Neplaťte víc, než musíte. Před cestou na dovolenou se vyplatí řešit výměnu peněz i dálnice

Roman Šitner
18. 6. 2016 7:39
Někdo pořídí chorvatské kuny nejlevněji ve směnárně, jiný v bankomatu a někomu se vyplatí co nejvíce používat platební kartu. Záleží na kursech vaší banky. Dálnice se platí ve všech zemích, kterými pojedete. Nejčastěji se objíždí ta slovinská, ale máme i tipy na úsporu v Chorvatsku nebo Maďarsku.
V Rakousku se kromě dálniční známky platí i za některé tunely. Například cestou přes Alpy po dálnici A9.
V Rakousku se kromě dálniční známky platí i za některé tunely. Například cestou přes Alpy po dálnici A9. | Foto: Roman Šitner

Kvůli špatným kurzům a nevýhodným bankovním poplatkům může česká rodina utratit za dovolenou o několik stokorun více, než je nutné. Je proto důležité si před cestou zjistit konkrétní poplatky u vlastních bank.

Cena za 1000 chorvatských kun

Směnárny

Exchange.cz Praha (s vytištěným kuponem na VIP kurz) 3700,-

Česká spořitelna 3710,-(z účtu u ČS)  - 3760,- (hotově)


Platba kartou

Česká spořitelna 3695,-

mBank 3791,-


Výběr z bankomatu

Česká spořitelna 3701,- (Erste), 3820,- (ostatní)

mBank 3791,-

Údaje k 1. červnu 2016

Příkladem může být rozdíl mezi Českou spořitelnou jako nejčastější bankou domácností a mBank, která reprezentuje běžný levný účet bez poplatků. Zaplatit platební kartou tisíc kun vyšlo v prvním případě o sto korun výhodněji než v druhém.

Důvodem je to, že spořitelna má chorvatskou měnu na svém kurzovém lístku a cizí měny prodává s nižší přirážkou. Naopak mBank nejprve prodává eura, na kterých si přihodí tři procenta a následně je promění na kuny, kde si přidá další dvě procenta. Klient se to přímo nedozví, v podmínkách pouze je, že dvouprocentní přirážka za transakci použita být může. A to také vždy je.

Příklad těchto dvou bank ukazuje, jak důležité je ověřit si poplatky a kurzy u vlastních bank. A v zahraničí používat například kartu toho člena rodiny, který má nejvýhodnější podmínky.

Dalším problémem je výběr z automatu. I zde má řada bank řadu omezení a výjimek. Pokud zůstaneme u zmíněných dvou bank, tak u České spořitelny je výhodné vybírat z bankomatů Erste (stejná mateřská skupina), kde výběr vyjde jen na šest korun, v ostatních bankomatech se výběr prodraží a vyjde na 125 korun. U mBank je výběr za 35 korun, pokud jde o částku do 2500 korun, vyšší výběry jsou zdarma. I když není zpoplatněný, nevýhodný je kvůli zmíněnému kurzu.

Podmínky placení kartou či výběru s bankomatu je vhodné porovnat s nabídkou směnáren či bank v okolí při směně hotovosti. Výhodnější může být (ale také nemusí) si už v Česku vyměnit valuty a kartu v zahraničí používat jen jako doplněk. Někdy se vyplatí i varianta pořídit si v Česku ve směnárně výhodně eura a ta vyměnit až v Chorvatsku na kuny.

Nemalou část nákladů na cestu k Jadranu tvoří dálnice, případně tunely. Dálnice ve většině případů nemá cenu objíždět. Cesta se pak výrazně prodlužuje a je únavnější.

Slovenská dálnice se vzhledem ke krátkému úseku objet dá, znamená to ale ztrátu zhruba 45 minut. Maďarské dálnici se dá vyhnout pře cestě přes západ Maďarska a časová ztráta je jen nepatrná. Slovinskou dálnici objíždí velká část řidičů, my ji doporučujeme použít, pokud se jede z Čech až do Dalmácie na jeden zátah mimo dopravní špičku. Pak se ušetřená hodina počítá.

