Grafika: Lepší se životní prostředí v Česku? Špatné zprávy převažují, naše spotřeba roste

Životní prostředí v Česku není vyhovující a důvodem je růst spotřeby domácností. Problém je zejména s ovzduším znečišťovaným domácím vytápěním a dopravou. Nejhorší situace je přitom v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Vyplývá to ze Zprávy o stavu životního prostředí v Česku v roce 2014, kterou publikovalo české ministerstvo životního prostředí.

Kvalita ovzduší z hlediska lidského zdraví

Dobrá zpráva

  • Imisní limit pro arsen, nikl, olovo a benzen nebyl v roce 2014 překročen na žádné ze sledovaných lokalit. V tomto hodnoceném roce rovněž nebyl překročen imisní limit pro oxid siřičitý a oxid uhelnatý.
  • Oproti roku 2013 došlo v roce 2014 ke snížení počtu vyhlášených smogových situací z důvodu vysokých koncentrací PM10 a přízemního ozonu.

Špatná zpráva

  • Přes pokračující pokles emisí od roku 2000 se kvalita ovzduší na území ČR nezlepšuje. Mezi kraje s nejvíce znečištěným ovzduším stále patří kraj Moravskoslezský. Opakovaně dochází k překračování imisního limitu pro suspendované částice, benzo(a)pyren a přízemní ozon. V dopravně zatížených lokalitách byl také v roce 2014 překročen imisní limit pro NO2. V roce 2014 byl rovněž překročen imisní limit pro kadmium.
  • Vystavení prašným částicím v období 2006 až 2014 přispělo k předčasné úmrtnosti populace v rozsahu od jednotek procent po cca 10 % v průmyslově zatížené oblasti Ostravsko-Karvinska. Toto riziko se týká především citlivých populačních skupin, zejména chronicky nemocných osob a seniorů.

Oblasti s překročenými emisními limity pro ochranu lidského zdraví (2014, bez zahrnutí troposférického ozonu)

Emise skleníkových plynů

Dobrá zpráva

  • Celkové emise skleníkových plynů, jež mají potenciál poškozovat ozonovou vrstvu Země, v ČR klesají.
  • V roce 2013 byly o 34,2 % nižší než v roce 1990. Výrazně poklesly emise z energetického průmyslu, dlouhodobě klesají emise ze spalování paliv ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Od roku 2007 dochází rovněž k poklesu emisí skleníkových plynů z dopravy.
  • Emisní intenzita ekonomiky ČR je ve srovnání s rokem 1990 již méně než poloviční a setrvale klesá.

Špatná zpráva

  • Emise F-plynů, jež mají potenciál globálního oteplování, výrazně rostou. Tyto emise vznikají z používání produktů nahrazujících freony. Od roku 2000 narostly emise F-plynů více než desetinásobně a v roce 2013 představovaly 2,2 % celkových agregovaných emisí.
  • Narůstají rovněž emise z odpadů (mezi lety 2000–2013 o 35,6 %), zejména ze skládkování odpadu.

Struktura emisí skleníkových plynů, 2013

Spotřeba a kvalita vody

Dobrá zpráva

  • Zvyšuje se podíl obyvatel připojených k vodohospodářské infrastruktuře. Celkové odběry vody začaly stagnovat.

Špatná zpráva

  • Stanovený cíl dosažení alespoň dobrého ekologického stavu splňuje pouze 21,2 % útvarů povrchových vod. V roce 2014 došlo k zastavení poklesu celkové spotřeby vody v domácnostech a množství vody fakturované domácnostem. Pokračuje nárůst ceny vody.

Spotřeba vody v ČR (2000 – 2014)

Vypouštění odpadních vod

Dobrá zpráva

  • Oproti roku 2013 se v roce 2014 snížilo celkové množství vypouštěných odpadních vod o 7,0 %, především vlivem poklesu objemu vypouštěných odpadních vod z kanalizací pro veřejnou potřebu o 12,3 %.
  • Pokračuje pozvolné dlouhodobé zvyšování počtu obyvatel připojených na veřejnou kanalizaci.
  • V roce 2014 bylo 83,9 % obyvatel ČR připojeno na veřejnou kanalizaci.

Špatná zpráva

  • Významný zdroj znečištění vod představuje, mimo bodové zdroje, plošné znečištění splachováním ze zemědělské půdy.

Znečištění z bodových zdrojů ve vybraných ukazatelích v ČR (2000 až 2014)

Kvalita vody ve vodních tocích

Dobrá zpráva

  • V hodnocených ukazatelích jakosti vody došlo v dlouhodobém pohledu ke snížení jejich koncentrací ve vodních tocích. Meziročně došlo k poklesu koncentrace kadmia o 21,8 %, dusičnanů o 17,1 %, FC o 7,5 % a AOX o 4,2 %.

