Podle nejhorších očekávání ubozí přisposražení delegáti sobotní valné hromady Fotbalové asociace, až na jedenáct statečných, zvolili bývalého pracovníka kontrarozvědky StB Romana Berbra místopředsedou. Když Luděk Mádl jeho hnusnou minulost objevil, provařený bývalý rozhodčí Miroslav Liba a nyní předseda (!) Středočeského krajského fotbalového svazu bez mrknutí oka pravil: „Pokud vím, tak u této organizace nepracovali žádní blbci.“ Jasně že ne, znalče. K 1. správě StB vybírali jenom intelektuály, kteří dokonce uměli psát a počítat a hlavně obětavě sloužit zločineckému režimu.
•••
Užasl jsem, jak si minulý týden podali ruku ve lži dva jinak výborní představitelé dvou generací hudební publicistiky, Jiří Černý v Reflexu a Michal Bystrov v Lidových novinách, kteří opěvovali čtvrteční šedesátiny písničkáře Jaromíra Nohavici. Vedle pajánů na umělecké kvality ani slůvko o jeho totálním mravním selhání, když tento agent StB s krycím jménem Jarek v lednu 1989 (!) měl potřebu udat Vladimíra Hanzela a Jarmilu Polákovou, že mu dali podepsat petici za propuštění Václava Havla z vězení, čímž jim tedy rozhodně neulehčil život. Načež byl v létě téhož roku vyslán do Vídně svým řídícím orgánem, on, pronásledovaný chachar, aby šmejdil mezi českou emigrací! V této souvislosti mě jeho sebelepší veršíky nedojímají. Mám důvod být zaujatý. Svého času jsem Nohavicovi nabídl, ať o svém estébáckém angažmá promluví do televizní Třinácté komnaty. Dlouho nás se štábem tahal za nos a nakonec odmítl. Navíc je to tedy zbabělec a srab.
•••
Ztráta paměti je ničivá jak velká voda. Když v sobotu zemřel bývalý televizní sportovní komentátor Vít Holubec, mladá novinářská trdla nešetřila pojmy jako „legenda“. Nu ano, byl u zakládání pořadu Branky, body, vteřiny, v Československé televizi přežil skoro čtyřicet let, ale tak jako drtivá většina jeho kolegů, za cenu nadšeného členství v KSČ, velebení spartakiád a socialistického sportu a odporu k bojkotu olympiády v Moskvě západními sportovci. Co na tom kdo obdivuje? Zatímco bolševik vyrazil z redakce z politických důvodů za normalizace Vladimíra Váchu a Luďka Brábníka, zkompromitované lidi typu Holubce, ale též Karla Mikysky, Karola Poláka, Štěpána Škorpila, Jana Slepičky a Jaroslava Suchánka musel z obrazovky vyhnat až listopad 1989.
Jan Rejžek
