Byznys - O tom, zda vlastníci solárních elektráren po celé zemi budou i dál platit 26procentní daň z výnosů, rozhodne Ústavní soud všemi čtrnácti hlasy. Tedy včetně soudkyně Michaely Židlické, která o solárních elektrárnách a možných miliardových ztrátách pro stát rozhodovat vůbec nechtěla.

Synem Židlické je totiž Daniel Křetínský. A Energetický a průmyslový holding, jehož je významným akcionářem, má v otázce zmíněné daně svůj přímý zájem.

Soudkyně Židlická navrhla svým kolegům, aby ji z rozhodování o solárních elektrárnách vyloučili. Podle ní sice nejde o projednávání konkrétního sporu firmy jejího syna, ale rozhodování o zákonu platném pro všechny, přesto soudkyně uvedla, že se cítí podjatá. Firem, ve kterých má Křetínský podíl, se tak především týká platba daně darovací z emisních povolenek (jedno z vládních opatření, které souvisí s boomem solárních elektráren a s cenami elektřiny) v objemu převyšujícím 300 milionů korun.

"Vzhledem k tomu, že Michaelu Židlickou s jejím synem pochopitelně pojí nejužší příbuzenský vztah, prohlásila, že se cítí být v této věci podjatá, ač osobně na výsledku řízení žádný zájem nemá,“ napsala sama o sobě soudkyně v návrhu na vyloučení z projednávání sporu.

Ústavní soud rozhodl za ni. Námitku z podjatosti odmítl a rozhodl, že Židlická bude o návrhu na zrušení zákona hlasovat.

Argumentace zní srozumitelně. Ústavní soud se často dotýká otázek, s nimiž mají příbuzní soudců co do činění. Třeba důchody, nájmy, zdravotní péče, daně obecně.

„Samotná skutečnost, že syn soudkyně je plátcem daně darovací z emisních povolenek, ještě sama o sobě nezakládá důvod k vyloučení soudkyně z rozhodování v řízení o kontrole norem,“ stojí v rozhodnutí.

Není to poprvé, co soudkyně Židlická požádala o vyloučení z rozhodování sporu týkajícího se energetiky. Nemusela tak už třeba rozhodovat jeden z případů kolem Jaderné elektrárny Temelín, ve kterém figuruje vlastník elektrárny, polostátní firma ČEZ.

Návrh na zrušení šestadvacetiprocentního zdanění výnosů solárních elektráren leží u Ústavního soudu více než rok. Provozovatelé elektráren na výrok netrpělivě čekají. Tvrdí, že jim stát nečekanou změnou podmínek zmařil podnikání a snížil zisky. Mnozí své elektrárny raději prodali.

Podle výsledku řízení před Ústavním soudem se investoři rozhodnou, zda podají další žaloby proti státu, obrátí se na evropské soudy, případně zahájí mezinárodní arbitráže.