Waldorfské lyceum na pražském Opatově se ukrývá uprostřed velkého panelového sídliště. Není to ale uniformní budova zapadající do šedi normalizačních paneláků zdejšího Jižního Města. Příchozí to záhy pozná. Čím více se ke škole blíží, tím rozmanitější zeleň podél cesty roste. A vegetace obrůstá také celou hlavní budovu.

Waldorfské lyceum na pražském Opatově se nachází uprostřed panelového sídliště v normalizační školní budově. Tím však veškerá uniformita končí.Foto: Zuzana Hronová

Za vrátky areálu se návštěvník ocitne uprostřed zahrady plné stromů, kopretin a dřevěných sedátek. Musí si dát pozor, aby nešlápl do některého ze zeleninových záhonů. A pak také na studenty, aby ho netrefili dřevěným mečem. Právě tu probíhá středověká bitva „skotských rytířů“. Ti jsou vybaveni vlastnoručně vyrobenými zbraněmi i štíty a hovoří spolu anglicky. Rovněž tímto způsobem se dají zážitkově učit a propojovat školní předměty – v tomto případě dějepis, angličtina a dílny.

Na svém webu Waldorfské lyceum uvádí, že se zaměřuje na celostní rozvoj osobnosti, vychází z potřeb studenta ve 21. století, usiluje o jeho všestrannost a flexibilitu. „Dnešní učitel se především ptá, co má naučit, a zkoumá metody, jak toho co nejefektivněji dosáhnout. My se v první řadě ptáme, co máme rozvinout, co bude náš absolvent v životě potřebovat, aby uspěl,“ tvrdí ředitel opatovského lycea Ivan Smolka. Vzdělávání tu proto pojímají dost rozdílně než jiné školy.

Vycvičené děti nechceme

Na Chodově praktikují objevitelskou výuku – nikdo tu nepřednáší a nememoruje hotové poznatky, ale studenti na ně pod vedením učitelů sami přicházejí. Pracují v dlouhých blocích: jednomu projektu se žáci věnují třeba až tři týdny, což od nich vyžaduje hodně samostatné práce. Během té doby musí k tématu něco zjistit, vyzkoumat, změřit, zaujmout stanovisko a umět ho obhájit.

Teenageři projdou nejrůznějšími praktiky, během nichž například musí vyrobit funkční hudební nástroj, starat se o krajinu, vyzkoušet si sociální péči o seniory či postižené děti, navrhnout vlastní firmu v rámci podnikatelského projektu nebo si zkusit práci zeměměřiče – několik dní měřit pozemek a překreslovat hodnoty do mapy.

Způsob výuky na opatovském lyceu nemusí vyhovovat každému. Studenti se tu pravidelně věnují eurytmii, tedy tanci, jenž má vyjádřit lidské nitro, nebo zahajují vyučování verši, v nichž prosí Boha o sílu a požehnání k učení i práci. Waldorfská pedagogika je zkrátka alternativní.

„Nedá se říct, že by bylo studium na Waldorfském lyceu jednoduché a žáky vždy oceňované. Sám jsem na některé prvky výuky mnohdy nadával,“ vypráví opatovský absolvent Šimon Němec, nyní student Ústavu filozofie a religionistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Zvláštní rituály“, jako je ranní průpověď nebo eurytmické cvičení, ale nepovažuje za indoktrinaci, kterou nelze zpochybňovat. „Přesto se ani nespokojený student nevyhne postupnému zasévání otázek do své mysli,“ říká Němec, podle něhož i při běžné výuce předkládají učitelé svůj obor studentům tak, aby v nich podnítili diskusi a zájem o probírané téma.

Protože je čtyřleté Waldorfské lyceum alternativní školou, potřebuje tomu přizpůsobit výběr studentů. A tak praxe jednotných přijímacích zkoušek, zavedená roku 2017 ministerstvem školství, na Opatově nevyhovuje. „Nechceme dítě, které je vycvičené ke splňování standardizovaných testů Cermatu, ale to, které má předpoklady se rozvíjet – je otevřené, motivované, má vůli i schopnost samostatně myslet,“ říká ředitel Smolka s odkazem na Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, takzvaný Cermat, příspěvkovou organizaci ministerstva školství, která společné přijímací testy připravuje.