Dálnici v Rakousku nemá smysl se vyhýbat, bez ní by to v zemi bylo až příliš komplikované. Některé problematické úseky se ale vyplatí objet. Třeba uzavírku u tunelu Klaus na dálnici A9 přes Alpy, pokud se tam budou tvořit kolony. Je ale třeba sjet o exit dříve a napojit se těsně před uzavírkou. Pokud by byl ale nájezd na dálnici ucpaný, je lepší jet až k dalšímu exitu.

Vyhnout se dá i placeným tunelům na A9. Gleinalm lze objet přes sedlo Pyrhn. Cesta je to ale zdlouhavá a na dlouhé cestě k moři se vyplatí si 5 eur připlatit. Druhý a dražší tunel Bosruck je možné objet přímo po rychlostní silnici jen asi s třemi desítkami kilometrů nájezdu navíc a teoretická ztráta je jen zhruba 15 minut. Objetí tohoto tunelu se vyplatí i časově, pokud přes mýtnicí vznikne zácpa.

Ceny chorvatských dálnic

Od hranic do Záhřebu

Slovinsko (Macelj) - Záhřeb 48 kun (178 Kč)  

Varaždin - Záhřeb 27 kun (100 Kč)

Maďarsko - Záhřeb 42 kun (155 Kč)


Ceny ze Záhřebu

Karlovac 19 kun (70 Kč)

Rijeka 70 kun (259 Kč)

Zadar 121 kun (448 Kč)

Šibenik 147 kun (544 Kč)

Split 174 kun (644 Kč)

Makarska 195 kun (722 Kč)

Dubrovník (na konec dálnice) 223 kun (825 Kč)


Přepočty na koruny jsou orientační, počítáme s kurzem 3,70 za chorvatskou kunu. Za tyto částky lze měnu v půlce června koupit u levnějších českých směnáren. Platba kartou či výběr z bankomatu v zahraničí může vyjít dráž.

V Chorvatsku doporučujeme zvážit, zda na dálnici nenajet až na druhém nájezdu za hraničním přejezdem Macelj se Slovinskem. Ten je jen o šest kilometrů dál a mýtné z něj je o 21 kun (asi 78 Kč) levnější (tj 27 kun místo 48 za celý úsek). Časová ztráta je jen pár minut, tato cesta může být dokonce rychlejší, pokud se u mýtnice za hranicemi vytvoří fronta.

Chorvatsko má bohužel pro Čechy nevýhodný systém několika provozovatelů dálnic. A tedy i dvou různých typů slev. Na úsek od slovinské dálnice do Záhřebu platí karta Smart, na cestu od Maďarské hranice do Záhřebu a dál do Dalmácie pak krabička ENC. Ty nabízí slevy 20, respektive 22 procent a lze je koupit na hranici, čerpacích stanicích či na mýtnici.

Vyplatí se ale jen těm, kdo do Chorvatska jezdí pravidelně, nebo pro těm, co jsou ochotni si kartu i krabičku půjčovat se známými. Na jednu ojedinělou cestu mezi dovolenými v Turecku či Itálii nemá finanční smysl si ani jednu ze slev pořizovat. Důvodem ještě může být rychlejší průjezd mýtnicemi proti turistům, kteří platí v hotovosti.

I pro Chorvatsko platí stejná rada jako v případě rakouských tunelů. Pokud máte platební kartu, plaťte jí. V Chorvatsku doprava kolabuje u mýtnice Lučko, kde se z nepochopitelného důvodu většina řidičů řadí pouze do front na placení v hotovosti a brány, kde se bez obsluhy platí kartou zůstávají poloprázdné. Přitom pokud by došlo k nějakému problému, rychle se objeví obsluha a pomůže.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 47 minutami

S ochranou maďarského plotu na hranicích bude pomáhat 50 českých policistů

S ochranou vnější hranice schengenského prostoru bude od 15. října na maďarsko-srbské hranici pomáhat 50 českých policistů. Na pondělním zasedání to schválila vláda, sdělil na tiskové konferenci vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kontingent bude na místě působit dva měsíce.

O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil minulý týden při návštěvě Maďarska premiér Andrej Babiš (ANO). Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun, peníze dnes kabinet uvolnil a budou převedeny do rozpočtu ministerstva vnitra.

Česko tak bude mít policejní kontingenty v Severní Makedonii, Slovinsku a Maďarsku. Hamáček minulý týden nabídl svému slovinskému protějšku Aleši Hojsovi prodloužení české policejní mise. Desítka českých policistů se na tamní hranici s Chorvatskem přesunula v létě.

