Za kulisy událostí – Zatímco se Vladimíru Remkovi den po dni krátí lhůta pro rozhodnutí, zda v barvách komunistů zasáhne do přímé volby prezidenta, vzniká na zakázku Lidového domu čerstvá zpráva, jakou „cenu“ bude jeho konečný postoj mít.
Sociální demokraté už v červnu investovali v tichosti do průzkumu, jakou roli mohou voliči komunistů sehrát v případě jejich kandidáta Jiřího Dienstbiera, a nyní po krajských volbách hodlají zjistit, zda a jak se situace změnila.
To, co se ví z léta, popravdě řečeno poněkud ubírá na vzrušení, které Remkova zvažovaná kandidatura vyvolala.
Podle šéfa agentury STEM Jana Hartla (STEM pro socialisty data pravidelně sbírá, pozn. red.) například kandidát komunistů může při předpokládané vysoké volební účasti v prvním kole přímé volby počítat s 10 až 12 procenty hlasů.
Mnohem větší význam tak má případná Remkova kandidatura pro jiné prezidentské adepty. Hlasy komunistů sbírají dva největší favorité přímé volby, Jan Fischer a Miloš Zeman, kandidát sociálních demokratů Jiří Dienstbier je v tomto směru o poznání vzadu.
„Jan Fischer je spíše středolevý kandidát, nemá velké odpůrce a je vlažně přijatelný všude a pro všechny,“ vysvětluje přijatelnost bývalého premiéra u komunistických voličů Jan Hartl z agentury STEM, která pro sociální demokraty zmíněný průzkum dělala.
„Miloš Zeman zase táhne především voliče s nižším vzděláním, s nižším majetkem, hlasy naštvaných, hlasy frustrovaných seniorů a tak podobně. Představuje protestní hlas a útočiště pro sociálně slabší,“ dodává.
Zemanův a Fischerův komunistický elektorát je v podstatě vyrovnán. Voliči KSČM oslovení lidmi ze STEM by v létě v 35 procentech poslali na Hrad Fischera, 32 procent by tam vidělo Zemana.
Analytici Lidového domu v komentáři k těmto číslům naznačují, že z pohledu jejich kandidáta Jiří Dienstbiera (volilo by ho 18 procent komunistů) je nutné zaměřit se na získání komunistických hlasů od Zemana. Píší, že rozhodující pro Zemanovu porážku mohou být právě zisky Dienstbiera mezi komunistickými voliči. „Nakolik se to JD může podařit, bude záviset na jeho ideovém a programovém východisku,“ radí v analýze další strategii.
To vše bylo samozřejmě dávno před krajskými volbami, které komunistům nadmíru vyšly, a tak přesnější předpověď, jak dopadne na přímou volbu případná účast Vladimíra Remka, dá asi až opakovaný průzkum STEM.
Jeho šéf Jan Hartl zatím v obecnější rovině říká, že kromě vysoké volební účasti bude důležité, zda i prezidentské volbě (tak jako krajským volbám) vydrží étos protestního hlasování.
Ani to ale komunistickému kandidátovi na prezidenta nemusí stačit. Kdyby totiž Miloš Zeman v kampani udržel přízeň svého hlavního voličského záběru, pomohly by komunistické hlasy opět jemu a nemusely by se k ryzímu komunistickému kandidátovi přelít.
Této tezi nahrávají i čísla získaná v létě. Říkají totiž, že mezi voliči extrémní levice je 68 procent rozhodnuto jít volit svého prezidenta, což je o 7 procent více než průměr napříč voliči dalších politických stran. Navíc – 25 procent komunistických voličů bylo v létě kategoricky rozhodnuto pro určité jméno, což je v porovnání s ostatními stranami zase nejvíc.
„Nyní bude pracovat čas, jak si lidé výsledek krajských voleb vyloží,“ říká Jan Hartl. „Zda si třeba řeknou, že to s podporu levice přepískli, a budou volit proti,“ upozorňuje. Dobré krajské skóre komunistů však podle něj může způsobit i to, že se nerozhodnutí osmělí a půjdou komunisty také volit.
-
Pozn.: Úvodní snímek je přetiskem Rudého práva z března 1978.