Lyceum si na sídlišti žije vlastním životem, hojně se vyučuje ve školní zahradě plné stromů a záhonů.Foto: Zuzana Hronová

Jednotná zkouška je povinnou součástí přijímacího řízení na všechny střední školy zakončené maturitou s výjimkou oborů s talentovou zkouškou, tedy například konzervatoří. Ministerstvo chtělo prostřednictvím centrálních testů sjednotit požadavky na to, co by měl uchazeč o maturitní obor splňovat.

Škola je veřejná služba

Letos ale zavedená pravidla změnil covid-19. Kvůli dlouhé distanční výuce v době pandemie dalo ministerstvo ředitelům čtyřletých středních škol na vybranou: jednotné přijímací zkoušky nemuseli pořádat vůbec, případně jim mohli dát libovolnou váhu. Waldorfské lyceum toho rádo využilo.

Jeho ředitel Smolka vysvětluje, že jednotné testy brání tomu, aby si lyceum vybralo nejvhodnější žáky. Při čtyřnásobně vyšším počtu zájemců o studium na Opatově, než kolik jich tamní škola může přijmout, mají podle ředitele jednotné testy mnohem větší váhu než u škol, kde je „převis“ uchazečů menší.

Ředitel Waldorfského lycea Ivan Smolka prosazuje výuku zaměřenou na celostní rozvoj osobnosti.Foto: Zuzana Hronová

Důvodem je to, jak ministerstvo systém přijímacího řízení nastavilo. Povinné jednotné testy od Cermatu musejí být při rozhodování o přijetí zohledněny ze šedesáti procent. Pouze čtyřicetiprocentní váhu má druhá část přijímaček – na Waldorfském lyceu tradičně pohovor s uchazečem nad jeho portfoliem.

Každý rok mívají kolem 120 uchazečů, berou jich 32. Ti, kteří získají v testech Cermatu vysoký počet bodů, musejí být vzhledem k rozhodující váze této zkoušky přijati, i kdyby u pohovoru „vyhořeli“. A naopak zájemci, kteří v jednotných testech chybovali, ale u pohovoru excelovali, se na školu nedostanou.

„Každoročně tak přicházíme o několik studentů, v nichž vidíme potenciál a kteří by se k nám opravdu hodili. Naopak se sem může dostat někdo, komu nakonec zdejší způsob studia tolik nevyhovuje,“ vysvětluje ředitel.

Smolkovo tvrzení, že jednotné testy Cermatu přivádí do škol hlavně děti vycvičené ke splňování testů, zpochybňuje Josef Soukal, učitel češtiny na víceletém gymnáziu v Praze, atestovaný tvůrce i revizor přijímacích testů a člen Národního kabinetu Český jazyk a literatura. Jednotný test podle něj nepustí ke studiu na výběrové škole nikoho, kdo není kreativní a přemýšlivý.

„Děti, které udělají tyto centrální testy vynikajícím způsobem, umějí velmi dobře přemýšlet. Žák může intenzivní přípravou zahrnující i specifické testové dovednosti svůj výsledek ovlivnit, ale ne natolik, aby se třeba trojkař dostal na úroveň těch nejlepších,“ domnívá se Soukal.

Kdo jednotné testy odmítá, nepochopil podle něho podstatu veřejné služby, již škola musí naplňovat. „Není možné, aby si ředitelé jen čistě podle sebe nalinkovali, jaké uchazeče by typově chtěli vzít, a omezovali tím v přijetí na svou školu jiné děti splňující intelektové nároky,“ říká.

Vzhledem k tomu, že Cermat má týmy hodnotitelů, revizorů a validátorů, jsou jeho testy dle Soukalových slov mnohem lepší než ty, které do roku 2017 vznikaly na školách, jež takové odborníky nemají. „Nicméně to neznamená, že by se nemělo pracovat na zkvalitňování centrálních testů,“ dodává.

Zrušení centrálních testů by podle Soukala nesnížilo nerovné možnosti dětí motivovaných a nemotivovaných rodičů. „Ti motivovaní budou vždy hledat cesty, jak dítěti pomoci, aby se dostalo na dobrou školu,“ domnívá se. „Problém je v převisu poptávky, část rodičů vždy bude ochotná platit drahé kurzy či soukromé doučování, ať už bude forma zkoušky jakákoli. A nelze je za to odsuzovat. Centrální testy ovšem mají velkou výhodu v transparentnosti kontroly a v eliminaci korupčních rizik.“

Celým člověkem na čtvrt hodiny

Aby Waldorfské lyceum zvýšilo šance, že si i přes pro ně nevýhodné podmínky vybere co nejvíc „objevitelů“, snaží se uchazeče o studium dobře poznat. Oproti tomu ředitelé, kteří vybírají uchazeče jen podle státních testů tvořených i hodnocených Cermatem, vědí, kdo nastoupí na jejich školu, až ve chvíli, kdy k opraveným testům s identifikačními čísly přiřadí jména.