Špatná zpráva

  • Dobrý ekologický stav splňuje pouze 21,2 % útvarů povrchových vod. Dobrý chemický stav dosáhlo 56,6 % útvarů povrchových vod a 27,0 % útvarů podzemních vod.
  • Meziročně došlo k mírnému zvýšení průměrné koncentrace Pcelk o 7,4 %, BSK5 o 3,2 %, CHSKCr o 2,6 % a chlorofylu 'a' o 90,2 %, jehož koncentrace obecně meziročně výrazně kolísají.

Kvalita vody v tocích ČR (2013 – 2014)

Čištění odpadních vod

Dobrá zpráva

  • Pokračuje pozvolné dlouhodobé zvyšování počtu obyvatel připojených na veřejnou kanalizaci. V roce 2014 bylo 83,9 % obyvatel ČR připojeno na veřejnou kanalizaci, z čehož 95,3 % na kanalizaci zakončenou čističkou odpadních vod.

Špatná zpráva

  • Dosud není připojeno na kanalizaci zakončenou ČOV 20,1 % obyvatel.

Podíl obyvatel připojených na kanalizaci v ČR (2000 – 2014)

Ptáci v Česku: Pouze špatné zprávy

Početnost populací běžných druhů ptáků v Česku mezi lety 1982 až 2014 poklesla o 7,6 %. Populace lesních druhů ptáků klesla o celkem 18,9 %. U populací ptáků zemědělské krajiny byl zaznamenán pokles o 27,5 %. Trend ukazuje na to, že v ČR dochází ke zhoršování stavu krajiny a snižování biodiverzity.

Počty ptačích populací v Česku se snižují

Ptáci zemědělské krajiny - Po roce 1989 se dočasně snížila intenzita zemědělského hospodaření, což se projevilo rychle ve zvýšení početnosti ptáků v zemědělské krajině. Po ekonomické konsolidaci zemědělství následoval opět prudký úbytek. Početnost ptáků zemědělské krajiny tak klesala z úrovně cca 99 % roku 1982 ke konečnému stavu 72,5 % v roce 2014.

Běžné druhy ptáků - Jejich pokles pokračuje - v roce 2014 až na úroveň 92,4 % oproti roku 1982.

Lesní druhy ptáků - Jejich počty se snižují už desetiletí stabilním tempem až na úroveň 81,1 % v roce 2014. Striktně lesní druhy (biotopoví specialisté) snižují početnost a nahrazují je široce rozšířené druhy. Vzácné a úzce specializované druhy se stávají ještě vzácnějšími, biodiverzita na místní a regionální úrovni se snižuje.

Zdravotní stav lesa

Dobrá zpráva

  • Druhová skladba lesa v ČR se cíleně pozvolna mění směrem k přirozenější struktuře lesních porostů. Podíl listnáčů na celkové ploše lesů ČR pozvolna stoupá, v roce 2014 tvořil 26,3 % z celkové plochy lesů (nadále však 72,5 % lesů ČR tvoří jehličnany).

Špatná zpráva

  • Zdravotní stav lesních porostů, vyjádřený mírou odlistění (defoliace), je dlouhodobě neuspokojivý a je výsledkem dlouhodobé imisní zátěže. Po roce 2000 bylo navíc zaznamenáno zhoršení stavu lesních porostů.
  • Podíl jedle, která je důležitou součástí přirozeného lesního ekosystému a která významně přispívá k udržení stability lesa, se na celkové ploše lesů stabilně pohybuje kolem 1 %, a to i přes to, že její podíl na umělé výsadbě činí téměř 5 %.
  • Problémem zůstává další vývoj mladých lesních porostů, a to zejména v důsledku okusu v lokalitách s nadměrnými stavy spárkaté zvěře.

Přirozená, současná a doporučená skladba lesů v Česku (v %)

Současná druhová skladba jehličnatých porostů v ČR a doporučená skladba (2014, v %)

Skladba listnatých porostů v Česku a doporučená skladba (v %)

Staré ekologické zátěže

Dobrá zpráva

  • Za období 2010–2014 byly ukončeny sanace 220 lokalit starých ekologických zátěží vzniklých v období 1938 až 1989 (sanace dalších 45 nápravných opatření byly ukončeny v nevyhovujícím stavu).

Špatná zpráva

  • Přes velký rozsah již provedených prací se na území ČR nachází stále velké množství starých ekologických zátěží, u nichž není znám rozsah rizik pro životní prostředí a lidské zdraví. Celkový počet zátěží není znám, ale je odhadováno přibližně 10 000 kontaminovaných lokalit.
  • Řešení problematiky odstraňování starých ekologických zátěží není řízeno žádným zákonem a neexistuje jednotný postup v této oblasti. Databáze starých ekologických zátěží (SEKM) je tvořena postupným doplňováním lokalit, z toho důvodu nedává přehled o celkovém počtu kontaminovaných nebo potenciálně kontaminovaných míst na území ČR. Databáze SEKM v současnosti obsahuje 4 829 lokalit, z nichž je 2 379 lokalit aktuálních. V územně analytických podkladech, které jsou určeny pro územní plánování, je evidováno 9 279 lokalit.

