Poslanecká sněmovna skončila; 140 poslanců hlasovalo pro její rozpuštění. Jakmile akt podepíše prezident Miloš Zeman, bude po všem. Začne mrtvé období bez poslanců, bez jakékoli kontroly nelegitimní zemanovské (Rusnokovy) vlády.
Že se poslanci rozhodli trápení ukončit, je jedině dobře. Sněmovna už nebyla schopna akce. A její skok k rozpuštění znamená, že si své neschopnosti, neochoty na čemkoli se dohodnout, byla plně vědoma. Teď začíná experiment.
Jsme v nové situaci, jakou jsme ještě nezažili. Ano, předčasné volby za sebou již máme, ale ne za Zemana, ne za přímo voleného prezidenta a za jeho vlády bez důvěry. V komunistických Haló novinách Zeman oznámil, že nebude předčasné volby zdržovat. Otázkou však je, zda se mu dá věřit.
Skokanův skok k ústavníkům
Hlava státu si možná najde důvod, proč volby jakoby legálně oddálit. Poslanec Věcí veřejných Petr Skokan podal ústavní stížnost. Nelíbí se mu, jak byla svolána a jak proběhla 57. schůze sněmovny. Na ní se 7. srpna hlasovalo o důvěře vládě Jiřího Rusnoka. Skokan ústavní soudce upozornil na to, že podle zákona o jednacím řádu sněmovny předseda svolává jednání alespoň pět dnů předem. To se v některých případech nestalo. Stížností vymyslel Skokan (nebo jeho rádci) víc. Druhá stížnost: je málo času na předčasné volby, strany se nestačí připravit.
Dodejme, že Petr Skokan byl vůbec prvním politikem, který navštívil prezidenta Miloše Zemana těsně poté, co byl lidem zvolen. Má k němu blízko.
Vlastně je fuk, co Skokan namítá. Podstatné je, že se ústavníci budou stížností zabývat a že to může trvat dlouho. Zeman každopádně bude moci říci, že je jeho povinností (vzletné obraty má rád), aby vyčkal rozhodnutí soudu. - Pak by se panování Rusnokovy vlády mohlo protáhnout.
Tomu nasvědčují i plány Zemanových ministrů. Podle některých informačních zdrojů ministři chystají změny v ČEZ. Má být odvolán předseda dozorčí rady Martin Roman a snad i generální ředitel Daniel Beneš. V obou případech je to sice naprosto správný krok, ne však od nelegitimní vlády. Dál se kupříkladu ministr zemědělství Miroslav Toman chystá najít ředitele Lesů ČR, k čemuž Petr Nečas, nyní kamuflován plnovousem, a Petr Bendl nenašli odvahu. - Takové plány nedělá vláda, jež má za dva měsíce sbalit kufry. Vypadá to na déle.
Další argument pro odklad voleb, argument pro Hrad: zemanovci (SPOZ) nemají hotové kandidátky a prý dost těžko shánějí viditelné lídry. Pro Zemana je klíčové, aby jím tlačení, jím zaštítění, jím stoprocentně podporovaní zemanovci uspěli. Chce je mít ve sněmovně. A silné.
Čeká nás nejodpornější období - kampaň
Čeká nás režim, ve kterém Senát schvaluje ty nejnutnější zákony přímo vládě. Prý se jich nechystá mnoho, ale nějaké budou. Bez projednání ve sněmovně. Schválené levicovým Senátem. I tady mohou vzniknout těžké maléry.
Hlavně nás však čeká předvolební kampaň - jedno z nejodpornějších údobí, jaké česká veřejnost v politice prožívá. Nedávno jsme se koupali v pomyjích přímé volby na Hrad. Viděli jsme, čeho je Miloš Zeman schopen. A teď to pojede - minimálně dva měsíce, ale možná déle - znovu.
Nové bude to, že prezident má v té kampani dva základní motivy: poničit ČSSD (pokud možno ji ještě víc rozvrátit) a posílit SPOZ. V sociální demokracii má prezident své koně, mimo jiné místopředsedu Michala Haška. Hradní kancléř a zřejmě jeden z lídrů SPOZ ve volbách Vratislav Mynář se v pondělí nechal slyšet, že Miloš Zeman může po volbách při výběru premiéra přihlížet i k preferenčním hlasům. To není náhoda.
V roce 2010 kandidoval Michal Hašek na jihomoravské kandidátce ČSSD do sněmovny na 11. místě. Díky preferenčním hlasům přeskočil dokonce i tehdejšího lídra kandidátky Bohuslava Sobotku. Hrad teď dal voličům najevo, jak si přeje, aby volili. Může se stát, že zemanovci Michal Hašek a Jeroným Tejc na jihomoravské kandidátce přeskočí lídra Sobotku. A protože Zeman vyhrál v přímé volbě a kroužkování tak trochu připomíná přímou volbu, prezident potom může premiérem jmenovat Haška (nebo Tejce). Že je Sobotka předseda ČSSD, to mu bude šum a fuk.
Volte Amnestii Václava Klause!
Další změna, která podle kuloárních zpráv (první o tom psalo Právo v pondělí) může nastat. Do voleb se údajně chystá i napůl nový subjekt. Nejen Právo, i jiné zdroje potvrzují, že by Suverenitu Jany Bobošíkové (antievropskou, nacionální partaj) mohl zaštítit exprezident Václav Klaus.
Podle Práva by se strana mohla jmenovat Suverenita Václava Klause. (Škoda, že se nebude jmenovat Amnestie Václava Klause, to by byl přiléhavější název.) Není jasné, zda by Klaus kandidoval do sněmovny nebo do Evropského parlamentu. Ale každopádně by tu vedle zemanovců řádili klausovci.
Nedávný průzkum agentury Median a STEM/MARK pro Českou televizi zjistil, že tři čtvrtiny dotázaných odmítají návrat Klause do politiky. Ale pak je zde ještě ta čtvrtina, která by ho podporovala. Značná část ODS by Klause brala.
Uvidíme. Návrat Klause je stejně vítaný a pro zemi stejně přínosný jako byl návrat Zemana. Na jedno můžeme vzít rulík zlomocný: ti dva by se uměli dohodnout.
Po žhavém létu nás čeká třaskavý podzim. A na jeho závěru může být dost pekelné retro. Místo abychom se hýbali dopředu, tak čím dál zběsileji couváme.
