Zeman jde stejným směrem jako Nečas. Volá po nižších důchodech, start po roce 2015

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
31. 1. 2013 15:38
Pokud by se Nečasova vláda měla v něčem shodnout s novým prezidentem Milošem Zemanem, bude to v sociální oblasti. Miloš Zeman, ačkoli kabinet kritizuje a volá po předčasných volbách, totiž do značné míry souhlasí s úspornými kroky, které Nečasovi ministři zemi ordinují... Petr Holub analyzoval Zemanův ekonomický program.
Foto: Tomáš Kunc

Objev dne - Pokud by se Nečasova vláda měla v něčem shodnout s novým prezidentem Milošem Zemanem, bude to v sociální oblasti. Miloš Zeman, ačkoli kabinet kritizuje a volá po předčasných volbách, totiž do značné míry souhlasí s úspornými kroky, které Nečasovi ministři zemi ordinují.

Stačí pohlédnout do Zemanova ekonomického programu, který zveřejnil ještě před prezidentskými volbami. „Starobní důchody by měly být valorizovány v souladu s inflací, aby byla zachována jejich kupní síla, a to stejnou částkou pro všechny starobní důchodce,“ navrhuje například zvolený prezident.

Přitom podle platného zákona o důchodovém pojištění se penze každý rok zvyšují o inflaci a navíc ještě o třetinu růstu reálné mzdy. Pro zpomalení valorizace důchodů by tedy prezident potřeboval přemluvit sněmovnu, aby zákon změnila.

„Skutečně to odpovídá Zemanovým názorům,“ potvrzuje ekonom Jiří Rusnok, který se zúčastnil vítězovy volební kampaně.

Budoucí prezident podle něho vychází z doporučení druhé Bezděkovy komise, která navrhla zvyšování důchodů jen podle inflace jako jednu z cest, jak na důchodech ušetřit. „Myslím si, že to je správná cesta,“ dodává Rusnok.

Nečasovým směrem

Také Nečasova vláda na penzích šetří a loni prosadila přechodnou změnu zákona, podle níž se letos a v dalších dvou letech důchody zvýší pouze o třetinu inflace a třetinu reálné mzdy. Až v roce 2016 se růst penzí vrátí k dosavadnímu modelu.

Pro důchodce to má nepříjemné důsledky. Protože loni reálná mzda klesala, zvyšují se penze letos jen o třetinu loňské inflace, tedy o 1,1 procenta.

Reálné příjmy penzistů se propadly už loni, protože při více než tříprocentní inflaci vyrostly nominálně jen o 0,8 procenta. Nečasův přechodný model valorizace způsobil, že se reálný pokles příjmů prodlouží o další rok. Letošní inflace dosáhne podle předpovědí 2,5 procenta, a penzisté si tedy po mírném navýšení penzí koupí méně zboží a služeb než loni.

Z pohledu dnešních penzistů by byl navržený Zemanův model méně bolestný než zásah od Nečasovy vlády, protože by aspoň vyrovnal loňské zdražování. Pokud se ovšem po roce 2015 vrátí ekonomická prosperita doprovázená mzdovým růstem okolo pěti procent, ztratí důchodci víc vinou Zemanova modelu.

Proti odborům

Svým návrhem na zpomalení růstu penzí se budoucí prezident dostává do konfliktu s Českomoravskou komorou odborových svazů, která ho podpořila v prezidentské kampani.

„Zcela jednoznačně požadujeme, aby se důchody zvyšovaly o inflaci a třetinu průměrné mzdy,“ potvrzuje oficiální stanovisko komory její ekonom Martin Fassmann.

Připomíná, že zvyšování penzí pouze o inflaci důchodce znevýhodňuje proti zbytku populace. Například loni penzisté podle Českého statistického úřadu utratili za potraviny a bydlení 54 procent svých celkových výdajů, domácnosti zaměstnanců pouze 39 procent. Zvýšení dolní sazby DPH přitom zdražilo především právě potraviny a na cenách za bydlení se ušetřit nedá.

Dosavadní praxe, podle níž růst penzí mírně překonal inflaci, odstraňuje podle Fassmanna zmíněný rozdíl mezi tím, za co utrácejí penzisté a lidé v aktivním věku.

Vyznavači důchodového účtu

Zeman se s ministry současné vlády shodne i na tom, že se státní důchody mají financovat pouze z tzv. důchodového účtu, na který se scházejí peníze vybrané na sociálním pojistném.  Účet se v období po krizi propadl do padesátimiliardového deficitu a tento fakt využívá premiér Petr Nečas jako argument, proč je třeba růst důchodů zpomalit. Také Zeman v programu požaduje, aby se deficit důchodového účtu vyrovnal.

V Evropě není zvykem, že se důchody financují pouze z pojistného, stát k tomu zpravidla přidává i peníze vybrané na daních. Dánsko dokonce nevybírá žádné sociální pojistné a sociální dávky hradí ze svých příjmů na DPH. „Samozřejmě se důchody mohou financovat z více zdrojů,“ potvrzuje i Fassmann.

Rozdíl mezi Zemanem a pravicovými premiéry je pouze v tom, že pravicové vlády snižovaly, respektive chtějí snižovat příjmy důchodového účtu. Premiér Mirek Topolánek zavedl stropy na důchodové pojištění a snížil sazby pojistného. Nečas posílá od letoška část vybraného pojistného soukromým fondům a napřesrok se chystá snížit pojistné pro živnostníky.

Zeman chce naopak státnímu systému peníze přidat a navrhuje zvýšit sociální pojistné o dva procentní body. V programu však upozorňuje, že před jakýmkoli zvyšováním daní musí přijít snížení sociálních výdajů včetně penzí.

Petr Holub

 

 

Právě se děje

Další zprávy