Na Opatově si ale nechají nejpozději čtrnáct dnů před přijímačkami doručit portfolio, v němž se uchazeč představí, popíše své zájmy i úspěchy a také důvody, proč chce studovat právě na Waldorfském lyceu. Členové komise, složené z místních učitelů, si na základě portfolií připraví pro uchazeče otázky. Během patnáctiminutového rozhovoru pak zájemce osobně poznají.

Waldorfské lyceum i další školy nechtějí přijímat studenty jen na základě testů, ale preferují pohovory, aby uchazeče lépe poznaly.Foto: Waldorfské lyceum Praha

Jedním z těch, kdo portfolia pročítá, zasedá v přijímací komisi a podílí se na vyhodnocování pohovorů, je učitel chemie, biologie, zeměpisu, hudby a sborového zpěvu Ondřej Ševčík. Na lyceu učí třináct let a dvě třídy dovedl k maturitě také jako třídní učitel.

Jakékoliv testy, zejména ty standardizované, redukují podle něho osobnost na jednu její složku, bodové skóre potom přijímací komisi neřekne o uchazečích téměř nic. Po letech praxe proto ve Waldorfském lyceu dospěli právě k systému osobních pohovorů a portfolií.

„Žádný systém, tedy ani tento, není dokonalý, jednoznačně ale převažují benefity,“ domnívá se Ševčík a popisuje, jak s uchazeči komise hovoří o jejich zájmech, motivaci ke studiu, o tom, co je baví, nebo o výsledcích vzdělávání na základní škole.

„Máte před sebou celého člověka se všemi aspekty jeho osobnosti, byť jen na čtvrt hodiny. Sledujete, jak se vyjadřuje, zda a jakým způsobem se zajímá o okolní svět, co ho baví, jak přemýšlí o nových věcech, co od střední školy očekává. Na rozdíl od písemných vyjádření rychle poznáte, zda mluví opravdu ze sebe nebo sype naučené fráze. Každé takové setkání je jedinečné, lidské, žák není jen anonymním číselným kódem na testovacím formuláři,“ líčí výhody tohoto způsobu přijímaček Ševčík.

Když naopak rozhodovaly testy Cermatu, každoročně podle Ševčíka vyřadily některé uchazeče, které by lyceum rádo přijalo. A naopak do prvního ročníku „vystřelily“ perfektně nadrilované děti, které ale řadu jiných předpokladů a kompetencí pro studium na waldorfské škole neměly. „Takoví žáci se pak mohou na naší škole zbytečně trápit. Tohle jsme si tedy letos mohli ušetřit,“ dodává.

Komise na Waldorfském lyceu bere v úvahu fakt, že některé děti jsou stydlivější a introvertní a přijímací pohovor pro ně může znamenat stresovou situaci. Zde podle Ševčíka pomáhá právě portfolio, neboť komisi umožní otevřít uchazečům blízká témata a na nich je „postupně rozmluvit“.

„Vedeme s žákem přátelský rozhovor, nezkoušíme ho. Občas se nám stane, že uchazeč, který odejde od komise, je překvapen tím, že s námi jen nezávazně hovořil, a diví se, co na tom chceme bodovat,“ usmívá se ředitel Smolka. Za prioritní nepovažuje znalosti, ale ochotu žáka pracovat, otevřenost k novým věcem, schopnost formulovat vlastní názor, reagovat na nečekanou otázku nebo vůli věnovat se práci víc, než jen splnit úkol „cestou nejmenšího odporu“.

Každý člen přijímací komise disponuje 150 body a ty může rozdat v pěti kategoriích, které škola nazvala „intelektová kapacita“, „výkonová kapacita“, „osobnostní kapacita“, „komunikace a sociální interakce“ a „motivace“.

Přijímačky, na nichž hraje důležitou roli osobní pohovor, oceňuje i absolvent školy Šimon Němec. Podle něj umožňuje učitelům prozkoumat zájem žáka o studium i jeho snahu porozumět věcem. „Pohovory Waldorfského lycea pomáhají vybrat studenty se svébytným charakterem, moji spolužáci byli různorodé individuality, inteligentní a charakterní zároveň,“ říká.

