Seriál Retro auta (1. díl) - Proč by mělo mít auto šest kol? Podle zapáleného designéra Ferruccia Coviniho to přináší řadu výhod. Vůz se prý lépe ovládá v zatáčkách a je stabilnější. Šest párů brzd jej také lépe zastaví. Snižuje se riziko aquaplaningu, nemluvě o tom, že i píchlé kolo by nemělo být takový problém jako v běžném voze (pokud je to vpředu).
Covini navíc tvrdil, že se také zvýší komfort cestujících. A kromě toho, pokud dojde k čelnímu nárazu, je auto bezpečnější. Jenže šestice kol přináší i své nevýhody - musíte mít šest pneumatik, šest brzd, šest tlumičů.... A to něco stojí.
Jako by konstruktéři nechtěli negativa slyšet. Projekt šestikolového sporťáku není vůbec nový. Už v polovině sedmdesátých let vyjel na závodní dráhu prototyp formule Tyrrell P34 se třemi páry kol. Brzy ale dostal červenou. V té době byl totiž nedostatek nízkoprofilových pneumatik.
Právě Ferruccio Covini přiznává, že se tímto pokusem o novou formuli inspiroval. V roce 2001 představil prototyp supersportu Covini C6W. Šestikolku poháněl vzadu uložený osmiválec Audi s objemem 4,2 litru a maximálním výkonem 440 koní. Řadilo se manuální 6stupňovou převodovkou.
Auto bylo pozoruhodným zjevením, i když kromě dvou párů kol vpředu mělo docela nezajímavý vzhled. Jeho další výhodou ale byla nízká hmotnost (díky využití uhlíkového vlákna), která se pohybovala něco málo pod 1,2 tuny.
Díky tomu Covini sliboval slušné jízdní parametry, i když údaj o zrychlení nikdy nezveřejnil. Maximum mělo přesáhnout 300 km/h. Covini navíc představil ještě otevřenou verzi Spider, ta měla mít stejné výkony.
A jak to s tímto autem dopadlo? To se přesně neví. Covini C6W nemělo ani oficiálně stanovenou cenu. Média spekulovala, že by se měla pohybovat na úrovni modelů Ferrari, což je poměrně široké rozpětí v řádů milionů korun. V roce 2008 jsme se mohli dočíst, že se do roka konečně spustí sériová výroba, nikdy ale neproběhl její oficiální start. Covini měl vyrobit maximálně osm kusů tohoto bláznivého supersportu ročně. Místo toho se ale odmlčel.