Analýza – Miloš Zeman je pragmatickým ekonomem, a tak novou vládu úředníků zdůvodnil i tím, že někdo musí včas zvýšit minimální mzdu na příští rok. Nepochybně zaregistroval, že dlouhodobé udržování minimální mzdy na osmi tisících korunách měsíčně a reálné snížení důchodů patří k hlavním důvodům, proč vládní úspory vedly k poklesu domácí poptávky a dvouleté recesi.

Zvýšení minimální mzdy na 8500 korun přitom navrhla už počátkem roku ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová, a tak Zemanovi úředníci uskuteční jen záměry Nečasovy vlády. Přesto může mít jejich zásah velký efekt, který přitom nezpůsobí státnímu rozpočtu žádné neočekávané náklady.

„Jsem si vědom, že to vyvolá určité diskuse,“ zdůraznil Zeman neobvyklost svého návrhu. Jeho poznámka však platí pouze pro české prostředí, které ovládli liberální ekonomové. Zvýšením minimální mzdy totiž učiní Česko první krok při návratu k běžné evropské praxi. České vlády nezvyšují minimální mzdu od roku 2007 a v tom se jim blíží pouze Irové, kteří nejnižší přípustnou mzdu zmrazili o rok později.

Vyšší minimální mzda neohrozí zdejší firmy v soutěži s cizí konkurencí. Ve většině evropských zemí se pohybuje na úrovni 45–50 procent průměrné (mediánové) mzdy. Třetiny průměru dosahuje pouze v Česku a Rumunsku.

Čech si může za minimální mzdu koupit stejně málo jako občané Pobaltí, hůře jsou na tom v Evropské unii pouze Bulhaři a Rumuni.

Slib penzistům

Zemanovi úředníci nemusejí získat důvěru, přesto by nejspíš koncem srpna rozhodli o valorizaci důchodů. Nečasova vláda totiž prosadila zákon, podle kterého se penze smějí v letech 2013–2015 zvyšovat pouze o třetinu růstu cen v uplynulých dvanácti měsících. Proto také letos vyrostly jen o procento, i když loňská inflace překročila tři procenta.

Letos se ceny zvýší o 2,5 procenta, penze v příštím roce tedy porostou maximálně o 0,8 procenta, tedy o 80 korun měsíčně na desetitisícový důchod.

Prezident ve volebním programu slíbil, že se penze budou zvyšovat o inflaci. Jeho vláda tedy (podle slibu) zvýší desetitisícové důchody o 250 korun měsíčně, musí však požádat sněmovnu o další úpravu zákona.

Zvýšení dávek pro důchodce patří podle levicového ekonoma Josepha Stiglitze k nezbytným krokům každé vlády, která hodlá oživit ekonomiku. Zeman navíc může tento krok podniknout bez velkých nákladů. Valorizace podle jeho programu bude vyžadovat pouze sedm miliard korun z rozpočtu navíc. Tuto částku přitom stát ušetří na pomalém rozjezdu penzijní reformy.

Aspoň jako Slováci

Stejně jako v případě minimální mzdy se tuzemské důchody drží na úrovni pobaltských zemí a nedosahují ani úrovně Maďarska, Polska a Slovenska.

Příjmy českých penzistů jsou tak nízké, že jim stačí jen na dvě třetiny zboží, které si mohou pořídit důchodci ve Španělsku nebo ve Skandinávii, a jen polovinu zboží, které si za důchod pořídí jejich vrstevníci v Německu nebo v Rakousku. Západoevropští senioři přitom měli v minulých desetiletích větší možnost nashromáždit majetek.

Česko je vedle Bulharska jedinou zemí, která má nízké státní důchody a kde se přitom v posledních letech ve srovnání se mzdami ještě snižují. Jejich zvýšení tedy půjde snadno zdůvodnit.

Petr Holub