Portrét – Vlivný muž liberecké ODS Radim Zika sice skončil na Pozemkovém fondu, ale ústup nebo konec jeho politické kariéry to nutně být nemusí.
Po čtyřech letech se totiž vrací do regionu, kde patří mezi politiky, kteří mají hlavní slovo. Za ODS kandiduje do libereckého krajského zastupitelstva, a to na volitelném šestém místě.
Současně zůstává šéfem oblastního sdružení ODS v Liberci a místopředsedou regionální stranické buňky, kterou vede jiný vlivný muž občanské demokracie – místopředseda Senátu a pravděpodobný kandidát ODS na prezidenta Přemysl Sobotka, který nad svým někdejším asistentem drží ochrannou ruku.
Sám Zika tvrdí, že si nyní chce odpočinout a že určitě nemá ambice usilovat o místo v novém krajském vedení. Nicméně na Liberecku můžou počítat s tím, že začne, byť ze zákulisí, více promlouvat do místního dění. "Chci se věnovat kampani, abychom zvítězili," popisuje pak své další kroky Zika.
Jeho bleskový ústup z pozice významného úředníka pak není úplně překvapivý.
Sám Zika již delší dobu naznačoval, že by se rád vrátil do regionu, odkud pochází, a že jen hledá způsob, jak to udělat, aby odchod z čela Pozemkového fondu nevypadal jako ústup vyvolaný aférami, jimž ve své éře čelil.
K prodeji pozemků pod obchvatem u České Lípy a podivné zakázce na restrukturalizaci Pozemkového fondu (byla zadána firmě, která se běžně zabývala spíše montováním handsfree do aut) se postupně nabalovaly aféry kolem zaměstnávání přátel a kolegů z liberecké ODS (například někdejšího primátora Jiřího Kittnera) nebo přítelkyně hokejového trenéra Aloise Hadamczika.
Na Pozemkovém fondu se totiž Radim Zika objevil spíše shodou okolností. Na konferenci občanských demokratů v roce 2008 byly potřeba hlasy libereckého regionu a Radim Zika právě hledal nové uplatnění po prohraných krajských volbách.
Zika tvrdí, že mířil do soukromého sektoru, ale přišla prý nabídka od tehdejšího ministra zemědělství Petra Gandaloviče. Přijal ji a bez zkušeností se v čele instituce, kde se hraje o miliardové pozemky, nakonec dokázal udržet tři a půl roku.
Zikovy ambice přitom byly původně jiné. Chtěl se stát prvním mužem libereckého hejtmanství. Osm let tam působil jako radní pro životní prostředí a IT. Po prvním volebním období se nestal lídrem kandidátky, protože dostal přednost jeho vnitrostranický konkurent Petr Skokan (dnes poslanec za VV).
A když už se mu podařilo probojovat se na místo prvního krajského kandidáta, prohrál jen těsně s přívalem "oranžové tsunami". Liberecký kraj byl jedním z mála, kde ODS chybělo doslova několik hlasů, aby se mohla pokusit o sestavení krajské koalice.
Zikova rezignace do jisté míry souvisí i se samotnou podstatou Pozemkového fondu – tedy kolbiště, kde se hraje o pozemky v řádu miliard a kde se prolínají zájmy nejrůznějších lobbistů i spekulantů.
Židle v čele Pozemkového fondu se totiž pod Zikou rozhoupala v minulosti hned několikrát. Nebylo to ale kvůli aférám.
Poprvé se totiž o personálních změnách v čele fondu mluvilo, když se vlády ve Strakově akademii ujal kabinet Petra Nečase a ministrem zemědělství se stal Ivan Fuksa. A když Zika přestál i výměnu Fuksy za svého někdejšího spojence Petra Bendla, byly jejich někdejší vztahy zkaleny zájmy vlivného občanského demokrata ze středních Čech Ivo Rittiga.
