Na dlouhé cesty po dálnici není Toyota Auris s hybridním pohonem ideální. Platí to rovněž o modernizované verzi Touring sports, což je v řeči této automobilky označení pro karosérii kombi. Vyplynulo to z výsledků testů spotřeby, kdy jsme vůz zkoušeli ve čtyřech odlišných režimech - ve městě, na venkovských silnicích a v jejich kombinaci. V každém z nich jsme ujeli nejméně stovku kilometrů.
Přestože tento vůz nemá zrovna malé rozměry (délka je téměř 4,6 metru), jeho revírem je město. Náklady na ujetí stovky kilometrů se podle našich propočtů prakticky rovnají obdobně velkým vozům s pohonem na stlačený zemní plyn. Ty podle našich zkušeností spotřebovávají ve městě kolem pěti kilogramů toho paliva na sto kilometrů, což v přepočtu dělá 130 korun. S hybridním aurisem jsme docílili v pražském provozu konečného průměru 4,2 litru. Při ceně litru benzinu Natural 95 přibližně 33 korun je to méně než 140 korun.
Technická data:
Rozměry (d,š,v v mm): 4595, 1760, 1485
Výkon soustrojí: 100 kW (136 koní)
Maximální rychlost: 180 km/hod
Zrychlení 0-100 km/hod: 10,9 s
Spotřeba: 3,5 l/100 km
Objem zavazadlového prostoru: 600
Kolem 4,5 litru benzinu si "vezme" hybridní auris na venkovských silnicích. Platí to ale pouze jen u rozvážnějších řidičů. Více než u jiných typů vozů totiž zde platí, že každé důraznější sešlápnutí plynového pedálu se okamžitě odrazí na zvýšení průměrné spotřeby.
Pokud ale řidič jede předvídavě a až do rychlosti 70 kilometrů v hodině dokáže při ustálené jízdě jet pouze s využitím síly elektromotoru (takto může při nabité baterii absolvovat i několik kilometrů), dostane se na výše zmiňovanou hodnotu. Navíc, protože elektropohon využije nejčastěji při průjezdu obcemi, ho může hřát vědomí, že místní klima nezhoršil ani o píď.
Nedočkavé řidiče navíc auris trochu trestá hlukem. Přestože se zvukový projev vytočeného motoru propojeného s bezestupňovou automatickou převodovkou CVT oproti dobám před faceliftem zmírnil (například i díky tlustým kobercům na podlaze), stále je hluk natolik rušivý, že velká část řidičů raději co nejrychleji tlak na plynový pedál sníží.
Ten, kdo si zvykl jezdit se spotřebou kolem čtyř litrů, bude nemile překvapen hned za prvním nájezdem na dálnici. Žíznivost spalovací části pohonného ústrojí se totiž velmi výrazně zvýší. Elektromotor je při ustálené dálniční jízdě takřka zbytečnou zátěží. Auto nenasbírá žádnou energii při rekuperaci, jelikož se nebrzdí. Výjimkou je jen pár prudších sjezdů na částech dálnice D1 a D5, kdy jsme mohli dát úplně nohu z plynu.
Během dálniční části testu nám palubní počítač ve vozu ukázal průměrnou spotřebu 5,9 litru. Přitom za šest litrů i méně lze (při dodržování maximální dálniční rychlosti v tuzemsku) jezdit s dlouhou řádkou obdobně velkých vozů, které ovšem pohání pouze moderní zážehové tří- či čtyřválce. Zhruba o litr se apetit vozu sníží, pokud se spokojíme s cestovní rychlostí kolem 110 kilometrů za hodinu.
Na jiných typech komunikací auto výborně splní roli rodinného vozu. Kufr má objem 600 litrů a výbava je velmi solidní i v základní verzi, kterou tuzemské zastoupení značky prodává za 524 900 korun.
Například obsahuje podélné střešní nosiče, elektricky ovládaná přední okna a zrcátka, výškově nastavitelné sedadlo řidiče, multifunkční volant, automatickou klimatizaci, palubní počítač, LED světla pro denní svícení, rádio s CD přehrávačem, dálkově ovládané centrální zamykání a startování pomocí tlačítka.
Příplatkový Paket Safety pak za 14 tisíc korun nabízí i bezpečnostní asistenční systém. Ten upozorňuje na hrozící kolizi (někdy dosti předčasně), čte dopravní značky, varuje před opuštěním jízdního pruhu a automaticky přepíná dálková světla.
