Co má zmizet z registru smluv? Projděte si, jaké informace chtějí poslanci utajit

Co možná zmizí z registru smluv? O pohybu stovek miliard v městských podnicích a státních firmách už se nedozvíte nic

Před několika dny poslanci schválili novelu zákona o registru smluv. Ten byl hlavním protikorupčním tahákem předchozích voleb, s nímž se po tlaku neziskových organizací, jako je například Rekonstrukce státu, ztotožnila většina stran ve sněmovně.

Registr měl zprůhlednit hospodaření státu, měst a krajů se stovkami miliard korun, jež spravují. Nyní ovšem z rok starého zákona nemusí po zásahu poslanců zůstat kámen na kameni, říkají jeho příznivci. Do celé věci ale ještě promluví Senát, který by měl o podobě novely jednat.

Co je registr smluv

Podle zákona musí státní úřady, města či kraje v internetovém registru povinně zveřejňovat všechny smlouvy se svými dodavateli, jejichž výše přesáhne 50 tisíc korun. To má za cíl včas odhalit podezřelé zakázky, jako byla v minulosti třeba pražská OpenCard. Registr navíc umožňuje sledovat třeba vazby politiků na firmy, o jejichž zakázkách pro stát nebo obce sami rozhodují.

Testovací režim zákona běží od července 2016, odkdy musí státní a samosprávné organizace své smlouvy povinně do registru vkládat v počítačově čitelné podobě. Pokud se ale zveřejnění dosud vyhýbají nebo na internetu ukazují pouze části smluv, nehrozí jim za to zatím žádné postihy. Od července letošního roku by ale měly být účinné jen takové smlouvy, které byly v registru náležitě zveřejněny. To má všechny úřady a jejich organizace přimět k tomu, aby se zveřejňováním zbytečně neotálely.

Budvar a další výjimky

Podle původního znění zákona musí své smlouvy povinně zveřejňovat státní úřady a státní podniky, kraje se svými příspěvkovými organizacemi, stejně jako města a jejich podniky a organizace. Do registru zatím spadá také Česká televize a Český rozhlas, od počátku do něj nemusely přispívat obě komory Parlamentu, Kancelář prezidenta republiky nebo Ústavní soud.

Poslancům se ovšem nelíbilo, že je na některé státní podniky v registru příliš vidět. Třeba státem vlastněný Budějovický Budvar je prý kvůli zveřejňování svého financování oproti soukromým pivovarům v nevýhodě. Proto ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), pod nějž Budvar spadá, navrhl, aby tento státní podnik dostal výjimku a jeho smlouvy z registru vypadly.

Poslanci ovšem u jediné výjimky zůstat nechtěli. Navrhli tedy z registru vyčlenit všechny státní podniky, jako je Česká pošta, pardubická Explosia nebo Český Aeroholding. K tomu by se povinné zveřejňování smluv zčásti nemělo týkat ani České televize, z registru by měly zcela vypadnout také městské firmy a příspěvkové organizace měst a krajů s “průmyslovou a obchodní povahou”. Podle kritiků schválených změn tak z registru zmizí asi 40 procent smluv.

Počet městských firem v republice

Studie mapující počet městských podniků v Česku vznikla naposledy před šesti lety. Tehdy bylo v zemi 820 městských firem, jejichž souhrnný obrat činil asi 117 miliard korun ročně. Od té doby zřejmě počet těchto podniků příliš nevzrostl, jejich celkový obrat se ale nejspíš citelně zvýšil. V případě, že by průmyslové a obchodní organizace měst z registru vypadly, nebylo by možné snadno sledovat jejich hospodaření.

Největší městské podniky v Česku

(hodnoty v miliardách Kč)

Městské firmy, které uzavírají nejvíce smluv se společnostmi navázanými na politiky

Díky současné podobě registru je nyní možné ve smlouvách dohledávat třeba vazby městských firem na lokální politiky, lobbisty či sponzory politických stran. Jejich firmy s městskými podniky čile obchodují, což není nezákonné. Sledování těchto vazeb ale umožňuje včas upozornit na možné korupční jednání. Pokud přitom městské firmy a organizace z registru nově zmizí, bude mapování takovýchto spojení mnohem komplikovanější.

