Stárnutí dramaticky změní Evropu. Výdaje na domácí péči rostou rychlejším tempem než na ústavy

Budeme čím dál více společností starých lidí. Tyká se to Česka stejně jako dalších evropských zemí. Stále většího okruhu lidí se budou týkat otázky ohledně toho, jak, kde a s kým prožijeme stáří. Před společnost to klade dlouhodobě řadu neznámých – ať už jde o sociální aktivity seniorů, rodinnou soudržnost, funkčnost důchodového zabezpečení, dostupnost zdravotní péče (zajišťované doma nebo v ústavních zařízeních) či růst státních výdajů.

Současná praxe ukazuje, že ústavní péče je pro seniory často problematická. Ať už z hlediska kontaktu s rodinou, osamocení, či ohledně finančních nákladů. Většina lidí by raději strávila léta stáří v domácím prostředí, kde by mohli dožít v kontaktu s blízkými. To je však často problematické právě pro členy rodiny, kteří ne vždy jsou ochotni či schopni sami tuto péči zajistit, zvláště je-li dotyčný senior nemohoucí a nemůže se sám o sebe postarat. Mnoho zemí dlouhodobě zvyšuje své výdaje na domácí péči, které mohou pomoci služby typu denních stacionářů či terénních zdravotních služeb. Život ve stáří se stane nepochybně rozšířeným předmětem podnikání, ale i trvalé potřeby hledání vzájemné solidarity mezi generacemi.

Index závislosti ­ Česko po krajích

Kolik seniorů nad 65 let připadá na 100 pracujících lidí (data z roku 2012)

Jaký druh dlouhodobé péče státy podporovaly v letech 2005 až 2013

Většina zemí OECD podporuje vznik terénních služeb dlouhodobé péče (tzv. home care). Roční tempo růstu veřejných výdajů na domácí péči byl asi 5 procent. Naopak podpora ústavní péče zaznamenala nárůst o 4 procenta.