Za kulisy událostí – Generální ředitel České exportní banky Jiří Klumpar ve své funkci pravděpodobně velmi brzy skončí. K odchodu ho vyzval ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, na jehož stranu se přidal jak premiér Sobotka, tak ministr financí Andrej Babiš. Důvod? Podle Mládka nezvládá řešení problémů banky. Spíše ale pouze řekl špatnou věc ve špatný čas.
Klumpar se dostal pod tlak poté, co Lidovým novinám řekl, že jednou z diskutovaných variant s akcionáři je i vytvoření konsolidační agentury, která by řešila problémové úvěry. Reagoval tak na to, že banka ve svém čtvrtletním reportu zveřejnila, že do rizikové kategorie nesplácených úvěrů musela přesunout úvěry za dalších 16 miliard korun. Celkově je tak v kategorii nesplácených úvěrů firmám celkem 35,5 z 84,3 miliardy korun.
Mládek je ale kategoricky proti dalšímu vyčlenění špatných úvěrů. „Pan ředitel se asi pokouší udělat to samé, co kdysi udělal u zkrachovalé Agrobanky. Tedy udělat dobrou a špatnou banku. To my ale odmítáme,“ říká.
Stále ale nepřipouští, že by mělo být Klumparovo prohlášení hlavním důvodem, proč ho vyzval k odstoupení. „Pro mě je prioritní, aby Česká exportní banka i pojišťovna EGAP fungovaly a pomáhaly českému exportu. S ČEB se ale táhnou problematické zakázky a nemám pocit, že by se pan Klumpar nějak posunul v jejich řešení,“ říká v rozhovoru pro Insider a HN ministr Mládek a uznává přitom, že sám Klumpar tyto problematické úvěry pouze zdědil.
Kuloární informace ale hovoří spíše o tom, že šéf exportní banky, který ji vede zhruba půldruhého roku, jednoduše přišel s velmi nepopulárním řešením. Nikomu z vlády o něm prý neřekl a sdělil ho veřejnosti až v rozhovoru pro média. „Ale to víte, že je to taky důvod. Takové rozhodnutí musí konzultovat. Jeho úkolem je nějakým způsobem pomoci zlepšit pověst ČEB, ne ji ještě více zpochybňovat,“ říká Mládek.
Zda se ze strany Klumpara jednalo o špatné PR, nebo úmyslné nadnesení tématu, které chce řešit, není jisté. On i jeho mluvčí odmítají od středy cokoliv komentovat.
Čeho ale určitě dosáhl, je rozvíření debaty o nutném řešení problémů ČEB. Z jejího úvěrového portfolia není u 16 miliard téměř žádná šance na to, že by banka peníze získala nazpět. Půjčky za dalších 19 miliard banka vnímá jako rizikové, například proto, že se splátky opozdily o tři až šest měsíců.
Problém je, že připravené opravné položky banky činí jen 5,8 miliardy korun. Reálně tak hrozí, že stát bude muset do banky nasypat miliardy korun. „Nyní tak jsme v situaci, kdy se musíme domluvit s ministerstvem financí, jak u podpory exportního financování dál. Hlavní je, jak se postaví k případnému uhrazení vzniklé ztráty,“ uvedl Mládek.
Jak říká, z logiky věci má na fungování exportní banky jiný pohled Babišův resort. „Z hlediska ministerstva financí je ČEB vnímána spíše jako riziková instituce, která může ohrozit státní rozpočet. Tedy méně poskytnutých úvěrů rovná se menší riziko pro stát. My naopak z pohledu podpory průmyslu tlačíme na co největší míru podpory,“ říká Mládek.
I to vede k jeho současnému sporu s ministrem financí. „Nazval bych to vyjasňováním názorů,“ říká s úsměvem Mládek. O co jde? Babiš chce svého náměstka Martina Prose dosadit do funkce šéfa dozorčí rady banky. Mládek na druhou stranu tlačí na to, aby ji vedl jeho náměstek Vladimír Bärtl. Vždy to podle něj bylo tak, že ministerstvo průmyslu dozoruje exportní banku a ministerstvo financí exportní pojišťovnu EGAP.
Pikantní na celé věci je, že se zde kříží i stranické příslušnosti. Zatímco Prose na finance prosadila ČSSD, Bärtla na ministerstvo průmyslu naopak nominoval Babiš. Oba ministři se dnes mají sejít k dalšímu jednání. Dohodnout se chtějí i na výběru nového šéfa ČEB. „Již jsem panu Babišovi jedno jméno nového šéfa navrhl, nesouhlasil s ním,“ říká Mládek. Sám ministr financí se již nechal slyšet, že by šéfa ČEB vybral výběrovým řízením.
„Obecně je nutné říci, že Česká exportní banka své cíle zatím plnila. Export a tím i zaměstnanost za své fungování podpořila více než 360 miliardami korun. Jejím účelem je i podpora více rizikových zakázek,“ připomíná Mládek. Podle něj tak zafungovaly obě instituce výborně například v době krize, kdy byl nedostatek kapitálu. „Ani od ČEB, ani od EGAP tak neočekávám, že budou hospodařit v zisku, ideální je asi nula a tolerovatelná je i menší ztráta. Není ale možné, aby vznikala tím, že někdo něco zanedbal nebo rozkradl,“ říká Mládek.
Naráží tak například na úvěr banky na výstavbu apartmánů v Tunisku, kterou chystala stavební firma PSJ. Až při selhání splácení úvěru se zjistilo, že banka nemá nárok na lukrativní pozemky, které měly být dány do zástavy. Kvůli případu již padla první trestní oznámení. Poprvé v historii se také stalo to, že EGAP odmítla své sesterské bance kvůli jejím pochybením vyplatit pojistné.
Petr Lukáč