Naučené divadlo komisi nepřesvědčí

Podle ředitele Smolky právě tento způsob přijímaček s osobními pohovory snižuje – na rozdíl od standardizovaných testů – nerovnosti ve vzdělávání způsobené rodinným zázemím. Dětem z nepodnětných rodin dává větší šanci, protože zkoumá především osobnostní předpoklady ke studiu, na což se není potřeba připravovat jako na vědomostní test. „Když tady dítě něco naučeného odříká, moc mu to nepomůže, naopak. Zajímá nás, jaké je, ne to, jaké ,divadlo‘ se naučilo,“ vysvětluje.

Stejně se to má také s portfolii. Lépe hodnoceny jsou ty materiály, které dítě vypracovalo samo. „Rádi bychom viděli osobnost dítěte, ne rodiče. A o uchazeči to také něco svědčí, když nechá rodiče za sebe udělat práci,“ upozorňuje ředitel.

Jednotné testy z matematiky a češtiny zpravidla vyhovují všeobecným gymnáziím, méně již školám se speciálním obsahem či formou výuky.Foto: Zuzana Hronová

Pedagog Ondřej Ševčík zmiňuje další výhodu osobního přijímacího řízení: budoucí třídní učitelé si vytvoří poměrně jasný obraz o tom, jaká třída v září nastoupí. „Mohou lépe plánovat aktivity pro začátek studia, vědoměji přemýšlet nad utvářením budoucího třídního kolektivu. Vždy se nějaké překvapení objeví, ale určitě je to hezký odrazový můstek pro společné čtyři roky,“ domnívá se.

Atestovaný posuzovatel přijímacích testů Josef Soukal kvituje snahu Waldorfského lycea věnovat přijímacímu řízení tolik času navíc a vybírat uchazeče co nejdůkladněji, zároveň je ale skeptický. Tvrdí, že jakmile by se přijímačky na základě portfolií a pohovorů ve školství více rozšířily, okamžitě by to vyvolalo větší nabídku kurzů pro zájemce o studium. „Vznikne kurz psychologie, způsobu vyjadřování, tréninku vůle a podobně a děti motivovaných rodičů budou opět moci zlepšit své schopnosti tréninkem,“ předpovídá.

Řekni, co není vidět na fotografii

Letos, kdy jednotné testy Cermatu byly jen dobrovolné, vytvořila si škola na pražském Opatově test vlastní. Místo znalostí zkoumal spíše studijní předpoklady a způsob uvažování. Zjišťoval porozumění textu, výrokovou logiku, schopnost aplikace matematického uvažování v reálném světě nebo třeba míru představivosti. Uchazeči měli například okomentovat předloženou fotografii a vyvodit, co z ní vyplývá. „Tak zjistíme, zda dotyčný jen popíše, co vidí na obrázku, nebo i domýšlí věci, které už vidět nejsou,“ přibližuje ředitel.

Lyceum navíc vlastní písemné části přijímaček nedávalo příliš velkou váhu, zkoumalo jen základní předpoklady ke studiu. Dětem stačilo získat alespoň dvacet bodů z padesáti, aby splnily kritéria. „Našimi testy neprojde asi jen deset procent uchazečů. Ale ti by zřejmě již v prvním ročníku měli velké těžkosti se studiem,“ konstatuje zdejší učitel Ondřej Ševčík. Oproti tomu Cermat lyceu vyřadí až padesát procent zájemců.

Šéfka Cermatu Michaela Kleňhová ale odmítá, že by jejich úlohy vypovídaly pouze o znalostech žáků a nezohledňovaly by také logiku a kreativitu. „V češtině najdeme poměrně hodně otázek na porozumění textu a v matematice je velká část úloh slovních, které musí nejprve žáci svou úvahou rozklíčovat,“ říká. Upozorňuje rovněž, že jednoznačnost, vhodnost a korektnost všech zadaných úloh každoročně posuzuje validační komise Cermatu i nezávislá komise ministerstva školství. Úlohy navíc kontrolují revizoři z řad učitelů základních, středních i vysokých škol.

Úpravě současných kritérií přijímacího řízení se ministerstvo školství nebrání. Ředitel odboru středního a vyššího odborného vzdělávání Petr Bannert nicméně říká, že středoškolské přijímačky jsou nastavené tak, aby dávaly značný prostor ředitelům. Školní část jim dle něj umožní i při čtyřiceti procentech váhy dostatečnou možnost zjišťovat, jaké má uchazeč předpoklady pro konkrétní obor. Bannert si nicméně dovede představit, že by se snížila rozhodující, šedesátiprocentní váha centrálních testů.