"Česká republika jasně dává najevo, že jakkoli nemáme vnější hranici Schengenu, jsme solidární a na vnější hranici pomáháme," řekl Hamáček. Česko podle něj za poslední čtyři roky na ochranu a projekty spojené s ochranou vnější schengenské hranice vynaložilo 1,1 miliardy korun, na ochranu české hranice a výbavu policie 400 milionů.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Propuštění horníci dostanou od státu měsíčně 5300 korun, někteří až na pět let

Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka mají do budoucna získat také propuštění zaměstnanci Severočeských dolů (SD) ze skupiny ČEZ nebo Vršanské uhelné ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Počítá s tím návrh na úpravu nařízení vlády, který kabinet schválil. Na Twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). V současné době mají podle nařízení nárok na příspěvek propuštění zaměstnanci 12 firem, loni v listopadu byla přidána Sokolovská uhelná.

"Všichni horníci, kteří budou muset skončit v důsledku útlumu hornické činnosti mají ode dneška stejné podmínky. Na vládě jsme na návrh MPO rozšířili restrukturalizační příspěvek pro dotčené pracovníky, a to na všechny subjekty, které v budoucnu ukončí těžbu," uvedl ministr.

Návrh počítá s tím, že se počet těchto firem rozroste na 17. Kromě Severočeských dolů a Vršanské uhelné mají mít na příspěvek nárok také tři dceřiné společnosti SD: Prodeco, Revitrans a SD - Kolejová doprava. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v předkládací zprávě materiálu uvedlo, že důvodem předložení tohoto návrhu je přijmout řešení, které by do budoucna alespoň částečně umožnilo minimalizovat očekávané dopady vyplývající ze ztráty zaměstnání zaměstnanců těchto firem.

"V případě všech v návrhu uvedených subjektů bude v budoucích letech ohroženo zaměstnání více než 5200 zaměstnanců (současný stav) zabývajících se těžbou hnědého uhlí, respektive činnostmi s těžbou přímo souvisejícími, v regionu (Ústecký kraj), který má v současné době nejvyšší nezaměstnanost v České republice. Ta k 30. červnu 2021 dosáhla výše 5,58 procenta, zatímco celková nezaměstnanost v rámci celé ČR dosáhla výše 3,73 procenta," napsalo v podkladech pro vládu MPO.

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

T-Mobile do konce listopadu vypne svou mobilní síť 3G

T-Mobile začne na začátku října na Moravě vypínat svou starší mobilní síť 3G. Kompletní ukončení jejího provozu naplánoval na konec listopadu. Uvolněné frekvence v pásmu 2100 MHz chce využít pro rozvoj sítě 5G. Oznámil to v tiskové zprávě. Většina uživatelů by vypnutí sítě neměla nijak pocítit.

Konkurenční Vodafone 3G vypnul na konci letošního března. O2 začala síť postupně vypínat ve třech krocích od konce května. Důvodem je rovněž využití frekvencí pro novější technologii 5G.

Ukončení provozu 3G se podle mluvčí Zuzany Svobodové dotkne méně než jednoho procenta zákazníků T-Mobilu, jelikož drtivá většina v současnosti používaných mobilních telefonů využívá pro datové přenosy technologii LTE a nově prodávané smartphony stále častěji podporují i sítě 5G. Nejstarší telefony bez připojení k mobilnímu internetu budou nadále pro hlasové hovory i SMS využívat síť GSM, která zůstává v plném provozu a její pokrytí je výrazně širší než pokrytí sítě 3G.

"Vypnutí sítě 3G naši zákazníci nijak negativně nepocítí, protože její roli již před dlouhou dobou převzala síť LTE (4G). Pro operátory je ale uvolnění pásma 2100 MHz velmi důležité pro další rozvoj nejmodernější vysokorychlostní sítě 5G,“ uvedl manažer INS a Fix produktového managementu Zdeněk Bumbálek.

Postup, jak ověřit, zda je zákazník na vypnutí sítě 3G připraven, lze nalézt na stránce http://www.t-mobile.cz/3g. Soukromé i firemní zákazníky, které může ukončení provozu sítě 3G ovlivnit, T-Mobile informoval prostřednictvím SMS nebo e-mailu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy