USA jsou šéf, který děsí, neví si rady sám se sebou

Pavel Tomášek Pavel Tomášek
Aktualizováno 18. 10. 2013 14:00
Američtí politici přivedli svou zemi na práh krachu a za práh zesměšnění.
Zaměstnankyně památníku Martina Luthera Kinga ve Washingtonu odstraňuke ceduli, která dosud informovala o uzavření pietního místa. Snímek ze 17. října 2013.
Zaměstnankyně památníku Martina Luthera Kinga ve Washingtonu odstraňuke ceduli, která dosud informovala o uzavření pietního místa. Snímek ze 17. října 2013. | Foto: Reuters

Komentář - Je jenom jedna věc, která vás vyděsí víc než nazlobený šéf. A to šéf, který si neví rady sám se sebou.

Pokud se shodneme, že Spojené státy navzdory rostoucímu vlivu Číny a "ostatního světa" zosobňovaného třeba Indií či Brazílií zůstávají stále ještě oním světovým (ekonomickým, bezpečnostním) šéfem, pak poslední měsíc musel vyděsit každého, kdo si nepřeje zvrácení mezinárodního řádu, ve kterém žijeme, jedno, zda sídlí v Pekingu, Kalkatě, Rio de Janeiru, nebo Praze.

Američtí politici přivedli v posledních týdnech svou zemi na práh krachu a za práh zesměšnění.

Neschopnost dohodnout se na řádném financování státu, rozuměj jeho příjmech a výdajích, je v USA stěží uvěřitelná. Největší světová ekonomika a nejmocnější země světa neměla řádně schválený vládní rozpočet od roku 1997. Posledních šestnáct let se její hospodaření řídí sériově prodlužovaným provizoriem.

Letošní podzim smíchal v extrémně explozivní směs dvě látky: zablokování dohody i na provizorním financování vlády, a tedy dočasné uzavření některých federálních úřadů (pro dokreslení, že nejde o nic až tak v USA mimořádného, opět historická statistika: za posledních třicet let došlo k 18 takovým případům), a vážnou hrozbu, že vláda Spojených států nebude moci splácet svůj dluh (USA si zákonem stanovují limit, který nesmí vládní zadlužení překročit, a ten bylo nyní třeba zvednout).

Nástup na federální vládu extrémně nazlobeného křídla Republikánské strany (ve svém zrodu napojeného na hnutí Tea Party) zablokoval možnost dohody, a to v době, kdy Bílý dům (a Senát) ovládají demokraté a Sněmovnu reprezentantů republikáni. Doba "rozdělené vlády", historicky v USA vždy snadno překlenutelná tím, že obě strany nebyly ideologicky zakopané a byly schopné uzavírat kompromisy, skončila a nevypadá to, že by se v blízké budoucnosti měla vrátit. Spojené státy se stávají zemí, které nelze vládnout.

Nejsou přitom ani zdaleka na vině pouze "pravokřídelníci" republikánů. Také Demokratická strana se posunula od pomyslného politického středu dál. Klíčové zákony, které by získaly podstatnou podporu od obou stran, věc v minulosti naprosto běžná, jsou na vymření. Dvě strany, které sdílí odpovědnost za vládu v zemi, se nejsou schopny shodnout na základních otázkách: Jaká by měla být role státu obecně a jaká konkrétně, pokud jde o hospodářství.

To, co jsme v minulosti pozorovali jako politickou katastrofu poté, co některá cizí země (speciálně ty v Latinské Americe) "importovala" americkou ústavu, si nyní Spojené státy "dovezly" samy sobě domů.

Měl jsem před třemi lety vzácnou a mimořádnou příležitost hovořit během pražského Fora 2000 na toto téma s prozíravým politologem Fareedem Zakariou. Rozhovor s ním vyšel na Aktuálně.cz pod titulkem "USA mají rakovinu, hrozí jim demagog u moci." Dramatičnost jeho vyznění řadu lidí, kteří o něm diskutovali, znepokojila a její nepochopení vedlo k odmítnutí uvedené teze.