Když nemusíme, netestujeme

Jednotnou přijímací zkoušku letos nekonaly především střední odborné školy a učiliště s maturitou, o které není takový zájem, a tudíž mohou vzít téměř každého zájemce, popřípadě rozhodnout jen na základě prospěchu. U některých oborů jednotné zkoušky nevyužilo až 60 procent takových škol. Nepořádalo je rovněž 45 procent obchodních akademií a 36 procent průmyslovek.

Údaje o tom, kolik škol letos připravilo vlastní testy nebo přijímalo studenty bez testování, například jen na základě prospěchu, nejsou k dispozici. Na promyšlení a vytvoření vlastního přijímacího řízení neměli ředitelé středních škol a odborných učilišť příliš času. Informaci, že jednotné přijímací testy nebudou povinné, se dozvěděli loni v prosinci a již do konce ledna museli zveřejnit, jak přijímačky proběhnou. To mnohé od přípravy vlastních testů odradilo.

Připravila je ale například Střední průmyslová škola v Mladé Boleslavi. „K jejich tvorbě nás vedly pochybnosti, zda Cermat při vytváření jednotných testů respektoval dobu distančního vzdělávání a jeho rozdílnou úroveň na základních školách. A byly to oprávněné pochybnosti, jak se ukázalo,“ říká ředitel mladoboleslavské průmyslovky Václav Bohata, jemuž vadí i pomalé vyhodnocení jednotných přijímacích zkoušek Cermatem. Vlastní testy je škola schopna vyhodnotit rychle.

Boleslavská průmyslovka zohlednila také průměr známek z matematiky, fyziky, českého jazyka a cizího jazyka z prvního pololetí 8. třídy. Bohata vysvětluje, že je to poslední období nedotčené distanční výukou.

Vlastní přijímačky se podle ředitele osvědčily a škole vybraly uchazeče lépe než jednotné testy Cermatu. Boleslavská průmyslovka by v takové praxi ráda pokračovala.

Některé školy nemusí svým stylem vyhovovat všem studentům. Proto preferují vlastní přijímačky před těmi státními. (Na snímku studenti Waldorfského lycea zakládají na pražském Opatově květinovou louku. Učí se tak společenské odpovědnosti.Foto: Waldorfské lyceum Praha

Ke kombinaci testů od Cermatu a vlastních přijímaček letos sáhla Smíchovská střední průmyslová škola a gymnázium, zaměřující se na studium moderních digitálních technologií. Uchazeči posílali svá portfolia a motivační dopisy, v nichž měli vysvětlit, proč chtějí studovat právě zde. Škola pro ně připravila i vlastní testy z kybernetické bezpečnosti a informatického myšlení.

Zájemci o obor Kybernetická bezpečnost prošli také osobními pohovory. U dalších oborů je škola nepořádala, bylo by to časově náročné kvůli velkému převisu uchazečů. „Portfolia a pohovory zařazujeme proto, že nás zajímají i dovednosti uchazečů a ty nelze testy hodnotit,“ říká ředitel školy Radko Sáblík.

Vlastní oborové zkoušky pak na Smíchově zařazují kvůli specifickému zaměření studia. „Matematika a čeština od Cermatu neukazují, jestli uchazeči chápou, jak funguje svět kolem nich či jaké jsou zákonitosti mezi věcmi,“ dodává ředitel s tím, že centrální testy přesto chce jeho škola jako součást přijímaček zachovat.

„Když jsme dělali vlastní testy z informatiky, zapojilo se ve škole do přípravy mnoho učitelů. Testy daly hodně práce, ale stejně jsme si nebyli jistí, zda jsou dobře sestaveny. Škola nedisponuje takovými nástroji jako Cermat,“ vysvětluje.

Požadavek, aby uchazeči předem odevzdali svá portfolia a zúčastnili se pohovorů, snížil smíchovské průmyslovce a gymnáziu převis zájemců o studium z loňského čtyřnásobného na letošní trojnásobný, ale zato podle ředitele zvýšil kvalitu přihlášených. „Učitelé, kteří seděli v přijímacích komisích, byli nadšení z toho, jak jsou uchazeči na pohovory připraveni a jakým odborným aktivitám se již ve svém věku věnují,“ říká.

