Více než padesát let trvalo, než Jaguar, značka s obrovskou závodní historií, představil další svůj sportovní model. Ano, Jaguar F-Type sami představitelé britské automobilky považují za nástupce vozu E-Type. Ten měl premiéru v roce 1961 na ženevském autosalonu.
F-Type má, alespoň podle tvrzení šéfů Jaguaru, být také druhým nejkrásnějším Jaguarem všech dob, právě po legendárním E-Type. To, zda jsou tato tvrzení pravdivá, si redaktor Aktuálně.cz mohl ověřit během dvoudenní prezentace tohoto vozu v Německu. Součástí byly i jízdy na novém a velmi náročném testovacím okruhu v bývalém vojenském prostoru.
Během dvou dnů měli novináři dostatečnou možnost vyzkoušet si všechny tři varianty tohoto sportovního kabrioletu. Těmi jsou základní model s třílitrovým šestiválcovým motorem s výkonem 340 koní, dále verze s šestiválcovým, ale posíleným motorem na 380 koní a navíc opatřená samosvorným diferenciálem na zadní nápravě. Zákazník, který si tento model (opatřený v názvu i písmenem S) koupí, získá také aktivní podvozek a větší brzdy. Právě tento model jsme trápili na okruhu a fungoval tam fantasticky. Možná by se hodil ještě tvrdší podvozek, ale je jasné, že auto je primárně určené na ježdění na silnici, takže se tvůrcům nelze divit.
Vrcholem v nabídce je osmiválec. Má bez pěti rovných pět set koní. Z nuly na stokilometrovou rychlost zrychlí za 4,3 sekundy a maximální rychlost omezovač zastaví na hodnotě 300 km/hod.
I základní verze má však řadu hraček. Tak například, kličky dveří, za které se pak tento kus karosérie uchopí, vyskakují ze zákrytu s ostatní plochou teprve v okamžiku odemykání vozu, stejně tak jsou ve stojícím voze uschovány prostřední výdechy ventilační soustavy na horní části palubní desky. Vysunou se pomocí elektromotoru až při zapnutí klimatizace či topení.
Rádio není třeba
Další hračkou je tlačítko pro zesílení zvuku pomocí ovládání výfukových klapek. Již tak návykový zvuk motoru se pak ještě zvýrazní a zesílí. Na milovníky sportovní jízdy rovněž jako rajská hudba působí bublání ve výfucích po ubrání plynu. Jsou sice automobily, které znějí ještě lépe než Jaguar F-Type, ale i tato "hudba" se hned tak neoposlouchá.
Interiér působí moderně, kvalitně a velmi funkčně. Jen tlačítka na dveřích pro ovládání elektromotorů v sedačkách jsou trochu moc blízko u sebe a poněkud zmatečně rozmístěná. Také navigace, která se ovládá na osmipalcovém displeji, není z nejrychlejších. Potěší ale, že komunikuje i v češtině.
V interiéru není místa nazbyt. I člověk mé velikosti (186 centimetrů) se sice za volant i vedle řidiče posadí vcelku dobře, ale nohy si spolujezdec příliš nenatáhne. Hodně těžko se pak bude v interiéru hledat místo na umístění dámské kabelky. Nějaké odkládací prostory tu sice jsou, ale vesměs jsou tak na peněženku.
Kufr je také spíše symbolický. Nepředpokládá se sice, že by se takový vůz používal na stěhování, ale pokud bude chtít ve voze dvojice cestovat na dovolenou, bude muset velmi důkladně vážit, co s sebou brát a co nechat doma. Do kufru se tedy přestěhoval i akumulátor a nádoba s kapalinou pro ostřikovače. Pokud tedy budete chtít tuto tekutinu doplnit, musíte otevřít zadní, nikoli přední kapotu. Stejně ji však majitelé, zejména pokud si budou jisti, že je někdo pozoruje, otevírat budou. Je totiž obrovská a ještě se otevírá směrem dopředu, tedy jako u E-Type.
Volíme šestiválec
I když jsme v Německu zkoušeli vůz na všech typech silnic, největší část jsme najezdili po dálnicích s neomezenou rychlostí. Při kultivované jízdě kolem 160 kilometrů v hodině si i nejsilnější osmiválcový vůz vyžádal jen něco málo nad deset litrů benzinu, šestiválec byl pochopitelně ještě o litřík až dva úspornější. Jízda rychlostí 200 km/hod i vyšší by se pak pochopitelně podepsala na vyšších účtech za tankování. Osmiválcový vůz je v přímém směru neuvěřitelně rychlý, zrychlování opravdu působivé. Na horších silnicích (ano, i takové jsme v Německu našli) však nepůsobil úplně nejjistěji. Pokud se chcete s autem pohybovat i jinde než na rovných dálnicích, doporučujeme volit šestiválec, v ideálním případě ve verzi S.
Ten nabídne jen o něco horší dynamiku, je v něm ale větší kus hravosti.
I ve velmi vysokých dálničních rychlostech (jezdili jsme vinou velmi chladného počasí téměř neustále pod nataženou střechou) lze v autě velmi slušně komunikovat. Je až neuvěřitelné, jak pokročil vývoj izolačních materiálů, které se instalují mezi jednotlivé vrstvy plátěné střechy. Ještě před pár lety bývalo vhodné vzít si před jízdou v kabrioletu v době, kdy není možné střechu otevřít, špunty do uší. To už je dnes naštěstí minulost a neplatí to jen pro Jaguar.
Jakmile se počasí vylepší a vy sjedete z dálnice s neomezenou rychlostí, dá se střecha pomocí elektromotorů složit během dvanácti sekund po stisknutí tlačítka. Stejně rychlé je pak i její navrácení nad hlavy cestujících.
