Přesně před čtyřiceti lety, 31. července 1973, sjel z výrobní linky v Barceloně poslední Seat 600. Licencovaný vůz z dílny Fiatu se stal v roce 1957 průkopníkem španělského motorismu, když umožnil širokým vrstvám obyvatelstva vlastnit osobní automobil.

Motorizaci Španělska nastartoval Seat 600 po těžkém období občanské války, když se ujal především díky nízké ceně (63 000 peset, což odpovídá zhruba 9 800 korunám v současnosti). S karoserií Fiatu 600 dlouhou 3,3 m byl schopný relativně pohodlně přepravit až pět osob.

Seat 600 poháněl motor 0,6 l o výkonu 20 k, který později nahradil motor s objemem 0,77 l a výkonem 25 k. Jedinou další změnou během výroby bylo zavěšení dveří na konvenční vpředu. Seat 600 dosahoval maximální rychlosti 115 km/h.

Zájem o takový vůz byl pochopitelně obrovský a čekací doby byly podobné, jako v ČSSR na novou škodovku. Kvůli vysokému zájmu byl počáteční objem výroby zvýšen šestinásobně. S téměř 800 000 vyrobenými kusy se Seat 600 stal vysoce rozšířeným vozem jak Španělsku (v roce 1970 byl každým čtvrtým vozem na španělských silnicích), tak i v Argentině a v Mexiku. Dále byl exportován i do Polska a Finska.

Nekvalitní komunikační síť tehdejšího Španělska vedla k mnoha problémům, mechanici si však Seat 600 brzy velmi oblíbili díky jeho jednoduchosti a snadným opravám. Navíc bylo extrémně snadné sehnat náhradní díly, a to nejen v autorizovaných servisech, ale i ve všech obchodech s díly a příslušenstvím.