Jen malá část padla v boji. Hroby rudoarmějců na Olšanech skrývají nečekané příběhy

Hroby sovětských vojáků

příběhy rudoarmějců pochovaných na Olšanských hřbitovech

Obvykle se k čestnému pohřebišti rudoarmějců na Olšanských hřbitovech v Praze stručně uvádí, že jsou zde pochováni vojáci Rudé armády, kteří padli při osvobození Prahy v květnu 1945, anebo zemřeli po válce na bojová zranění.

Skutečnost je ale poněkud jiná. Oficiálně je na pražském čestném pohřebišti pochováno 437 rudoarmějců (na mapě je vyznačeno jen 435 hrobů, protože ve dvou hrobech jsou uložené ostatky vždy dvou vojáků - jsou to hroby č. 430 a č. 431).

Ve skutečnosti ale je na Olšanských hřbitovech pohřbeno 492 rudoarmějců. Několik desítek sovětských vojáků dnes zde nemá označený hrob, ačkoli je dobovými doklady výslovně doloženo, že jejich ostatky byly uloženy právě tady. Navíc mnoho rudoarmějců ve skutečnosti není pohřbeno přímo v místě, kde je dnes vztyčen jejich náhrobek. Ale to je téma na další vyprávění.

Tato mapa systematizuje všechny v současné době známé informace o příčinách smrti všech rudoarmějců, kteří dnes mají na Olšanských hřbitovech označený hrob. Jejich osudy zmapoval ruský badatel válečných hrobů Vladimir Pomortzeff.

Příčiny smrti 437 zemřelých rudoarmějcůkliknutím na jednotlivé položky si zobrazíte vybrané hroby v mapě pod legendou

Zahynul v bojích nebo byl zabit do 15. května 1945 50 hrobů vojáků, kteří zahynuli v bojích nebo byli zabiti v dubnu či první půlce května roku 1945. Do této skupiny jsou zahrnuty hroby 23 rudoarmějců, o nichž lze s velkou pravděpodobností říct, že zahynuli dne 8. nebo 9. května 1945, ne-li přímo v Praze, tak alespoň během přesunu Rudé armády do hlavního města. K těmto rudoarmějcům patří i legendární gardový poručík Ivan Gončarenko (hrob č. 128), jehož tank za úsvitu 9. května 1945 dorazil jako první do Prahy. Zahynul ve střetu s ustupujícími německými jednotkami na Klárově u Mánesova mostu v centru města. Jedná se o jediného vojáka Rudé armády, o němž prokazatelně víme, že skutečně padl v boji dne 9. května 1945 přímo v Praze. Dalších 14 takto označených rudoarmějců zahynulo ve dnech 10. až 13. května 1945, kdy ještě mohlo docházet k drobným střetům v Praze a nejbližším okolí, a také osm příslušníků Rudé armády, kteří sice zahynuli v bojích, ale úplně mimo Prahu, jejichž ostatky byly po válce přesunuty na Olšanské hřbitovy. Ostatky třech vojáků byly takto například přesunuty až z Bratislavy, dvou z Jablonného nad Orlicí a jednoho z Vyškova. Bojové zranění nebo pravděpodobné bojové zraněníHroby 25 rudoarmějců, kteří zemřeli po válce na bojová zranění. V několika případech jsou okolnosti zranění známy. Poválečné nebojové zraněníHroby 30 rudoarmějců, kteří také podlehli zranění, avšak do nemocnice byli dovezeni až na konci května 1945 nebo v letních měsících roku 1945. Velmi pravděpodobně jde tedy o poválečná nebojová zranění. Otrava metanolem nebo alkoholemHroby 47 rudoarmějců, kteří zemřeli na otravu metanolem nebo alkoholem. Jde, bohužel, o jednu z nejčastějších příčin smrti rudoarmějců pochovaných na Olšanských hřbitovech. Hlášení o úmrtí 32 vojáků výslovně uvádí, že zemřeli na otravu metanolem. Dalších 15 rudoarmějců zemřelo na otravu etanolem nebo jiným alkoholem. Přibližně každý desátý voják Rudé armády pohřbený na Olšanských hřbitovech zemřel tedy na otravu alkoholem. Otrava jídlem, plynem nebo neznámo čímHroby dalších deseti rudoarmějců, kteří také zemřeli na otravu - jídlem či svítiplynem. Poválečný incidentHroby 21 rudoarmějců, kteří po válce zemřeli v různých incidentech nebojové povahy. Téměř každý případ z této skupiny je ojedinělý (viz příběhy rudoarmějců).
TuberkulózaHroby 45 rudoarmějců, kteří zemřeli na tuberkulózu. Zpravidla se jednalo o bývalé sovětské válečné zajatce, kteří tuberkulózou onemocněli v německých koncentračních táborech, ale zemřeli až po osvobození v letních měsících 1945 nebo až na podzim. Čtyřiadvacet lidí z této skupiny je s největší pravděpodobností pohřbeno jinde, takže velká skupina žlutou vyznačených hrobů v pravé části grafiky jsou pravděpodobně hroby neznámých rudoarmějců. Břišní tyfusHroby deseti rudoarmějců, kteří zemřeli po válce na břišní tyfus. Jiné nebo neurčené onemocnění41 hrobů rudoarmějců, kteří zemřeli v nemocnicích na jiné onemocnění: od žaludečních vředů po srdeční choroby. V hlášeních o smrti některých rudoarmějců z této skupiny je uvedeno pouze, že "zemřel na nemoc" bez dalších podrobností. Dopravní nehodaHroby 20 rudoarmějců, kteří zahynuli po válce v důsledku různých dopravních nehod, počínaje běžnou autonehodou až po "přejet tankem" nebo "sražen vlakem". Utopil se při koupáníHroby čtyř rudoarmějců, kteří se utopili při koupání. SebevraždaHroby čtyř rudoarmějců, kteří spáchali po válce sebevraždu. K první došlo 12. června 1945, poslední až 2. října 1945. Příčiny všech sebevražd jsou neznámé. Neznámá příčina smrtiHroby 39 rudoarmějců, příčina jejichž smrti není známa nebo není výslovně uvedena. Nebyly nalezeny žádné údajeHroby 92 rudoarmějců, u nichž až dosud nebyly nalezeny žádné archivní zdroje. Skoro u každého čtvrtého vojáka pohřbeného na čestném pohřebišti rudoarmějců na Olšanských hřbitovech v Praze nelze tedy nejen určit, jak zemřel, ale není ani známo, zda takový rudoarmějec vůbec existoval.
Zrušit výběr

Mapa hrobů podle příčiny smrti zemřelých rudoarmějců

zvětšit mapu

Vybrané příběhy pochovaných rudoarmějců na Olšanských hřbitovech

Pohled na pohřebiště

Související

zpět na začátek

TextJan Gazdík
Grafika a kódováníJiří Kropáček
Fotogalerie a panoramaJakub Plíhal
EditorŠtěpán Plaček
Zdrojem dat je ruský badatel válečných hrobů Vladimir Pomortzeff (na snímku)

zpět na Aktuálně.cz

Osudy rudoarmějců z roku 1945, kteří jsou pohřbení na čestném pohřebišti na pražských Olšanských hřbitovech, zmapoval ruský badatel válečných hrobů Vladimir Pomortzeff. Jím vytvořená mapa systematizuje veškeré v současné době známé informace o příčinách smrti všech rudoarmějců, kteří dnes mají na Olšanských hřbitovech označený hrob.
Autor Jan Gazdík, Jiří Kropáček, Štěpán Plaček, Jakub Plíhal, Vladimir Pomortzeff