Za kulisy událostí - Těžba uranu v České republice skončí o několik let dříve, než se plánovalo. Pokud se situace na trhu s uranem výrazně nezmění, do dvou let zavře hlubinný důl v Dolní Rožínce – poslední stále fungující uranový důl v Česku. V rozhovoru pro partnerský deník HN to potvrdil nový generální ředitel státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík.
„Je to tím, že ložisko v Rožínce pomalu končí. Letos tam vytěžíme asi 170 tun uranu, loni to bylo 190,5 tuny, dříve se přitom těžilo i 600 tun ročně. Těžba je stále profitabilní, ale dostáváme se na její hranici,“ říká Rychtařík. Těžba tak poběží zhruba dva roky a pak bude postupně ukončena. Dříve se přitom hovořilo o jejím pokračování až do let 2018 až 2020.
Česko tak ustoupí od těžby suroviny, u níž patřilo desítky let ke světovým velmocím. I po masivním útlumu těžby v 90. letech mu v roce 2012 s vytěženými 228 tunami uranu náleželo 15. místo na světě. Historicky se v Česku vytěžilo asi 110 tisíc tun uranu.
„Kromě toho, že v Rožínce pomalu docházejí zásoby uranu, má na ukončování těžby vliv i vývoj cen na světových trzích. Zatímco před pěti či sedmi lety stál kilogram uranu až sedm tisíc korun, letos se dostal i na 1400 korun za kilogram. A to je pro těžbu dlouhodobě neudržitelný trend,“ říká Rychtařík. A dodává, že pokud se těžba a produkce uranu nestane tématem národního zájmu nebo nevzroste jeho cena, tak je pravděpodobné, že u nás s těmito cenami těžba skončí.
Není to přitom poprvé, co má těžba v Dolní Rožínce skončit. Již v roce 2002 naplánovala vláda uzavření dolu na rok 2006. Díky rostoucím cenám a očekávané vysoké poptávce své rozhodnutí ale přehodnotila.
Ústup jádra?
Důvodem současných nízkých cen je hlavně to, že na trhu je uranu příliš mnoho. Kvůli katastrofě v japonské Fukušimě v roce 2011 totiž většinu svých elektráren odstavilo Japonsko a následovalo i rozhodnutí německé kancléřky Angely Merkelové o odchodu Německa od jádra. Sedm nejstarších zdrojů bylo uzavřeno okamžitě a poslední jaderná elektrárna by se měla u našeho západního souseda uzavřít v roce 2022.
Ještě před sedmi osmi lety přitom díky očekávanému jadernému boomu ve světě drtily ceny uranu svá historická maxima. Nyní ale uzavírají své doly i velké mezinárodní společnosti a čekají, až půjdou ceny opět nahoru.
Kde se bude těžit dál?
S uzavřením Rožínky se dříve či později počítalo, Diamo tak připravilo nové alternativy.
„První ložisko, kde v současné době máme zpracovanou studii proveditelnosti těžby a předložíme ho na podzim vládě, je Brzkov na Vysočině. Je to zhruba 50 kilometrů od Rožínky a předpokládají se zde zásoby zhruba ve výši 2900 tun uranu. Pokud bude příznivá situace, tak se povolí průzkumné území. Až na základě dodatečného průzkumu tohoto ložiska – kromě uranu tam mohou být i velmi zajímavé prvky jako tantal a niob – mohou následovat další kroky,“ říká Rychtařík.
Pokud by vláda byla tomuto záměru nakloněna, zahájení těžby připadá v úvahu nejdříve v roce 2020. Případná těžba ale závisí opět i na ceně uranu. Ta by pro těžbu musela být okolo 3000 korun za kilogram, tedy dvojnásobek ceny na současném spotovém celosvětovém trhu.
Další možností je obnovení těžby v okolí Ralska. „Stráž je nejen největší ložisko v Česku, ale asi i největší ložisko uranu v Evropě,“ říká Rychtařík.
Technická agentura tak již vytvořila první studii, která možnosti posoudila. „Podle ní je tu asi osm ložisek, dohromady se tu bavíme zhruba o 120 tisících tunách uranu, z nichž je zhruba 70 tisíc tun těžitelných. Z osmi ložisek je asi pět perspektivních,“ říká Rychtařík.
Chemická těžba
Otázkou nicméně je, jakým způsobem by se uran těžil. Jen u jednoho je podobně jako u Brzkova možná hlubinná těžba. U ostatních by byla nutná těžba chemická pomocí kyseliny sírové. „A ta je velmi nepopulární, ale přece si nikdo nemůže myslet, že by se chemikálie používaly stejně jako před třiceti lety,“ říká šéf Diama.
Bývalá chemická těžba dnes „zajišťuje“ Diamu jednu z jeho hlavních činností, tedy likvidaci jejích následků. Jen v okolí Ralska se dnes v podloží nacházejí po desítkách let těžby miliony tun chemikálií. Kontaminované území dosahuje rozlohy zhruba 700 hektarů a Diamo zde každý rok zlikviduje okolo 160 tisíc tun chemikálií. Sanace zde bude probíhat až do roku 2037.
Petr Lukáč
