Za kulisy událostí – Od nové varianty služebního zákona nelze očekávat odpolitizování státní správy, tvrdí politologové spolu s autorem původního návrhu Jiřím Dienstbierem. Koalice na středečním jednání ustoupila opozici a rozhodla o zrušení jednoho ze základních pilířů zákona o státní službě – generálního ředitele.

Místo superúředníka, na kterého by přešla část pravomocí politiků, se počítá s náměstkem pro státní službu s výrazně omezenými kompetencemi.

"Opozici se podařilo vnutit vládě zákon, který bude k ničemu. Tenhle zákon je jednoznačně vykastrovaný. Ztrácí úroveň, kterou má mít," vyjádřila se k nové variantě zákona politoložka Vladimíra Dvořáková.

Podle politologa Bohumila Doležala bylo generální ředitelství vůbec nejdůležitější součástí celého zákona. "Tím se celé tažení za rekonstrukci státu zhroutilo. Je zjevné, že původní koncepce byla, že tady vznikne cosi jako nezávislá státní správa, a tato koncepce se zhroutila ve prospěch politického pragmatismu," řekl Doležal.

Proti zrušení ředitelství se postavily také odbory. Autor zákona Dienstbier dokonce oznámil, že odmítá dál na zákonu pracovat a neručí za něj u Evropské unie. "Pokud srovnáme tento nový návrh s tím, co jsme připravili my, je tam jednoznačně větší míra politizace. A to zejména s ohledem na jmenování státních tajemníků," konstatoval Dienstbier.

Tajemníky jmenuje vláda

Státní tajemníky neboli nejvyšší úředníky jednotlivých ministerstev měl v původním plánu jmenovat právě generální ředitel. Dienstbier si od toho sliboval úplné oddělení úředníků od politiků. Jenže nový nejvyšší post ve státní správě – náměstek pro státní službu – takovou pravomoc nedostane.

Státní tajemníky bude místo toho jmenovat vláda na návrh ministra. "Částečně to jde proti odpolitizování státní správy, ale my to nejsme schopni prohlasovat. Je to ústupek opozici, tak je alespoň vidět, o co jí jde," řekl k tomu předseda lidovců a vicepremiér Pavel Bělobrádek.

Generální ředitel se tak zredukuje pouze na manažera, který bude řešit třeba vzdělávání nebo připravovat výběrová řízení. Jejich výsledky by sice měly být pro politiky závazné, už teď si ale chystají zadní vrátka. "Vláda by se sice měla řídit výsledkem soutěže, ale zároveň by měla mít možnost v odůvodněných případech kandidáta vyloučit," uvedl místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).

Kromě státních tajemníků měl superúředník jmenovat také šéfy některých státních úřadů, například Finanční správy, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost či Správu státních hmotných rezerv. "To byla také jedna z věcí, která nám vadila. Zůstane to tak, jak je to doteď. Ta pravomoc se v žádném případě nebude přesouvat na úředníky," řekl k tomu předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Podle Bartoška se tato otázka bude teprve řešit, nicméně i lidovci podporují spíše variantu, kdy bude šéfy úřadů jmenovat vláda.

A do třetice – generální ředitel měl stát v čele vlastního ředitelství nezávislého na jednotlivých ministerstvech. Jeho náhradník ovšem bude podřízen ministerstvu vnitra.

Místo superúředníka superministerstvo

"Vezměte si, jaký problém s ministry vnitra řešíme, jestli třeba má jmenovat policejního prezidenta, a teď mu předhodíme celou státní správu. To je obrovský průšvih," říká Dvořáková a připomíná, že půjde jen o opakování nestandardní situace, kdy Česká republika po vzoru okolních zemí zřídila Finančně analytický útvar, jako jediná ho však svěřila pod kontrolu ministerstva financí.

"Převedení kompetencí na jakékoliv ministerstvo či ministerstva zapříčiní vznik superministerstva a jednoznačně popře proklamovanou depolitizaci státní správy. Právě prostřednictvím těchto superministerstev budou i ostatní pod politickým vlivem, byť nepřímým," napsal v tiskové zprávě Odborový svaz státních orgánů a organizací.

Podle Dienstbiera je nejvhodnější variantou Úřad vlády. Pokud už dohled nad státní správou musí mít nějaké ministerstvo, svěřil by ho spíše resortu práce a sociálních věcí.

Lucie Kudláčková, Mikuláš Klang