Inside sport - Shodnou se na jediném. Že se 17. března 2012 v průhonickém motorestu potkali a vypili tam spolu kávu. Kdo? Rozhodčí zápasu fotbalové ligy Jablonec-Plzeň (0:2) a Martin Svoboda, fotbalový manažer na volné noze, přezdívaný Chřestýš.
Sudí Tomáš Adámek pak 1. listopadu 2012 učinil u notáře prohlášení, že mu Svoboda tehdy v Průhonicích nabídl a časem pak i vyplatil 200 000 korun za plzeňské vítězství v Jablonci.
Jak zjistil Insider, policie posléze vyzvala Adámka, aby jí tedy tento úplatek v plné výši odevzdal. Nejenže jí však Adámek nedal ani korunu, ale dokonce odmítl podpisem potvrdit, že ho policie k vyplacení částky vyzvala.
Celý případ se teď posouvá na stůl Petra Podroužka z Okresního státního zastupitelství Praha-západ. „Zatím jsem uzavřený spis neobdržel,“ říká, ale naznačuje, že by ho měl od policie dostat již brzy. Advokáti obviněných už dostali šanci se s celým spisem seznámit.
Nyní je tedy právě na státním zástupci Podroužkovi, zda obviněné osoby obžaluje, nebo zda stíhání případně ukončí.
Přesně to mu ostatně ohledně svého klienta Martina Svobody navrhuje „Chřestýšův“ právní zástupce Bronislav Šerák.
Pro úplnost dodejme, že obvinění z trestného činu potkalo vedle Adámka, který tvrdí, že si nechal slíbit a že pak i převzal úplatek, a Martina Svobody, jenž popírá, že by kohokoli uplácel, i čtvrtého rozhodčího utkání Pavla Býmu.
Ten stejně jako Adámek učinil zkraje listopadu loňského roku, sedm měsíců po průhonické schůzce, u notáře prohlášení, že tehdy Svoboda „nabídl 200 000 korun za výhru Plzně“. Býmu orgány činné v trestním řízení viní z toho, že si celý příběh, pokud se opravdu stal, nechal tak dlouho pro sebe.
Adámek, Býma i Svoboda odmítli vypovídat před disciplinární komisí Fotbalové asociace ČR. V trestně-právním řízení spolupracoval s policií jen Svoboda-Chřestýš, zatímco Adámek s Býmou nepromluvili na policejní služebně nad rámec svého prohlášení, učiněného u notáře, ani slovo navíc.
„Chřestýšův“ advokát Bronislav Šerák tvrdí, že kromě tvrzení obou rozhodčích nepřineslo vyšetřování žádný důkaz o vině jeho klienta. „Do záznamu o prostudování spisu v rámci ukončení vyšetřování, jsem zapsal návrh na zastavení trestního stíhání Martina Svobody. A to z toho důvodu, že se nepodařilo prokázat, že se skutek, pro který se trestní stíhání vede, stal,“ říká Šerák. „Žádný důkaz proti panu Svobodovi nepřinesly výslechy řady osob, znalecké zkoumání výpočetní techniky všech obviněných, ani odposlechy,“ tvrdí advokát, který ve spisu logicky hledá interpretaci co nejvýhodnější pro jeho klienta.
Rozhodující slovo ohledně dalšího vývoje kauzy však pochopitelně nebude mít on, ale státní zástupce Petr Podroužek. „Spis si prostuduji a pak k němu zaujmu nějaké stanovisko,“ říká.
Případ „Chřestýš“ je třaskavý v tom, že se týká zápasu úřadujícího mistra ligy Viktorie Plzeň. Pokud by se snad mělo v rámci vyšetřování či soudního projednávání případně prokázat, že by plzeňský klub měl nějaký přímý vliv na Svobodovo údajné korupční jednání, mohlo by to pak mít pro Viktorii nedozírné následky (ztráta důvěryhodnosti, odliv sponzorů, vyškrtnutí z evropských pohárů, ztráta bodů v ligové tabulce apod.)
Už jen proto, že sudí takové úvahy směrem k Plzni svým prohlášením vyvolal, podal plzeňský klub na Tomáše Adámka žalobu pro poškození dobrého jména. Ještě letos ji bude projednávat Krajský soud v Brně.
Vlastník plzeňského klubu Tomáš Paclík považuje celou záležitost za vykonstruovanou, vítr podle něj fouká od hlavního konkurenta Viktorie na tuzemském fotbalovém trhu, tedy od pražské Sparty.
Její vlastník Daniel Křetínský se 18. září 2012 objevil na Strahově v sídle FAČR se svojí pověstnou černou taškou a slovy, že Sparta má znepokojující zprávy o způsobu řízení soutěží v Česku a opírá je o konkrétní důkazy.
Předseda FAČR Miroslav Pelta předal celou věc protikorupční policii, ta pak na konci října ústy svého tehdejšího ředitele Tomáše Martince oznámila, že materiály, které obdržela, žádné konkrétní důkazy neobsahují. To se stalo 30. října.
A už 1. listopadu seděl Tomáš Adámek, rozhodčí bytem ve Valašských Kloboucích, v pražské notářské kanceláři a podepisoval tam své prohlášení. Pár dní po něm si do téhož notářského úřadu v pražské ulici Na poříčí udělal až z Valašského Meziříčí výlet jeho kolega Pavel Býma.
Od té doby ale oba o celé věci mlčí jako hrob.
Luděk Mádl