Zahraničí - Léto 1989 bylo jedinečné a neopakovatelné. Ti, kdo po večerech sedávali u vysílání Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky nebo se jim dostaly do rukou samizdatové Lidové noviny, asi vědí, o čem mluvím.
Hltali jsme informace o dění v Maďarsku a Polsku, kde se už věci daly do pohybu a bylo jasné, že tam vláda jedné strany končí. A že se to snad blíží i u nás.
Tehdejší zpravodaj Československé televize v Budapešti líčil kroky reformního křídla Maďarské socialistické dělnické strany (MSDS) se sklíčeným výrazem ve tváři v těch nejkatastrofálnějších barvách, Vasil Bilak se svěřil Rudému právu s obavami o „osud socialismu v Maďarsku a Polsku.“
Maďarští reformní komunisté od začátku roku 1989 začali s pomalou demontáží starého systému, vytlačovali konzervativce kolem dlouholetého vůdce Jánose Kádára a posunovali zemi směrem k politickému pluralismu a k otevření hranic na Západ.
27. června 1989 se na hraničním přechodu Koszeg odehrála velká událost nejen pro Maďary, ale i pro Čechy, východní Němce a další národy východní Evropy.
Ministři zahraničí Rakouska a Maďarska Alois Mock a Gyula Horn vzali do rukou nůžky na plech a symbolicky rozstřihli část plotu, který rozděloval obě země. Začala demontáž260 kilometrůdlouhého systému drátů, signalizačních zařízení, zátaras a strážních věží.
(Na místě střihu dnes stojí památník připomínající tento den – viz fotografie.)
Byla to první hranice mezi Západem a Východem, která se otevřela a přes kterou se záhy statisíce lidí z komunistické NDR vypravily přes Rakousko do západního Německa.
Muž, který Němcům a tak trochu i Čechům tuto symbolickou bránu otevřel, ve středu zemřel ve věku osmdesáti let.
Gyula Horn patří k maďarským politikům, jejichž jména už zapadla a říkají něco jen historikům nebo lidem se speciálním zájmem o Maďarsko. Ale před čtyřiadvaceti lety změnami, které prováděli, dávali velkou naději i Čechům a Slovákům, kteří doufali ve změnu režimu i doma.
Nezapomněli na něj hlavně v Německu, protože exodus východních Němců přes maďarskou hranici předznamenal zhroucení NDR a sjednocení Německa.
Horn odmítl tlak NDR na to, aby hranici uzavřel nebo aby východní Němce vracel zpět.
Sám vzpomínal, jak to slíbil v rozhovoru západoněmeckému kancléři Helmutu Kohlovi a ministru zahraničí Hansi-Dietrichovi Genscherovi. „Byli úplně přemoženi emocemi, když jsem řekl, že v žádném případě nebudeme východní Němce repatriovat zpět do NDR,“ vzpomínal po letech.
Byl také prvním politikem, který v roce 1989 v rozhovoru pro deník Magyar Nemzet řekl, že Maďarsko bude usilovat o politickou a hospodářskou integraci se západoevropským společenstvím.
Přitom neuplynulo ani půl roku od chvíle, kdy v Praze jednali o dalších perspektivách socialismu ideologičtí tajemníci KSČ a MSDS Jan Fojtík a János Berécz!
Na rozdíl od KSČ se maďarští komunisté dokázali zreformovat v levicovou stranu, přijatelnou pro velkou část populace. Zásluhu na tom měl především Horn.
Partaj se přejmenovala na Maďarskou socialistickou stranu a pod Hornovým vedením v roce 1994 jasně vyhrála volby. Bývalý šéf diplomacie se tak na čtyři roky stal premiérem a s jeho jménem jsou spojeny reformy, které vedly k vytvoření tržní ekonomiky v Maďarsku.
Sociální dopady byly tvrdé, takže v roce 1998 už Horn nevyhrál a než odešel s politiky, zůstal jen řadovým poslancem.
Hornova kariéra byla složitá a ukazuje, jak dlouhý stín má krvavě potlačená revoluce z roku1956 apoprava tehdejšího premiéra Imre Nagye. Horn totiž stál v roce 1956 na straně těch, kteří po boku sovětských tanků povstalce drtili. Byl členem milicí kolaborujících se Sověty.
Proto vyvolával v části maďarské veřejnosti odpor a prezident László Solyóm mu odmítl před šesti lety předat státní vyznamenání s odkazem na jeho roli v povstání. Horn se hájil tím, že jen zajišťoval bezpečnost a pořádek, protože povstání se zvrhlo v násilnosti a řádění propuštěných kriminálníků.
V mládí býval zarytým komunistou. Přispěl k tomu fakt, že jeho otce – také komunistu – popravil maďarský prohitlerovský režim na konci války.
Historie si ho ale bude více pamatovat s nůžkami u drátů v červnu 1989.
Martin Novák
Zdroj fotografií: Wikipedia/Wikimedia Commons
