Rusko patří mezi největší světové vývozce ropy, země vyváží denně zhruba 7,5 milionu barelů ropy a rafinovaných produktů. Sankce Spojených států a jejich spojenců uvalené na ruský finanční systém kvůli útoku na Ukrajinu sice ještě na dovoz ruských barelů nezacílily, o této variantě se již ale jedná. Případný zákaz momentálně zvažuje Evropa i USA a podle zdroje agentury Kjódó také japonská vláda.
Už teď ale podle odhadů americké finanční instituce JPMorgan nemůže kupce najít až 66 procent ruských exportů, tedy přes pět milionů barelů denně. Je to kvůli tomu, že obchodníci odmítají z obezřetnostních nebo reputačních důvodů s Rusy obchodovat.
V důsledku obav z nedostatku ropy a s ním souvisejícího zpomalení hospodářského růstu se tak propadají akciové trhy ve světě. V pondělí se dostaly na mnohaměsíční minima burzy v Asii a propad dále pokračuje také v Evropě. Samotná ruská burza přitom zůstává i v novém obchodním týdnu uzavřena kvůli obavě z masivních výprodejů a fatálního propadu cen všech obchodovaných akcií.
Na situaci reagují i samotné ceny ropy, které už minulý týden překročily 100 dolarů za barel a dále stoupají. V reakci na možné omezení dovozu z Ruska se v pondělí dostaly až poblíž maxima z roku 2008, tedy v případě severomořské ropy Brent téměř k 140 dolarům za barel.
"Bojkot by vytvořil obrovský tlak na dodávky ropy a plynu, které již pocítily dopad rostoucí poptávky," připomněli podle agentury Reuters analytici CMC Markets. "Ceny pravděpodobně v krátkodobém horizontu porostou, přičemž pohyb směrem k 150 dolarům za barel není vyloučený… Takový krok vyvine další tlak na globální ekonomiky, posouvá inflaci výše a přiměje centrální banky debatovat o tom, jak rychle by se mělo přistoupit ke zvýšení sazeb," upozornili.
Také podle místopředsedy společnosti IHS Markit Daniela Yergina může mít úbytek ruských barelů na světový trh výrazný dopad. "Z hlediska logistiky by to bylo opravdu velké narušení a lidé by bojovali o barely," domnívá se Yergin. "Je to krize v zásobování. Je to logistická krize. Je to platební krize a mohla by také dosáhnout rozsahu ze 70. let minulého století," podotkl pro server televize CNBC.
V roce 1973 producenti na Blízkém východě přerušili dodávky do USA a dalších západních zemí kvůli pomoci Izraeli v době arabsko-izraelské války. Ropy byl okamžitě nedostatek a Američané stáli fronty u čerpacích stanic, aby si koupili benzin, jehož cena prudce vzrostla.
Dalším šokem byla íránská revoluce v letech 1978 a 1979, při které byl svržen íránský šáh.
Těžaři se ze 70. let poučili, nesouhlasí jiní
Na druhou stranu analytik Petr Bartoň ze společnosti Natland se krize podobné té v 70. letech neobává, a to právě na základě již získaných zkušeností.
Podle analytika to totiž zatím nevypadá, že by zbytek světa nebyl ochoten zvýšit těžbu, aby nahradil chybějící ruskou ropu. "USA o mnoho zvýšit těžbu nemohou, ale Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie kapacity pro rozšíření mají. Jen to bude chvíli trvat, než je budou moci technicky obnovit, spousta z nich je stále ještě utlumena z velkého propadu spotřeby během covidu. Ale do šesti měsíců jsou schopni rapidně zvýšit výrobu. Trhy zareagují rychle, cena přestane stoupat nikoli až při zvýšení těžby, ale již při oznámení zvyšování těžby," domnívá se Bartoň.
Klíčové by podle Bartoně bylo, kdyby zbytek světa ohlásil odchod od ruské ropy paradoxně na delší dobu. "Obnova výrobních kapacit si žádá značné investice a to žádný investor nechce podstupovat, pokud by panovalo 'nebezpečí', že se vývozy ruské ropy brzy obnoví," vysvětluje dále analytik pro online deník Aktuálně.cz.
"Tedy čím permanentněji bude odstřižení ruské ropy vypadat, tím větší bude ochota zbytku zemí investovat do zvýšení těžby. Vědí totiž - a naučily se to právě v 70. letech - že dlouhodobě vysoké ceny ropy nejsou ani v jejich zájmu. Zbytek světa se totiž technologicky přizpůsobí a přestane být tolik závislý na ropě. Stejně jako v 70. letech. A to je to poslední, co by těžaři chtěli," uzavírá Bartoň.
