Analýza - Předčasné volby na podzim, ozvalo se z Poslanecké sněmovny na sklonku dusného středečního dne, ve kterém padla Rusnokova vláda. Předčasné volby tu byly jen jednou, před patnácti lety. Co se dá v tuto chvíli říct o těch, které nás - možná - čekají?

1. Především zatím není vůbec jasné, kdy budou. Parlamentní „koalice předčasných voleb" to vidí jednoduše - příští týden je odhlasujeme, prezident nás rozpustí a v říjnu jdeme na to. Ale tak jisté to není.

Prezident sice podle Ústavy musí sněmovnu rozpustit, když to schválí tři pětiny poslanců. Ale není tam napsáno, KDY to musí udělat. A ústavní zvyklost chybí. Je možné, že Miloš Zeman vypíše volby ještě týž den, co si poslanci odhlasují zánik. Ale klidně s tím může ještě otálet, podobně jako, jak ohlásil, s druhým jmenováním premiéra. Zatím je to teorie - ale důvody by se jistě našly. Obecně řečeno: Udělat něco, nad čím předem jásá Bohuslav Sobotka, to není Zemanův styl.

2. Pokud se sněmovna rozpustí, bude zákonodárným sborem jen Senát a poprvé zažijeme situaci, kdy zákony může přijímat jednobarevná většina. ČSSD má 45 senátorů z 81 a bude zajímavé pozorovat, jak s tím naloží. Moc bude plně v rukou levice, počítáme-li do ní i prezidenta a jeho premiéra v demisi Rusnoka. (Zákonná opatření Senátu musí po volbách ještě potvrdit sněmovna, ale i tam se čeká levicová většina.)

3. Senát nemá právo rozhodovat o státním rozpočtu, takže pokud se sněmovna v dohledné době rozpustí (a prezident to podepíše), bude rozpočet 2014 schvalovat od prvního čtení až ta nová, povolební. Stihnout se to dá, ale dřív než v listopadu s tím asi poslanci nezačnou a bude to pro ně opravdu ostrý start.

4. Je také možné, že se rozpuštění sněmovny a nové volby oddálí až po přijetí rozpočtu, tedy třeba na leden příštího roku. To by prodloužilo život Rusnokovy vlády a dalo také příležitost k oživení ODS, například po návratu Václava Klause. (Spekulace, ale myslitelná.)

5. Co nejrychlejší předčasné volby - přibližně v polovině října - by vyhovovaly ČSSD a KSČM, které by ještě těžily z působení neoblíbené Nečasovy vlády. V příznivé situaci se zdá být i TOP 09, která přebírá roli lídra pravice a pomáhá jí doznívající nálada z prezidentských voleb. (Pravidlo, že ten, kdo předčasné volby vyvolá, v nich pak propadne, se nejspíš tentokrát nenaplní.)

Naopak ODS je v těžké krizi - krach koalice 101 ji jen podtrhl - a především bez šéfa.

V roce 1998 dopadla ODS ve volbách velmi slušně, navzdory předchozímu rozpadu a skandálům kolem stranických financí. Pokud budou volby v říjnu, zdá se nemožné, že by se jí takový comeback - s Klausem či bez něj - mohl podařit zas. Čím později volby budou, jsou vyhlídky ODS na „restart" lepší. Zatím ji může strašit prezidentský volební výsledek Přemysla Sobotky…

6. Volební kampaň budou doprovázet soudní proces s Davidem Rathem a vyšetřování kauzy Nagyová. Rath zatím něco naznačuje o financování ČSSD, ale nezdá se, že by to stranu mělo nějak výrazně poškodit. To ODS má zaděláno na větší problém. A pokud by obvinění zamířilo i na Miroslava Kalouska, samozřejmě i TOP 09.

7. Rychlá volební kampaň by byla výhodnější pro zavedené strany - mají organizační strukturu, know-how, peníze, kádry. Dokážou bryskně rozjet volební mašinerii. Z nováčků jim v tom může konkurovat snad jen Babišovo ANO, naopak hnutí Tomia Okamury je pořád ještě „syrové". (Jakkoli je možné, že ho posílí například lidé z Věcí veřejných.)

8. Pravice může ve volbách těžit z toho, že levicoví voliči mají větší výběr - sociální demokracie, komunisté, Zemanovci, Suverenita… To je novinka, protože rozdrobení hlasů byl v minulosti spíš problém pravicových stran.

9. Je možné, že prezidentské volby a následující Zemanův tah na branku změnily i psychologii „českého voliče". Poznal, že parlamentní strany nemají takovou váhu jako dřív, že na parlamentu „tolik nezáleží". To může vést k tomu, že lidé budou mít o volby menší zájem, nebo budou hlasovat „odvážněji", protože jim volba nebude připadat tak zavazující a závažná. Jestli se takový efekt projeví a jestli bude přínosný (okysličení politiky), nebo naopak škodlivý (volba populistů a extremistů), to se teprve ukáže. Ale zkušenost s prezidentem Zemanem chování voličů nepochybně ovlivní.

10. Bude to první volební kampaň, do které - jak očekáváme - přímo vstoupí prezident republiky. Respektive bude tváří jedné z kandidujících stran. Pro SPOZ je prakticky jedno, jestli volby budou v říjnu, v lednu, nebo v květnu. Ba je jí, s nadsázkou řečeno, skoro jedno, jak ve volbách dopadne. Na tom, že Miloš Zeman je nepsaným vůdcem levice a že se kolem něj vytvořilo silné mocenské centrum jeho věrných, se mnoho nezmění.