Nechceme chodit s kůží na trh

Testy Cermatu letos odmítlo jen 11 procent gymnázií. Gymnázia mívají největší převis, takže pro učitele by pročítání stovek portfolií či rozmlouvání se stovkami zájemců bylo organizačně náročné. Navíc všeobecnému zaměření těchto škol tolik nepřekáží nevyhraněnost matematických a češtinářských testů. Berou je jako vhodný, jasný a nenapadnutelný nástroj, jakým lze uchazeče rozřadit na úspěšné a neúspěšné.

„Díky jednotným testům od Cermatu jsme přesně schopni říct ,přijat, nepřijat‘, můžeme pomocí nich oddělit těch šedesát studentů, které přijmeme,“ potvrzuje ředitel gymnázia v Nymburku a někdejší šéf Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn. Přesto mu prý testy neodpovědí na otázku, zda přijal ty, které by na svém gymnáziu opravdu chtěl. „Mám ve výsledku zkrátka jen šedesát uchazečů, kteří udělali nejlépe matematiku a češtinu,“ konstatuje.

Nedovede si však představit, že by v současných podmínkách našli na nymburském gymnáziu jiný způsob výběru než jednotnou přijímací zkoušku. „Už dávno jsme rezignovali na vlastní testy, zvláště když vidíme ostrou diskusi veřejnosti kolem stavby testů od Cermatu či správnosti odpovědí. Jsme rádi, že můžeme sáhnout po připravených sadách,“ popisuje.

Také učitel matematiky a informatiky na Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně Roman Podlena argumentuje ve prospěch jednotných testů. Kdyby je podle něho škola letos nepoužila a nahradila je vlastními, znamenalo by to, že „změní pravidla uprostřed hry“. Mnoho uchazečů se v tu chvíli už připravovalo právě na státní testy od Cermatu. „Na našem gymnázium máme velký převis, takže nám jednotná přijímací zkouška pomohla. Test připravil někdo za nás, navíc lépe, než bychom dokázali vlastními silami,“ argumentuje Podlena.

Ředitel Waldorfského lycea Ivan Smolka chápe, že se jeho kolegové z jiných středních škol mohou obávat nespokojených rodičů a rýpavých právníků, pokud by přijetí dětí záviselo jen na školou připraveném přijímacím řízení „Ale omezení se na jednotné testy z češtiny a matiky mi přijde jako rezignace na smysl přijímaček a tak trochu i na smysl vzdělávání vůbec,“ soudí.

Poznatky lze buď přijmout již hotové od učitele, nebo si na ně student přichází sám – objevováním, zkušenostmi, praxí. Pro ten první typ výuky jsou podle ředitelky Smolky jednotné přijímačky vhodné, pro ten druhý již méně.Foto: Waldorfské lyceum Praha

Napadnutelnosti vlastního přijímacího řízení se Smolka nebojí, zatím jej prý rodiče zásadně nezpochybnili. Letošní testy, které lyceum pro uchazeče o studium připravilo, byly podle jeho slov jen doplňkové a zkoumaly pouze základní předpoklady ke studiu. Body z ústního pohovoru, jež rozhodovaly, považuje za dostatečně objektivní. „Je to zprůměrování kvalifikovaného odhadu tří učitelů, kteří sedí v komisi,“ říká a ukazuje podrobné tabulky s body hodnotitelů u každého uchazeče a každé zkoumané položky.

Gymnaziálního češtináře a člena Národního kabinetu Český jazyk a literatura Josefa Soukala by ale asi ani nahlédnutí do tabulek Waldorfského lycea nepřesvědčilo. Podle něho je osobní výběr méně objektivní. „Ať chcete nebo ne, podvědomě k někomu cítíte sympatie a k jinému antipatie. Současně nikdy nezkoušíte za úplně stejných podmínek,“ vysvětluje. Před lety kvůli tomu zrušil klasické ústní zkoušení z češtiny, protože již samotným způsobem pokládání otázek může učitel některému ze studentů bezděčně pomáhat či naopak škodit.

Své přesvědčení si Soukal ověřil, když předsedal maturitním komisím. Někdy prý stačí říct slovo, aby učitel napověděl nebo zásadně studenta „popostrčil“, někdy zase stačí v rozhodující okamžik mlčet a tím maturanta „potopit“. Ústní, byť předem metodicky připravené zkoušení studentů, je tak podle něho méně spolehlivé a objektivní, tvrdí.