Děti v Ugandě už neválčí, ale místo školy často otročí

1/9 Přehled fotografií
Rozbíjení kamenů na štěrk může být v Ugandě prací pro malé školačky i jejich těhotné matky. Nejmladší sourozenec se zatím jen dívá
Nošení vody patří k povinnostem drtivé většiny ugandských dětí
Jako v každé jiné chudé zemi, přednost ve vzdělání i v Ugandě dostávají chlapci. Dívky daleko častěji školu nedokončí, jelikož se musí starat o HIV pozitivní rodiče či pomáhat s vedením domácnosti.
Nevládní organizace v Ugandě evidují i případy dětských pracovníků, kterým bylo teprve pět let. Tyto dvě dívky zatím chodí do školy. Otázkou ale je, zda ji také dokončí
V ulicích hlavního města Kampaly žebrají dennodenně desítky malých dětí. Údajně tak vydělávají především svým „zaměstnavatelům" - obchodníkům s lidmi, kteří je do metropole nasadili.
HIV pozitivní ženy. Ačkoli ugandská ústava zajišťuje stejná práva mužům i ženám, podle tradice nemá žena právo na pozemek. Tyto ženy se po smrti svých manželů musely odstěhovat z komunit, kde žily, a vzdát se veškerého majetku, který tak připadl jejich nejbližším mužským příbuzným.
Toto zátiší u chýše nacházející se ve slumu Namatala na okraji města Mbale ve východní Ugandě představuje zřejmě velkou část majetku, který tato domácnost vlastní.
Jednadvacetiletá žena z Namataly vychovává své dvě děti bez jejich otce, který ji opustil. Ona sama školu nedokončila, starší dceru ale řádně posílá do školy, jelikož jedině ona, podle jejích slov, jí může pomoci vymanit se ze začarovaného kruhu chudoby.
Uganďané se pyšní tím, že v jejich zemi vedle sebe pokojně žijí křesťané, muslimové i hinduisté.