Městské firmy, které nejvíce podnikají se společnostmi politiků

(počet smluv uzavřených s firmami politiků - v %)

Vybrané případy městských podniků, které obchodují s firmami navázanými na politiku

Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova a podnikatel Hynek Sagan

Nejčastějším dodavatelem Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova (DPMaL) je firma Firma Armex Oil, která podniku prodává pohonné hmoty. Podle registru Armex Oil jako dodavatel figuruje ve 24 procentech všech smluv, které dopravní podnik uzavřel. V čele představenstva Armex Oil stojí Hynek Sagan, její někdejší spoluvlastník. Sagan, jenž je též jednatelem firmy, je jedním z největších sponzorů hnutí ANO, jemuž před posledními volbami do sněmovny poslal na účet dar ve výši 100 tisíc korun. Dopravní podnik přitom ovládají hlavně politici zvolení za ANO. Předsedou představenstva DPMaL je mostecký radní Zdeněk Brabec (ANO), místopředsedou pak třeba litvínovský radní Roman Ziegler (ANO). V dozorčí radě zase sedí poslanec Vlastimil Vozka (Severočeši.cz, zvolen na kandidátce ANO).

Plzeňské městské dopravní podniky a podnikatelé Kalanoš a Zeman

Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) od posledních voleb ovládají městští politici ČSSD, zastoupení v nich má ale také ODS. Nejúspěšnějším dodavatelem dopravního podniku je firma Petrol Plzeň, kterou spoluvlastní bývalý litvínovský zastupitel za ODS Milan Kanaloš. Dalším úspěšným dodavatelem je firma INEL Holding, kterou vlastní opoziční zastupitel plzeňského kraje Miloslav Zeman, jenž byl neúspěšným kandidátem hnutí ANO na plzeňského hejtmana. Systémy pro regulaci topení od INELu stojí za 17 procenty všech smluv, které PMDP v registru zveřejnily.

Kdo nejvíce zakrývá ceny zakázek či jména dodavatelů

Úřady a organizace mají ve smlouvách s dodavateli začerňovat pasáže, které obsahují obchodní tajemství nebo citlivé osobní údaje, jako jsou rodná čísla, čísla bankovních účtů apod. Ve smlouvách zveřejněných v registru by ale měla zůstat jména dodavatelů a výše cen zakázek, které si s nimi státní, městské nebo krajské organizace nasmlouvaly.

Přesto žádný ze 14 českých krajů, pod něž spadají desítky příspěvkových organizací, zatím všechny ceny ve svých smlouvách nezveřejňuje. Největším “začerňovačem” je v tomto směru Hlavní město Praha, nejméně se naopak začerňuje v Libereckém kraji, kde vládne koalice pod vedením Starostů pro Liberecký kraj. Ti s nápadem na zavedení registru smluv v Česku přišli.

Kolik procent smluv zveřejňují příspěvkové organizace krajů se začerněnou cenou zakázky

(hodnoty v %)

Státní podniky, které nejvíce tají dodavatele či ceny zakázek

Také některé státní podniky si se zveřejňováním smluvních cen a dodavatelů zatím příliš hlavu nelámou. Řada z nich čekala, až letos v červenci skončí přechodný režim a ony se budou muset pod hrozbou zneplatnění svých smluv do zveřejňování cen a dodavatelů pustit.

Pokud Senátem projde poslanecká novela, která státní podniky z registru vyděluje, nebudou muset firmy jako Budvar nebo Explosia zveřejňovat vůbec nic.

Politici s největší angažovaností ve firmách napojených na veřejné zakázky

Jedná se o přehled bývalých a současných politiků, jejichž jména jsou nebo byla* přímo či nepřímo navázaná na smlouvy mezi státními úřady, podniky, městskými firmami a soukromými společnostmi. Zobrazení zmíněných osob v žebříčku je čistě přehledové. Podobné informace ale mohou odhalit možný střet zájmů či korupční jednání.

Poznámka: Žebříček zobrazuje veškeré, tedy i historické vazby politiků na soukromé firmy. Třeba Andrej Babiš byl historicky členem orgánů svého koncernu Agrofert. Ani po převedení společnosti do svěřenského fondu ovšem v Agrofertu svůj klíčový vliv neztratil.

Zdroje: HlídačSmluv.cz, Registr smluv, EconLab, DataLab, Centrum aplikované ekonomie
Data k 24. 2. 2017