Počty starých ekologických zátěží v krajích (evidence v databázi SEKM, 2014)

Půda a krajina

Dobrá zpráva

  • Narůstá plocha trvalých travních porostů, zejména na úkor orné půdy. Mírně stoupá plocha lesů, které mají důležitou funkci pro zadržování vody v krajině i pro zachování biologické rozmanitosti.

Špatná zpráva

  • Celková výměra zemědělského půdního fondu ČR klesá, v období 2000 až 2014 se jednalo o pokles o 64,3 tis. ha, což je téměř 1 % území ČR. Významným faktorem záborů zemědělské půdy je rozšiřování zastavěných a ostatních ploch, které v roce 2014 tvořily 10,7 % území ČR.

Využití území v ČR (2014, v %)

Kvalita zemědělské půdy

Dobrá zpráva

  • Spotřeba přípravků na ochranu rostlin v roce 2014 meziročně poklesla o 9,1 %. Pozitivní rostoucí trend byl potvrzen také u spotřeby vápenatých hmot, která meziročně vzrostla o 11,9 %, a to z důvodu potřeby snižování vysoké kyselosti zemědělských půd.

Špatná zpráva

  • Kvalita zemědělské půdy se nezlepšuje, obsahy rizikových látek (např. PAH, DDT) stále překračují přípustné limity, příčinou je zejména zbytkové znečištění z minulosti.
  • U vybraných rizikových látek dochází k dlouhodobému překračování limitních hodnot jejich obsahu v půdě, převážně u vysoce rizikových a potenciálně karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků chrysenu a fluoranthenu. Vysokou míru přetrvávání v půdě vykazuje skupina chlorovaných pesticidů – zejména DDT a DDE z něho vznikající.
  • Jedna čtvrtina zemědělské půdy je potenciálně ohrožena extrémní vodní erozí.
  • Dlouhodobý trend zvyšování výměry ekologicky obhospodařované zemědělské půdy a počtu ekofarem se v posledních třech letech zastavil a přešel do stagnace.

Podíl vzorků překračujících limitní hodnoty rizikových látek v půdě v ČR (2014, v %)

Spotřeba paliv v domácnostech

Dobrá zpráva

  • Vzhledem k narůstajícím cenám energie a faktu, že naprostá většina energie se v domácnostech spotřebuje na vytápění a na ohřev teplé vody, dochází v domácnostech k výměně spotřebičů za úspornější a s vyšší účinností, zateplují se domy a byty.

Špatná zpráva

  • Z lokálních topenišť pocházelo v roce 2013 celkem 37,9 % emisí prachových částic PM10. Způsob vytápění domácností má na životní prostředí a zejména na zdraví obyvatel značný vliv. Od roku 2001 se způsob vytápění domácností v ČR příliš nemění a i vytápění pevnými palivy klesá jen minimálně.

Emise prachových částic PM10 z jednotlivých sektorů v ČR (2013, v %)

Podíl energie na jednotlivých zdrojích v domácnostech v ČR (2014, v %)

Výroba elektřiny a tepla

Dobrá zpráva

  • Postupně klesá výroba elektřiny v parních elektrárnách, které spalují zejména hnědé uhlí, naopak roste význam jaderné energie a energie z obnovitelných zdrojů.

Špatná zpráva

  • Přetrvává exportní charakter trhu s elektřinou. Souhrn bilance zahraničního obchodu v roce 2014 činil 18,9 % vývozu z celkového množství elektrické energie vyrobené v ČR. Převažující vývoz je negativní ve vztahu k životnímu prostředí, neboť emise z výroby vyvezené elektřiny vznikají na území ČR.

Výroba elektřiny podle druhu paliva v ČR (2014, v %)

Dovoz a vývoz elektrické energie v ČR (2000 až 2014, GWh)

Produkce a recyklace odpadů z obalů

Dobrá zpráva

  • Dochází ke zvyšování míry recyklovaných odpadů z obalů.

Špatná zpráva

  • V letech 2009 až 2014 vzrostla produkce obalových odpadů o 14,0 %.

Struktura složení obalových odpadů v ČR (2009 až 2014, v tis. tun)

Využití obalových odpadů v ČR (2009 až 2014, v tis. tun)

Špatné ovzduší, znečištění vodních zdrojů, dlouhodobě klesající populace všech běžných druhů ptáků. Ministerská zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2014 vidí příčiny neblahého vývoje zejména v rostoucí spotřebě domácností. Naproti tomu vliv národního hospodářství podle zprávy klesá.
Autor Štěpán Plaček, Tomáš Kunc