První na ráně je samozřejmě baterie. Málokdo si ve víru posledních událostí vzpomněl, že výrobci akumulátorů ji doporučují odpojit už na dobu dvou týdnů. I vypnuté vozidlo totiž odebírá proud a delší odstávka ji může dostat na dno. Přesněji do podvybitého stavu s napětím nižším než 12,5 voltu, kdy se uvnitř rozbíhají nevratné degenerativní procesy
Konkrétně sulfatace, tedy usazování krystalů síry na elektrodách. Kvůli nim se pak baterie nedokáže plně nabít a může vás zradit později. Smutné je, že každým dalším dnem se kondice vybitého akumulátoru zhoršuje, takže klesá i šance na opětovné oživení.
Zdánlivě chytrá elektronika moderních vozů se systémem stop-start navíc dostává baterii na hranici smrti i za pravidelného provozu. Za jízdy ji ždímá až do minimálního přípustného napětí, a to i těsně předtím, než dojedete domů. Už na začátku koronavirové pauzy tedy mohla mít jen povinných 12,7 voltu, ba i trochu méně. Během pár týdnů stání se pár desetin snadno ztratí a pak mají v baterii "myši pré".
Pokud k tomu došlo a vaše auto po delší pauze nenaskočí samo, nenechte se uchlácholit tím, že se podaří ho nastartovat přes kabely. Baterie už není schopna se plně nabít a stejná situace se může brzy opakovat. Nechcete-li rovnou kupovat novou, můžete zkusit odborný bateriový servis. Profesionální nabíječky dokážou krátkými proudovými pulzy mírnou sulfataci z elektrod odstranit. Když jí není moc, na další rok nebo dva lze baterii zachránit.
Druhým důvodem k obavám je benzin či nafta s biosložkou. Nádrž vozidla je vybavena odvětráním, takže palivo je vystaveno přístupu vzduchu a vlhkosti. Za těchto podmínek norma ČSN 65 6500 omezuje skladovatelnost na tři měsíce. Přítomnost vzduchu vyvolává nežádoucí oxidaci biosložek a tvorbu úsad, které zanášejí palivovou soustavu. Proto motorkáři a veteránisté tankují na zimu drahý vysokooktanový benzin bez biosložky.
Jeden až dva měsíce dlouhou koronavirovou odstávku tedy palivo ve vašem autě vydrží bez úhony, pokud ovšem nebylo v nádrži už dva měsíce předtím. To se může stát ve velmi specifickém případě - na ploše autosalonů a autobazarů. Takovou náplň je lépe pro jistotu vypustit nebo odsát a doplnit novou. Pokud jste s autem až do příchodu krize pravidelně jezdili a tankovali každý týden či dva, žádné nebezpečí nehrozí. I tak ale doporučujeme staré palivo co nejdříve spotřebovat a natankovat nové.
Nejméně škodlivý je paradoxně jev, který vypadá na první pohled nejstrašidelněji. Koroze, která se u nejezdícího vozu rychle rozšíří po brzdových kotoučích. Jde o povrchovou, téměř kosmetickou záležitost, s níž konstrukce brzd počítá. Podobná vrstva se na kotoučích tvoří po každém dešti, ale při jízdě ji vždy destičkami setřete hned v zárodku. Totéž stačí i teď, jen je potřeba brzdit nejdříve zlehka, aby se uvolněná zrnka rzi nezaryla do kotoučů zbytečně hluboko.
U levnějších vozů se zadními bubnovými brzdami může při delší odstávce zatuhnout ruční brzda. V takovém případě však většinou stačí odmontovat kolo a buben ze stran oklepat kladivem, aby se čelisti odtrhly. Odbornou pomoc vyhledejte, až když tento pravěký recept selže.
