Ve čtvrti Hanspaulka v pražských Dejvicích se mezi upravenými vilami a rodinnými domy skrývá základní škola. Jejími chodbami se deset minut před desátou ozývá zvonek oznamující začátek další hodiny. Nezvyklé ticho v budově najednou rozbíjí jásot žáků vycházejících z tělocvičny. Druhákům začíná hodina tělesné výchovy. Žádný se neschovává v rohu tělocvičny, od nikoho nezaznívá výmluva, že zapomněl cvičební úbor. Namísto toho se prostorem nese smích, během rozcvičky hrají na honěnou.

Roli tělocvikářky přebírá ukrajinská trenérka Olga Prodan, jejímž úkolem je v následujících týdnech seznámit druháky a třeťáky s basketbalem. Po celou hodinu je na místě také učitelka, která se metody trenérky snaží okoukat. "Jsem zpocená. Abych všechny děti zaujala, musím se zapojit na maximum. Od učitele musí jít emoce, jen tak ji přenesete k dětem," popisuje trenérka.

Celou dobu dětem cviky předvádí, běhá za nimi a snaží se všechny zapojit. "Toto je dobrá třída. Ne všechny to ale takto baví. Jsou děti individualisté, se kterými musíte pracovat jinak. Těm dávám třeba jiný úkol, aby 'nepřekážely' zbytku třídy," vysvětluje.

Trenérka při rozcvičce učí děti například plank. "Dnešní děti jsou méně zdatné, chci ale, aby vydržely třeba jen pět sekund," říká trenérka Olga Prodan.Foto: Jakub Plíhal

Trenérka načas přebírá roli tělocvikářky. Jejím úkolem je v následujících týdnech seznámit druháky a třeťáky s basketbalem.Foto: Jakub Plíhal

…Foto: Jakub Plíhal

…Foto: Jakub Plíhal

Vedení zdejší školy usiluje o to, aby žáci získali k pohybu kladný vztah. I proto podle zástupkyně ředitele a tělocvikářky Hany Kos učitelé upouštějí od přísného známkování a měření výkonů. Namísto toho se ve spolupráci s profesionály ze spolku Trenéři ve škole, mezi něž patří i Prodan, snaží děti v hodinách tělocviku seznámit s celou škálou sportů a pohybových aktivit - od fotbalu po tanec.

Škola díky projektu řeší také to, jak vést k efektivním metodám výuky tělocviku učitelky, které k němu samy vztah nemají. "Máme tady patnáct učitelek na prvním stupni, odhadem dvě z nich tíhnou k tělocviku. Spíše je to táhne k hudební či výtvarné výchově, s tělocvikem samy bojují," připouští Kos.

Trenéři se proto věnují nejen žákům, ale také učitelkám, které pak metody využívají ve svých hodinách. "Některé si píší poznámky. Učí se i komunikaci. Dítě musí pochopit, že je ve škole, nejde s ním stále zacházet jen v rukavičkách," doplňuje trenérka.

"Cílem není, aby děti začaly chodit na kroužky. Chceme, aby je zase začal bavit pohyb, aby se nebály vzít si balon do ruky a uměly si hrát venku s kamarády," vysvětluje.

Čtvrtina dětí trpí obezitou

Asociace trenérů a učitelů tělesné výchovy loni upozornila na výrazný pokles kondice dětí a naopak nárůst omluvenek i dlouhodobých uvolnění z hodin tělocviku. Často přitom z banálních důvodů. Po přechodu dětí na střední školu se situace ještě výrazně zhoršuje.

"Je to asi sedm let, když jsme dostali od České školní inspekce informaci, že na základní školách, konkrétně ve třetích třídách, spadla v oblíbenosti tělesná výchova na třetí příčku. Nejde o chybu v dětech, ty si vždy budou chtít hrát. Chyba je v nás, v prostředí, které jsme dětem nastolili," říká předseda spolku Trenéři ve školách Antonín Barák.

