možné i recyklovat některé díly.
Na Zemi bude tou dobou již řada aut autonomních. Nebude Mars posledním místem, kde si náruživý řidič užije samotné řízení?
Určitě to bude veliká terénní výzva. Takový Dakar budoucnosti.
