Kvůli špatným kurzům a nevýhodným bankovním poplatkům může česká rodina utratit za dovolenou o několik stokorun více, než je nutné. Je proto důležité si před cestou zjistit konkrétní poplatky u vlastních bank.
Cena za 1000 chorvatských kun
Směnárny
Exchange.cz Praha (s vytištěným kuponem na VIP kurz) 3700,-
Česká spořitelna 3710,-(z účtu u ČS) - 3760,- (hotově)
Platba kartou
Česká spořitelna 3695,-
mBank 3791,-
Výběr z bankomatu
Česká spořitelna 3701,- (Erste), 3820,- (ostatní)
mBank 3791,-
Údaje k 1. červnu 2016
Příkladem může být rozdíl mezi Českou spořitelnou jako nejčastější bankou domácností a mBank, která reprezentuje běžný levný účet bez poplatků. Zaplatit platební kartou tisíc kun vyšlo v prvním případě o sto korun výhodněji než v druhém.
Důvodem je to, že spořitelna má chorvatskou měnu na svém kurzovém lístku a cizí měny prodává s nižší přirážkou. Naopak mBank nejprve prodává eura, na kterých si přihodí tři procenta a následně je promění na kuny, kde si přidá další dvě procenta. Klient se to přímo nedozví, v podmínkách pouze je, že dvouprocentní přirážka za transakci použita být může. A to také vždy je.
Příklad těchto dvou bank ukazuje, jak důležité je ověřit si poplatky a kurzy u vlastních bank. A v zahraničí používat například kartu toho člena rodiny, který má nejvýhodnější podmínky.
Dalším problémem je výběr z automatu. I zde má řada bank řadu omezení a výjimek. Pokud zůstaneme u zmíněných dvou bank, tak u České spořitelny je výhodné vybírat z bankomatů Erste (stejná mateřská skupina), kde výběr vyjde jen na šest korun, v ostatních bankomatech se výběr prodraží a vyjde na 125 korun. U mBank je výběr za 35 korun, pokud jde o částku do 2500 korun, vyšší výběry jsou zdarma. I když není zpoplatněný, nevýhodný je kvůli zmíněnému kurzu.
Podmínky placení kartou či výběru s bankomatu je vhodné porovnat s nabídkou směnáren či bank v okolí při směně hotovosti. Výhodnější může být (ale také nemusí) si už v Česku vyměnit valuty a kartu v zahraničí používat jen jako doplněk. Někdy se vyplatí i varianta pořídit si v Česku ve směnárně výhodně eura a ta vyměnit až v Chorvatsku na kuny.
Nemalou část nákladů na cestu k Jadranu tvoří dálnice, případně tunely. Dálnice ve většině případů nemá cenu objíždět. Cesta se pak výrazně prodlužuje a je únavnější.
Slovenská dálnice se vzhledem ke krátkému úseku objet dá, znamená to ale ztrátu zhruba 45 minut. Maďarské dálnici se dá vyhnout pře cestě přes západ Maďarska a časová ztráta je jen nepatrná. Slovinskou dálnici objíždí velká část řidičů, my ji doporučujeme použít, pokud se jede z Čech až do Dalmácie na jeden zátah mimo dopravní špičku. Pak se ušetřená hodina počítá.
Dálnici v Rakousku nemá smysl se vyhýbat, bez ní by to v zemi bylo až příliš komplikované. Některé problematické úseky se ale vyplatí objet. Třeba uzavírku u tunelu Klaus na dálnici A9 přes Alpy, pokud se tam budou tvořit kolony. Je ale třeba sjet o exit dříve a napojit se těsně před uzavírkou. Pokud by byl ale nájezd na dálnici ucpaný, je lepší jet až k dalšímu exitu.
Vyhnout se dá i placeným tunelům na A9. Gleinalm lze objet přes sedlo Pyrhn. Cesta je to ale zdlouhavá a na dlouhé cestě k moři se vyplatí si 5 eur připlatit. Druhý a dražší tunel Bosruck je možné objet přímo po rychlostní silnici jen asi s třemi desítkami kilometrů nájezdu navíc a teoretická ztráta je jen zhruba 15 minut. Objetí tohoto tunelu se vyplatí i časově, pokud přes mýtnicí vznikne zácpa.
Ceny chorvatských dálnic
Od hranic do Záhřebu
Slovinsko (Macelj) - Záhřeb 48 kun (178 Kč)
Varaždin - Záhřeb 27 kun (100 Kč)
Maďarsko - Záhřeb 42 kun (155 Kč)
Ceny ze Záhřebu
Karlovac 19 kun (70 Kč)
Rijeka 70 kun (259 Kč)
Zadar 121 kun (448 Kč)
Šibenik 147 kun (544 Kč)
Split 174 kun (644 Kč)
Makarska 195 kun (722 Kč)
Dubrovník (na konec dálnice) 223 kun (825 Kč)
Přepočty na koruny jsou orientační, počítáme s kurzem 3,70 za chorvatskou kunu. Za tyto částky lze měnu v půlce června koupit u levnějších českých směnáren. Platba kartou či výběr z bankomatu v zahraničí může vyjít dráž.
V Chorvatsku doporučujeme zvážit, zda na dálnici nenajet až na druhém nájezdu za hraničním přejezdem Macelj se Slovinskem. Ten je jen o šest kilometrů dál a mýtné z něj je o 21 kun (asi 78 Kč) levnější (tj 27 kun místo 48 za celý úsek). Časová ztráta je jen pár minut, tato cesta může být dokonce rychlejší, pokud se u mýtnice za hranicemi vytvoří fronta.
Chorvatsko má bohužel pro Čechy nevýhodný systém několika provozovatelů dálnic. A tedy i dvou různých typů slev. Na úsek od slovinské dálnice do Záhřebu platí karta Smart, na cestu od Maďarské hranice do Záhřebu a dál do Dalmácie pak krabička ENC. Ty nabízí slevy 20, respektive 22 procent a lze je koupit na hranici, čerpacích stanicích či na mýtnici.
Vyplatí se ale jen těm, kdo do Chorvatska jezdí pravidelně, nebo pro těm, co jsou ochotni si kartu i krabičku půjčovat se známými. Na jednu ojedinělou cestu mezi dovolenými v Turecku či Itálii nemá finanční smysl si ani jednu ze slev pořizovat. Důvodem ještě může být rychlejší průjezd mýtnicemi proti turistům, kteří platí v hotovosti.
I pro Chorvatsko platí stejná rada jako v případě rakouských tunelů. Pokud máte platební kartu, plaťte jí. V Chorvatsku doprava kolabuje u mýtnice Lučko, kde se z nepochopitelného důvodu většina řidičů řadí pouze do front na placení v hotovosti a brány, kde se bez obsluhy platí kartou zůstávají poloprázdné. Přitom pokud by došlo k nějakému problému, rychle se objeví obsluha a pomůže.