reklama
Místodržitelský letohrádek na Praze 7 v Bubeneči. Nejstarší známá zpráva o Bubenči, který byl v dřívějších dobách nazýván Ovenec, se vztahuje k roku 1197. Na tomto území náležela část pozemků českým králům, kteří zde počátkem 14. století zřídili oboru. V této oboře byl na nejvýše položeném místě při jejím jižním okraji vystavěn v letech 1495 - 1502 lovecký zámek. Z původní stavby se zachovala věž se schodištěm zakončeným sloupem, na němž je kamenná plastika lva se štítem zdobeným monogramem krále Vladislava Jagellonského. Pravděpodobně po polovině 16. století byl původně gotický objekt přestavěn v jednopatrový renesanční zámek obdélníkového půdorysu. Při obléhání Prahy v r. 1648 se stal dočasným sídlem švédského generála A. Wittenberga, a proto nebyl nepřátelským vojskem poškozen. Časem zámek chátral, a protože se měl stát letním sídlem nejvyššího purkrabího, bylo počátkem 19. století rozhodnuto jej zrekonstruovat. V roce 1804 byl projektem přestavby pověřen profesor pražské techniky Jiří Fischer, vlastní přestavbu provedl Jan Filip Jöndl. Adaptace dala fasádě tohoto objektu novogotický ráz, ale interiéry ponechala bez zásahu. Od roku 1849 byl letohrádek propůjčován místodržícím jako jejich letní sídlo a odtud dostal i své pojmenování. Dnes je v letohrádku umístěno oddělení novin a časopisů Národního muzea. | Foto: Petr Hnát