Inside sport – Sto padesát milionů? To ne. Tak polovic! Jak zjistil Insider, právě tímto směrem se nyní ubírá kauza, v níž se o sumy opatřené velkým počtem nul přou dvě velké sportovní organizace.
Jmenovaly se ČSTV a Svazarm. Obě už přemalovaly firmu, ale jejich spor o mnohamilionové vyrovnání, který se táhne ještě z dob bojů o Sazku, dosud uzavřen nebyl.
ČSTV se teď pyšní názvem Česká unie sportu, Svazarm se už mnohem delší čas jmenuje Sdružení sportovních svazů. Prvnímu spolku šéfuje Miroslav Jansta, druhému Zdeněk Ertl.
Obvodní soud pro Prahu 6 nařídil České unii sportu, ať bývalému Svazarmu vyplatí přes 150 milionů (přesně: 151 584 739 korun a 39 haléřů). A navíc ať uhradí i náklady řízení ve výši 1546282,30 Kč.
To vše se stalo už 1. února. “Janstovci“ se proti výroku soudu odvolali a v mezidobí před vyhlášením nového projednávání kauzy u městského soudu je prostor pro vyjednávání.
„Diskutujeme o částce 75 milionů korun. Z naší strany to vnímám jako velmi vstřícné gesto,“ říká Miroslav Jansta, předseda ČUS.
„Já jsem slyšel už různé částky, nic dojednáno není, ta věc je stále zcela otevřená,“ reaguje Ertl.
Kde se vlastně ten mnohamilionový nárok vzal?
Historicky vyplývá celá kauza ze sporu mezi Ertlovým sdružením, jež patřilo mezi akcionáře Sazky, a starým vedením ČSTV, jež zosobňovali předsedové Srb či Kořan. To byly loutky, které si vodil šéf Sazky Aleš Hušák. A byl to právě on, kdo prosadil projekt stavby vysočanské arény, na němž český sport ekonomicky vykrvácel.
Ertl tehdy jako jeden z mála sportovních funkcionářů správně předvídal, jaký vývoj věci naberou, a pojistil se tehdy smlouvou, kterou uzavřel právě s bývalým vedením ČSTV. Smlouva sdružení zaručuje toto: pokud by Sazka neuměla udržet hladinu finančního příspěvku směrovaného do Sdružení sportovních svazů, vzniklý rozdíl ČSTV doplatí.
I s úroky se pak suma vyjadřující tento schodek vyšplhala až k dnešním 151 milionům. A soud v první instanci pak tento nárok Sdružení sportovních svazů v plné výši přiznal.
Deník Insider zaznamenal z obou stran barikády postřeh, že odůvodnění rozsudku soudu první instance není zrovna legislativní perlou, takže v odvolacím řízení vůbec nelze vyloučit, že první rozsudek bude zrušen a věc se vrátí na Prahu 6 k novému projednání.
Což je situace, která částečně definuje mantinely pro současná jednání o tom, zda se bývalý Svazarm spokojí s polovinou původně vysouzené sumy, tak jak to nabízí Jansta.
Luděk Mádl
