Je patrně jediným autem, které má svou sochu v nadživotní velikosti, k tomu na historické památce a ještě navíc v konzervativním Německu. Zlatá Fiesta s roztaženými křídly zdobí Kolín nad Rýnem už od roku 1991. A přesto, že proti ní občas vystoupí nějaký městský zastupitel s vytříbeným vkusem či ekologický aktivista se zálibou v cyklistice, stala se neodmyslitelnou součástí veřejného prostoru.
Ve čtvrtém největším německém městě je ostatně Fiesta doma. V místní Fordově továrně sjížděla z výrobních pásů už její první generace, a zůstala tu zabydlená dodnes. Až tu za pár dní skončí, vystřídá ji nový elektrický crossover s technikou od Volkswagenu. I on se má stát základním pilířem Fordu pro evropský trh.
Když tady 11. května 1976 Fiesta začínala, jako by na poslední chvíli naskočila do rozjetého vlaku. Evropu tou dobou válcoval Renault 5 a Fiat 127, na světě už byl také Volkswagen Polo. A zatímco první dva modely směly v malém množství poznat i motoristé v Československu, Fiesta se sem nikdy oficiální cestou nepodívala. Svou cestu k českým motoristům si tak začala klestit až po roce 1989.
Ford měl od začátku s Fiestou velké plány, chtěl ji prosadit na všech kontinentech, dokonce i v Severní Americe. A jak řekl tehdejší ředitel kolínské továrny Bob Lutz při její premiéře, pro automobilku byla Fiesta nejdůležitější novinkou od doby, kdy v roce 1908 vyjel první Ford T.
Lutz, který se později stal uznávaným automobilovým manažerem, přitom ani trochu nepřeháněl. Fiesta byla prvním modelem, který do Fordu vnesl ducha moderní doby: motor umístěný napříč, pohon předních kol a karoserii typu hatchback. Za vývoj auta tehdy druhý největší automobilový koncern světa utratil dvě miliardy západoněmeckých marek, což byly i pro Ford velké peníze. Žádné jiné auto jej do té doby nevyšlo tak draho.
Premiéru si ostatně nenechal ujít ani Henry Ford II. Až do té doby známý odpůrce malých aut se ve Fiestě projel kolem Rýna, aby pak směrem ke konstruktérům utrousil pochvalné "good job".
Šéf koncernu měl původně pro Fiestu vymyšlené jiné jméno. Měla se jmenovat Bobcat, což v češtině znamená rys. Ale protože název už mezitím použila značka Mercury, muselo Forda napadnout něco jiného. Fiesta podle dochované legendy byla jeho nápadem, ostatně vůz se měl montovat také ve španělské Valencii, kde měl Ford jednu ze svých továren.
Problém však byl, že název už si předtím nechal patentovat hlavní Fordův konkurent General Motors. Vše údajně vyřešil krátký telefonát s tehdejším prezidentem GM Tomem Murphym.
Velkolepá kariéra malého fordu tedy mohla začít: Závod ve Valencii chrlil auta pro jižní Evropu, továrna v Dagenhamu ve velkém zásobovala Brity, v Saarlouis a Kolíně nad Rýnem pak z pásů sjížděla auta pro dalších 70 zemí světa.
Snad jen v USA se Fiestě nedařilo, i když se tamní tisk předháněl v superlativech. Ropná krize už tou dobou byla zažehnána a na Američany bylo auto moc malé. Na milost vzali až jeho sedmou generaci, která se s karoserií sedan vyráběla v Mexiku.
Fiesta byla od samého začátku autem zaměřeným na řidiče, při srovnávacích testech s Renaultem či Volkswagenem odcházela ze souboje jako ta nejsportovnější. Tuto pověst ostatně pěstovala sama automobilka, když každé generaci přidělila také "ostrou" verzi, počínaje Fiestou XR až po dnešní ST.
Samostatnou kapitolou je pak účast Fiesty na rallye a sportovních soutěžích. Začátkem 80. let automobilku například napadlo, že by mohla s Fiestou založit tradici dámského závodu. A tak se v roce 1982 zrodil Ford Fiesta Ladies Cup, který v Německu pět následujících sezon patřil mezi divácky nejatraktivnější akce. Aby také ne, když v něm mohly startovat pouze závodnice ve věku od 18 do 28 let.
V dnešním světě už by PR oddělení leccos neprošlo, ve své době však patřily podobné akce k hvězdné éře Fordu v Evropě. Za pár let po Fiestě přišla třetí generace Escortu a také Sierra, oba modely konkurence z duše nesnášela. Skoro to vypadalo, že Ford ani není americká automobilka, když umí tak dokonale vystihnout místní vkus a potřeby.
To všechno už je dávno minulost, v posledních letech dřívější bestsellery Fordu na trhu v Evropě už jen paběrkují. Končící Fiestu si například v Česku letos pořídilo jen 132 motoristů, zatímco fabií se za stejnou dobu prodalo víc než čtyři tisíce.