Ve škole se snaží děti naučit třeba volejbal. "Bude se jim vždycky hodit. Je spíše o společném prožitku než o výkonech," říká zástupkyně ředitele a tělocvikářka Hana Kos.Foto: Jakub Plíhal

…Foto: Jakub Plíhal

Trenéři ve škole mají atraktivní metody výuky tělocviku předvést hlavně učitelům, kteří nemají k tělocviku takový vztah.Foto: Jakub Plíhal

Na Hanspaulce probíhá tělocvik energicky. Nikdo z dětí se nenudí.Foto: Jakub Plíhal

Přestože Světová zdravotnická organizace doporučuje dětem věnovat pohybové aktivitě minimálně hodinu denně, mimo školy to v Česku dělá jen čtvrtina z nich. Česko se podle organizace v roce 2021 stalo zemí, kde se děti a mladiství vůbec nejčastěji potýkají s nadváhou. Až 27 procent z nich pak trpí přímo obezitou.

Problém má i finanční důsledky. Náklady na léčbu komplikací spojených s obezitou jsou zhruba třicet miliard korun ročně. "Jde o meziresortní téma zasahující nejen školství, ale především zdravotnictví, vnitro, obranu i místní rozvoj. Proto se téma snažíme řešit napříč společností, s podobně smýšlejícími lidmi a se zapojením sportovních svazů," říká Ondřej Lípa, manažer rozvoje programu Trenéři ve školách.

Cílem projektu je vést co nejvíce dětí - včetně těch méně pohybově nadaných - k zájmu o zdravý pohyb. V Česku nyní pomáhá více než 220 školám, od září jich bude zhruba 260. Na Slovensku funguje jako celonárodní program.

Podle tělocvikářky Hany Kos je důležité umět zapojit právě děti s nadváhou. Jako příklad dává dvě dívky, pro které byly kvůli nadváze příliš namáhavé skoky do dálky. Namísto toho je nechala cvičit na rotopedu. "Když je nenutíte k výkonům, tak jim je jedno, že nestíhají. Například když děláme štafetové běhy, děti běhají a já jim na konci ani neříkám, kdo vyhrál," popisuje.

25 tisíc na třídu za rok

Instruktor trénuje děti na konkrétní škole vždy pět týdnů. Během nich připravuje náplň jedné ze dvou povinných hodin týdně. Ta se pokaždé týká sportu, na který je daný trenér expertem. Až lektorka Prodan absolvuje cyklus výuky na Hanspaulce, přesune se jinam, kde bude další děti seznamovat se základy basketbalu. Celkově si žáci v jednom školním roce vyzkoušejí osm různých sportů.

Iniciativa Trenéři ve škole začala fungovat ještě před covidem, v roce 2018, kdy už byla situace v Česku kritická. Vlivem pandemie se podle Ondřeje Lípy ještě zhoršila. Školy na to podle něj musí začít reagovat. "V tomhle ohledu jsme jako země zaspali. Proto se musíme začít chovat v rámci tělesné výchovy jinak. Zvyky v rodině nezměníme, škola je jediná logická a realizovatelná cesta," říká.

Snažíme se, aby děti byly motivované k pohybu. Je dobré vyzkoušet všechno, říká Hana Kos.Foto: Jakub Plíhal

…Foto: Jakub Plíhal

Trenérka se do aktivity po celou hodinu zapojuje. Říká, že děti musí od učitele cítit emoce.Foto: Jakub Plíhal

Chceme, aby je zase začal bavit pohyb, aby se nebály vzít si balon do ruky a uměly si hrát venku s kamarády, vysvětluje trenérka.Foto: Jakub Plíhal

Účast v projektu obvykle platí zřizovatel, v případě základních škol tedy obvykle obec. Náklady na jednu třídu činí 25 tisíc korun za rok, zhruba tisícovku na žáka. Škole na Hanspaulce trenéry platí městská část Praha 6, stejně jako všem svým ostatním 14 základním školám. Pražský magistrát už dříve projevil zájem zavést program i v dalších částech.

Letos se nicméně vedení Prahy 6 rozhodlo výdaje na podporu oproti předchozím letům snížit ze tří ročníků na dva. "S narůstajícím počtem žáků i stoupajícími náklady je třeba pečlivě hospodařit tak, aby rozpočet obce umožňoval vznik i dalším projektům, například podpoře komunitních projektů škol či podpoře žákům devátých tříd při přípravě na přijímací zkoušky," vysvětluje místostarostka Mariana Čapková.

Podle ní se však od podzimu podaří program znovu zahájit od prvního až do třetího ročníku. "Spolek Trenéři ve škole se snaží získat dotační podporu i z jiných zdrojů, jelikož jeho rozšíření po celé zemi dokazuje, že by si kvalitní všesportovní výuka zasloužila plnou podporu ze státního rozpočtu," podotýká místostarostka.