Americký technik Henry Ford stál u zrodu automobilového průmyslu, jak jej dnes známe. Ford byl přitom průkopníkem jiného druhu než vynálezce kočáru bez koní Karl Benz. Na kontě neměl žádný opravdu převratný vynález a jeho objevem nebyla ani pásová výroba, díky usilovné práci a jasné vizi ale dokázal udělat z druhdy luxusního zboží součást každodenního života. Svou továrnu založil Henry Ford v Detroitu před 110 lety, 16. června 1903.
První vůz automobilky Ford Motor Company, nazvaný jednoduše Model A, se začal prodávat o pouhý měsíc později. Farmářský synek Ford, který sbíral zkušenosti i v Edisonových podnicích, ale nebyl v té době ve výrobě benzinových vozítek žádný nováček, jeho první výrobek se jmenoval Quadricycle a sestrojil ho v roce 1896. Byl to dvoumístný kočárový vozík se zážehovým motorem a s koly, zvonkem a řídítky od bicyklu. Kočár ostatně připomínalo i "áčko", kterého za pouhý rok vzniklo na 1700 kusů.
Fordova společnost, která v té době byla jen jednou z mnoha rodících se automobilek, si díky Modelu A přišla na slušné peníze, které použila na další rozšíření. Pověstnou díru do světa udělala značka Ford pět let po představení Modelu A, v září 1908.
Tehdy vyjel do světa Ford Model T, automobil, který vydržel ve výrobě dlouhých 20 let a postavil Ameriku na kola. "Téčka" se vyrobilo neuvěřitelných 15 milionů a dodnes patří do první pětky nejprodávanějších osobních aut všech dob.
Model T tak splnil Fordův sen o masové produkci levného, a tedy dostupného vozu. Nebyl to sice žádný zázrak techniky, ale s cenovkou 825 dolarů byl tento dostupný i pro příslušníky střední třídy. Po pěti letech (kdy se "téčka" oproti tradované verzi vyráběla i v jiných barvách než jen černé) zavedl Henry Ford ve své automobilce pásovou výrobu. Výroba jednoho auta tak zabrala jen hodinu a půl místo předchozích 12 - a s tím mohla ještě víc klesnout i cena.
Jeho podnik přežil všechny krize
"Dělníci, kteří vyrábějí auta, by měli mít možnost si jedno koupit, aby si mohli vyjet na nedělní výlet," říkal továrník. A svým podřízeným poskytl peníze i čas, ve kterém je mohli utrácet. Od roku 1914 platil pět dolarů denně za osmihodinový pracovní den, zatímco běžný plat byl 2,3 dolaru za devět hodin práce. Není divu, že v té době Ford vyráběl a prodával 300 000 aut ročně, tedy víc, než všechny ostatní tehdejší americké automobilky dohromady.
"Téčko", jakkoli úspěšné, se ale postupně stávalo pro firmu přítěží. Zatímco konkurence produkovala novější, rychlejší i pohodlnější auta, trval Henry Ford sveřepě na svém Modelu T. Což automobilku mohlo stáhnout, podobně, jako to o půl století později hrozilo Volkswagenu kvůli zastarávajícím broukům. Nakonec se ale lidem z Fordova okolí podařilo přesvědčit jejich šéfa, že věci jako elektrický startér nebo běžné pedály a řadící páka nejsou nepotřebný luxus.
V květnu 1927 tak v Detroitu vyrobili poslední exemplář Modelu T a na podzim už továrna produkovala modernějšího nástupce, Model A. Zarputilé trvání na "téčku" přitom nebylo ani zdaleka jediným Fordovým výstřelkem. Výborný obchodník, ale taky podivín a zatvrzelý individualista, který neuměl přijímat cizí názory, si třeba ve 30. letech si koupil vysílací čas v rozhlase a v "nedělní Fordově hodince" dal předčítat své rady. Pověstné byly jeho protiodborářské a antisemitské tirády.
Když ale Henry Ford 7. dubna 1947 ve věku 83 let zemřel, byl právem považován za největšího podnikatele 20. století. Jeho firma se vyvinula v obrovský konglomerát, který před druhou světovou válkou vyráběl například i vlastní letadla a měl továrny v řadě zemí světa.
Firma, ve které mají dones hlavní slovo Fordovi potomci, dodnes patří mezi největší automobilky světa. A na rozdíl od konkurentů jako General Motors a Chrysler se mu podařilo překonat nedávnou krizi bez státní pomoci.
