Objasněnost krádeží osobních automobilů byla za prvních deset měsíců letošního roku podle policejních statistik kolem 21 %. Přesné množství zadržených zlodějů z tohoto čísla ale ve skutečnosti vyčíst nelze. Pachatele totiž sice policisté často vypátrají, třeba dokonce i s kradeným vozem, ale samotnou krádež mu dokázat nemohou.
„V mnoha případech nejsme schopni dokázat vlastní krádež. Pachateli se pak sdělí obvinění za trestný čin podílnictví nebo neoprávněné užívání cizí věci. Jedná se především o případy, kdy je osoba například chycena v kradeném vozidle, ale tvrdí, že dostala zaplaceno za převoz na určité místo a podobně,“ vysvětluje komplikace při dopadení pachatelů Alexander Zajíc z Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, který se tímto druhem kriminality dlouhodobě zabývá. „I když je pachatel fakticky dopaden a vozidlo vráceno majiteli, statisticky není krádež objasněna, protože nebyla prokázána konkrétní osobě,“ dodává Alexander Zajíc.
Do statistik se nezapočítávají ani případy, kdy se auto majiteli vrátí, ale zloděj dopaden není. Mezi tato čísla se rovnítko nedá dát, protože mnoho automobilů je nalezeno ještě odstavených na ulici policií nebo monitorovací firmou. Následně je vráceno, aniž by byl pachatel dopaden. Běžnou praxí zlodějů je totiž nechat auto pár dnů po krádeži „odstát“ a vrátit se k němu až po několika dnech.
Je-li vůz chráněn sledovacím systémem, existuje poměrně velká šance, že se jej do několika hodin podaří najít. „Od ledna do začátku prosince letošního roku jsme majitelům vrátili automobily v hodnotě 18,5 milionu korun. Úspěšnost systému se dlouhodobě pohybuje nad osmadevadesátiprocentní hranicí,“ tvrdí Petr Rybníček, specialista na zabezpečení a vyhledávání vozidel systémem Sherlog.
Podobná situace je také u automobilů, které zloději po krádeži legalizovali pomocí padělaných dokladů na auto dovezené ze zahraničí nebo na doklady totálně havarovaného vozidla. Policie se na tento druh vozidel v provozu zaměřuje a často takový automobil odhalí. Jenže pachatele krádeže se samozřejmě zjistit nepodaří, takže vozidlo se vrátí majiteli, ale krádež jako taková objasněna opět není.
Opačný případ je pak u velmi častého rozebrání auta na součástky. To se děje zejména u starších vozů známých značek, jako je Škoda, Renault, Ford nebo Volkswagen, u nichž je po náhradních dílech velká poptávka. V řadě případů policie dopadne pachatele až ve chvíli, kdy už je auto rozebrané a díly jsou pryč. Zde sice krádež objasněna je, ale vozidlo se z pochopitelných důvodů majiteli nevrátí.
