Před 60 lety propukl boj o Vesmír. Přesněji řečeno o to, která světová velmoc se do něj podívá první, na delší dobu, ve větším počtu. A samozřejmě kdo první stane na Měsíci.
V roce 1957 odstartovala do Vesmíru sovětská družice Sputnik 1 a jen o pár týdnů později Sputnik 2, v jejíž útrobách cestoval slavný pes Lajka. Pak už se Sovětský svaz a USA o týdny nebo měsíce předháněly v různých prvenstvích.
Když se z mise, která se uskutečnila 5. května 1961, vrátil první americký kosmonaut Alan B. Shepard, přestože byl ve vesmíru až druhý v pořadí po Gagarinovi, dostalo se mu v Americe nejen ohromné slávy, ale také daru. Shepard dostal od tehdejšího výkonného ředitele General Motors Edwarda N. Colea Chevrolet Corvette v bílém laku, který měl speciální „vesmírný“ interiér navržený od designérů GM.
Shepard corvetty miloval a prý jich za svůj život vlastnil asi deset, jednu už v době, kdy teprve nastupoval do vesmírného programu, čímž prý „nakazil“ i ostatní.
Ale protože GM tehdy auta jen tak rozhodně nerozdávalo, asi by se z této události stal jen ojedinělý případ, kdyby se do toho nevložil floridský dealer Chevroletu Jim Rathmann, který si otevřel autosalon hned vedle vesmírného centra NASA.
Rathmann byl velký automobilový nadšenec, sám závodil a vyhrál dokonce závod Indianopolis 500. Dospěl k názoru, že spojit automobilovou značku s kosmonauty, které tehdy každý Američan jakéhokoli stáří miloval a neskonale obdivoval, je chytrý marketingový krok. A tak nabídl za speciální blíže neurčenou cenu auta i ostatním kosmonautům lodě Mercury.
Šest z nich zvolilo též Corvette, protože tento vůz milovali, jen jediný - John Glenn - si vybral rodinný vůz. Ten se prý ale také hodil, když se všech sedm kosmonautů někdy potřebovalo společně někam dopravit. Glenn, který zemřel vloni v úctyhodném věku 95 let, byl totiž extrémně rodinný typ a evidentně měl na auta zvláštní vkus, vlastnil například NSU Prinz.
Corvettou jezdili i Neil Armstrong a Edwin Aldrin, dostali od Rathmanna vůz na rok a poté ho měnili za nový. Tři Corvetty si od Rathmanna objednali i členové výpravy Apollo 12 Dick Gordon, Charles Conrad a Alan Bean. Právě poslední zmíněný navrhl pro auta design na zakázku, měla černo-zlaté lakování a odznáčky NASA na blatnících, což se údajně příliš nelíbilo úředníkům z NASA.
I trio kosmonautů z lodi Apollo 15 jezdilo corvettami, tentokrát však každé auto mělo jinou barvu - bílou, červenou a modrou, tedy barvy NASA.
Zkrátka ze spojení Corvetty a amerických kosmonautů se stal fenomén a dá se říci, že to byli právě oni, kdo se velkou měrou zasadil o to, že se z ní stala americká ikona.
Těžko říci, jestli se Američané inspirovali Sověty, je však pravdou, že Jurij Gagarin, vesmírný vyslanec hájící rudou vlajku se srpem a kladivem, byl po vůbec prvním letu člověka do Vesmíru v roce 1961 obdarován černou Volhou M21 s modrým interiérem.
Jezdil s ní velmi často a zcela jistě se stal nejslavnějším majitelem Volhy na světě. Po své smrti byla Volha převezena do jeho rodného města, kde má Gagarin muzeum a je vystavena ve speciálním skleněném altánu.
Gagarin však evidentně miloval západní sportovní auta. V roce 1965 na cestě po Francii, kdy navštívil společnost Matra zabývající se nejen auty, ale také vývojem vesmírné technologie, dostal bleděmodrou Matru Djet V S coupé, se kterou pak nadšeně jezdil i v Sovětském svazu. Nyní se prý Matra údajně nachází v soukromé sbírce v Litvě.
Zda dostala sovětský reprezentativní vůz i první žena ve Vesmíru, původně dělnice Valentina Těreškovová, se nám bohužel zjistit nepodařilo.
Víme však, jaké auto dostal československý kosmonaut Vladimír Remek. „Já nedostal po letu nic,“ prozradil. Nyní Remek jezdí v Moskvě, kde je velvyslancem, při svých soukromých jízdách Peugeotem 407 Coupé.
