Zná to skoro každá škola – třídy, části tříd či jednotliví žáci se každou chvíli ocitají v karanténě. Ve výuce to vytváří chaos, některé třídy jsou celé doma, v jiných se část žáků učí ve škole a část z domova. Učitel za jediný den vystřídá výuku ve škole, vysílání on-line hodiny pro třídu v karanténě a jako bonus vysílání hodiny s částí žáků ve třídě a částí doma u počítačů. Tento složitý režim je ale stále lepší než zavřít školy plošně, jak tomu bylo po většinu loňského školního roku, shodují se hosté debaty Chytrého Česka na téma Výuka během karantény.

Když karanténu nařídí krajská hygienická stanice pro méně než 50 procent žáků ve třídě, pokračuje běžná výuka. Děti chodí do školy a ty, které mají karanténu, jsou doma, jako kdyby byly nemocné, a započítává se jim absence.

Třídní učitelka třeťáků Pavlína Šnorová z pražské Základní školy Hostivař jde však nad rámec těchto povinností. I kdyby mělo chybět jen pár žáků, připojí si je na dálku do třídy a vysílá pro ně pomocí notebooku, kamerky a mikrofonu výuku ze třídy. „Moc se mi to osvědčilo, děti jsou na on-line hodiny zvyklé z lockdownu,“ říká. „Naopak jako velmi náročná a těžko zvladatelná pro ně byla rotační výuka, kdy týden chodily do školy a sotva si na tento režim zvykly, už se zase ocitly doma a musely se přeladit na distanční výuku,“ dodává.

Proti plošnému zavření škol se v debatě vymezuje i předsedkyně Unie rodičů Angelika Gergelová. Podle jejích slov jsou již rodiče k jakémukoliv zavírání škol nedůvěřiví. „Při minulém lockdownu se také říkalo, že to je jen na chvilku, a nakonec byly děti doma několik měsíců,“ připomíná. Jako řešení situace, kdy se nakazí každé 37. dítě ve školním věku, vidí například pravidelnější testování žáků, od kterého se na podzim upustilo.

Pavlína Šnorová, Angelika Gergelová, Klára LaurenčíkováFoto: Jakub Plíhal

Pavlína ŠnorováFoto: Jakub Plíhal

Angelika GergelováFoto: Jakub Plíhal

Klára LaurenčíkováFoto: Jakub Plíhal

Nakloněna zavírání škol není ani Klára Laurenčíková, speciální pedagožka, šéfka České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, předsedkyně Vládního výboru pro práva dítěte a také někdejší náměstkyně ministra školství. Podle ní by stát měl při nezvládání pandemie sahat k opatřením na úkor dětí až v poslední řadě. A neučinit ze zavření škol hned první opatření, jak to udělala Babišova vláda na začátku koronavirové krize a poté i během ní.

„Takové řešení je nyní možná pro stát levné, v důsledku se však nevyplatí. Ještě více to prohlubuje nerovnosti ve vzdělávání. On-line výuku nezvládají zejména děti ze sociálně slabých rodin, které měly se školou problém již předtím. Navíc měly děti z dlouhého zavření škol a kroužků psychické problémy, jsou známy i pokusy o sebevraždu a dokonané sebevraždy,“ upozorňuje.