Zakaria však už tehdy pojmenovával, co se v letošním září a říjnu odhalilo celému světu ve znechucující nahotě.

"Skutečně se hodně obávám o americkou politiku, nejvíc za pětadvacet let, co v té zemi žiji. Američané mají řadu ctností, ale také chyb. A jednou z nich je, že reagují na srdeční infarkt daleko lépe než na rakovinu. Infarktem byl třeba útok na Pearl Harbour za druhé světové války. Rakovina je pomalý vnitřní proces, na jehož konci je ale také smrt. USA čelí rakovině, ale nebojují s ní," varoval v roce 2010 v rozhovoru pro Aktuálně.cz Zakaria.

A přidal tip na čtyři konkrétní reformy, které je třeba přijmout, aby se například už v budoucnu neopakovalo rozpočtové trauma, jež jsme poslední týdny sledovali v přímém přenosu. Zvednout věk pro odchod do důchodu, schválit zdravotnickou reformu, která zastaví růst nákladů, zavést daň z přidané hodnoty a pokrátit výdaje na obranu.

Je paradoxní a svědčí to o zuboženém stavu americké politiky, že z výše jmenovaného se podařilo prokazatelně uskutečnit jen to poslední, a to pouze "díky" poslední dramatické neshodě republikánů a demokratů nad hospodařením státu v minulém roce. Tehdy si jako "trest" za nedohodu stanovili automatické rozpočtové škrty, z nichž podstatná část dopadla právě na Pentagon. Je zásluhou tohoto trestu za politickou paralýzu, že bilance veřejného rozpočtu se v USA poslední dobou zlepšuje.

Na žádné pozitivní reformě se američtí politici nejsou momentálně schopní shodnout. (Velká zdravotnická reforma, kterou prosadil prezident Obama, se stala spouštěčem letošní dluhové krize proto, že byla prosazena čistě hlasy Demokratické strany a prezident při jejím schvalování obešel republikány.) Čím dříve si uvědomí, že tento stav musí změnit, že nemůže pokračovat, tím dříve odkloní zemi, kterou řídí, z koleje, na jejímž konci je úpadek.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Tradiční novoroční oběd naplánovali Zeman s Babišem na 5. ledna

Na tradičním novoročním obědě se prezident Miloš Zeman s premiérem Andrejem Babišem sejdou v neděli 5. ledna. Ještě jednou se setkají do Vánoc. Ve středu spolu na pravidelné večeři ve středočeských Lánech probrali zahraniční politiku včetně prezidentova plánu jet na jaře do Moskvy na oslavy výročí konce druhé světové války.

"Pan prezident mne informoval, že chce navštěvovat kraje a že se chystá na oslavy v květnu do Moskvy, kde má být americký prezident a další prezidenti. Takže jsme nějak koordinovali zahraniční aktivity," uvedl Babiš po zhruba půldruhahodinové schůzce. S prezidentem hovořili také o aktuálních otázkách, jako jsou plány v jaderné energetice či schvalování rozpočtu na příští rok.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Na summitu NATO bude Česko zastupovat Zeman, chce navrhnout změny

Česko bude na summitu NATO v Londýně 3. a 4. prosince zastupovat pouze prezident Miloš Zeman. Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastní projednávání rozpočtu ve sněmovně, dohodli se na tom při pravidelné večeři na zámku v Lánech. Předseda vlády po jednání novinářům řekl, že na Severoatlantickou alianci má s prezidentem stejný názor, naznačil, že by se její pravidla měla po sedmdesáti letech změnit. Mluvit o tom chce na Evropské radě.

"Je to důležitá aliance, ale je potřeba aby si evropské členské státy víceméně řekly, že možná nastal čas celkově mluvit o té smlouvě, která byla podepsána před sedmdesáti lety," uvedl Babiš.

Zdroj: ČTK
Další zprávy