V minulých dekádách rozsáhlé území Krušných hor zdevastovaly průmyslové emise. Obnova lesů ještě dosud neskončila. Tento týden schválila vláda plán na revitalizaci severočeského pohoří, do roku 2030 se mají na obnovu vynaložit přes čtyři miliardy korun. Tisíce hektarů lesa, kde nyní dožívají náhradní dřeviny, je potřeba nově osázet stromy. Novým porostům ale brání zejména přemnožená zvěř. Peníze mají jít též na vápnění lesních ploch či na obnovu poškozeného vodního režimu.
Devastace Krušných hor siřičitany
Oxid siřičitý byl hlavní škodlivinou, jejíž vysoké koncentrace vedly k destrukci lesních ekosystémů v oblasti Krušných hor. Rapidní vzestup poškození byl patrný zejména ve druhé polovině sedmdesátých let. V letech 1975 až 1985 dosahovalo jak znečištění, tak poškození lesních porostů svého vrcholu. Oxid siřičitý byl v zimních obdobích doprovázen i vysokými koncentracemi fluorovodíku. V Krušných horách odumřelo na 40 000 hektarů lesních porostů, poškozena byla i lesní půda.
Pokles emisí v 90. letech
V průběhu devadesátých let docházelo k výraznému poklesu emisní zátěže díky odsíření tepelných elektráren a také kvůli celkovému poklesu průmyslové produkce a zavádění nových technologií. Mezi roky 1990 a 2000 poklesly emise oxidu siřičitého v oblasti severních Čech o 87 %. K posledním plošným škodám na lesních porostech došlo po zimě 1995/96, kdy se v průběhu dlouhodobé inverze i při nižší produkci znečištění kumulovaly velmi vysoké koncentrace škodlivin. Výrazný pokles znečištění pokračoval ještě cca do roku 2005. Přímé emisní znečištění prakticky dnes přestalo mít na zdravotní stav porostů výraznější vliv.
Vápnění krušnohorských lesů
Systematické vápnění lesních porostů v Krušných horách bylo obnoveno v roce 2000. Důvodem bylo akutní žloutnutí smrkových porostů vyvolané výrazným nedostatkem bazických prvků, především vápníku a hořčíku. Od roku 2000 bylo v oblasti Krušných hor vápněno téměř 30 tisíc ha lesa. Vládou schválený program revitalizace počítá s leteckým vápněním lesních půd v dávce 3 tuny/hektar.
Do roku 2020 by mělo dojít k vápnění na ploše 18 419 ha a v letech 2021 až 2030 se počítá s vápnění na ploše až 30 000 ha.
Přemnožení zvěře v Krušných horách
Odstřely zvěře mají během pěti let docílit toho, aby v horách bylo maximálně o 50 procent více zvěře nad normovaný stav. Škodu stromům působí i přemnožení jeleni a další zvěř. Podle odborníků z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivost jsou jeleni v Krušných horách až sedmkrát přemnožení proti normálním stavům. Zvířata nové stromy okusují a staré loupou, vegetace pak snadněji onemocní hnilobou. "Umělá obnova je možná pouze při vynaložení nadměrných finančních prostředků a práce na její ochranu v podobě individuálních ochran, lesnických oplocenek, pachových ohradníků a nátěrů," uvedlo ministerstvo zemědělství. Předpokládají se proto větší odstřely, aby do pěti let bylo v horách maximálně 150 procent normovaných stavů.
Provizorní lesní porosty a jejich náhrada
15 800 ha – V takové rozloze je potřeba obnovit dřeviny, které byly vysázené v době plošné likvidace lesů. V době plošného odumírání lesních porostů (cca 40 000 ha) se začaly zakládat porosty dřevin, které měly provizorně nahradit mrtvé dřevo. Provizorní náhrada ze 70. až 80. let se v současnosti nachází na konci své předpokládané životnosti a je nezbytné zajišťovat jejich přeměnu na porosty cílových dřevin. Aktuálně tak zbývá přeměnit cca 15,8 tisíc ha porostů náhradních dřevin. Z toho asi 5 500 hektarů je potřeba přeměnit naléhavě v horizontu do 10 let.
Porosty náhradních dřevin a vlastnictví
34 % - Takový poměr z lesní plochy, kterou je potřeba znovu osázet, drží soukromí vlastníci. Plocha porostů náhradních dřevin zbývající k přeměně ve vlastnictví státu činí 10 441 ha (66 %), ve vlastnictví ostatních vlastníků 5.361 ha (34 %). Přitom není zcela v moci jednotlivých vlastníků napravit daný stav vlastními silami a prostředky, a proto je nutná jejich systematická a dlouhodobá podpora ze strany státu.
Poškození vodního režimu
179 milionů Kč – Taková částka má připadnout na zlepšení hydrologických poměrů a zvyšování retenčních schopností lesů. Zásadní problém představuje v minulosti realizované negativní ovlivnění vodního režimu (zejména v rámci plošného odvodňování v důsledku těžby rašeliny a pěstování lesa a později i v souvislosti se snahou zalesňovat imisemi zasažené plochy). Tyto zásahy měly negativní důsledky pro přírodní stanoviště, na přirozený vodní režim a pro koloběh vody v krajině. Program obnovy počítá s hrazením odvodňovacích kanálů a příkopů a jejich přirozeným zazemňováním, posílení retenčních schopností lesů či vytváření vlhkých, mokřadních a vodních stanovišť.
Porosty v Krušných horách a míra jejich ohrožení
Břízy v Krušných horách
V 90. letech byly břízy masivně poškozeny, kdy výsledkem bylo masivní chřadnutí až rozpad na velkých plochách. Během minulého desetiletí došlo u břízy k postupné regeneraci, porosty, které výše uvedené epizody přežily, vykazují stabilizovaný stav.
Smrk pichlavý v Krušných horách
Porosty smrku pichlavého v současnosti ve velké většině v Krušných horách vykazují zcela neuspokojivý zdravotní stav a plošně se rozpadají. Hlavním důvodem je víceletá masivní infekce pupenů houbovým patogenem kloubnatkou smrkovou. K silnému, resp. devastujícímu napadení porostů došlo po roce 2008. Porosty smrku pichlavého představují dnes nejohroženější dřevinu a jejich další existence je v Krušných horách principiálně ohrožena. Lze předpokládat, že se doba dožití mnohých porostů může pohybovat v řádu několika let. Poškození a odumírání porostů je však velmi různorodé – v některých oblastech je kalamitní, jinde spíše mírné.
Borovice pokroucená v Krušných horách
Borovice pokroucená v současnosti v Krušných horách nevykazuje příliš dobrý zdravotní stav (trpí hlavně zvěří a pomístně houbovými patogeny i podkorním hmyzem). Ohrožena je tedy poměrně vysoce a je potřebné počítat s jejím přednostním zařazením do programu rekonstrukcí (vzhledem k malé rozloze porostů však nejde o nijak náročný úkol).