Portrét - Neobyčejně slušný člověk schopný rozumných kompromisů a zároveň ten, kdo si stojí za svými hodnotami.

To jsou slova, která můžete slyšet na adresu nového – a vážného – adepta na post ministra školství Petra Fialy.

Jsou nadějná, přestože je pronesl blízký člověk. „Má schopnost nejednat unáhleně. Věci si dobře promýšlí, nepodléhá náhlým impulsům a nejedná v afektu,“ říká však dále Fialův nástupce na postu rektora Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Rýsuje tak naději, že s Fialou by resort školství dostal větší kontinuitu a předvídatelnost, než jsme byli poslední skoro dva roky zvyklí.

Insider však musí upozornit, že kondicionál v předchozí větě není náhodou. V čase, kdy tento text vznikal, nebylo totiž stoprocentně jisté, zda Petr Fiala nabídku místa ve vládě od premiéra skutečně dostane a přijme...

Jeden z „rodičů“ české politologie

Fialovo akademické působení je od počátku 90. let úzce svázáno právě s brněnskou Masarykovou univerzitou.

Vedl zde několik politologických pracovišť, v roce 2004 působil také jako děkan Fakulty sociálních studií, byl jedním ze spoluzakladatelů politologie u nás a v roce 2002 byl dokonce jmenován prvním profesorem tohoto oboru v Česku.

Věnuje se srovnávací politologii, evropské politice a výzkum politické dimenze náboženství; na svém kontě má jako autor či spoluautor čtrnáct knižních monografií a více jak dvě stovky článků.

Liberální konzervativec, neunáhlený intelektuál

Exkurz některými z jeho publikací také dává trochu bližší pohled na názory profesora Fialy.

Vyplývá z nich, že patří ke střízlivě uvažujícím eurooptimistům. Jan Váška v recenzi pro Středoevropské politické studie o jeho knize "Evropský mezičas" píše, že zde Fiala považuje evropskou integraci za výjimečnou politickou akci a distancuje se od různých spikleneckých teorií - nebo paralel evropské integrace k různým totalitním režimům.

Na druhé straně třeba návrh evropské ústavy považoval podle Váška za uspěchaný a neodpovědný experiment evropských politických elit.

Pochybení církví? Postup při restituci jejich majetku

Petr Fiala je katolík, názorově zařaditelný jako liberálně smýšlející konzervativec.

Českou republiku označil v jedné ze svých knih za „laboratoř sekularizace“ a označuje zdejší vztah mezi politikou a náboženstvím za „zvláštní případ".

Církve se v Česku podle něho dopustily zejména dvou hlavních chyb - první byl postup v otázce navrácení jejich majetku a druhou některé snahy zasahovat do politického dění a ovlivňovat tak jeho vývoj.

Dobře Fialův postoj vyjadřuje citace z rozhovoru pro Katolický týdeník z roku 2009: „Politika je odrazem stavu společnosti a dnešní ´společnost zábavy´ vykazuje celou řadu problematických rysů. Křesťanské hodnoty však naši civilizaci formovaly a integrovaly, hodíme-li je lehkomyslně za hlavu, ztratíme něco, co už nedokážeme nahradit.“

Děkan, rektor, prorektor... a ministr?

Petr Fiala byl po dvě funkční období rektorem Masarykovy univerzity, a když ho nahradil už citovaný Mikuláš Bek, zůstal zde jako prorektor pro  akademické záležitosti.

Jako hlavního vědeckého poradce si ho navíc vloni vybral předseda vlády Petr Nečas a od letošního roku je Fiala zároveň ředitelem Mezinárodního politologického ústavu.

Nyní má tedy blízko k ministerskému křeslu.