Objev dne – Společnost IZIP, za jejíž projekt elektronického zdravotnictví se z veřejných peněz vypařily zhruba dvě miliardy korun, zahájila odvetu za to, že se ministr zdravotnictví Leoš Heger rozhodl její plány ukončit.

Firma bude muset už brzy oželet roční přísun stovek milionů z kasy Všeobecné zdravotní pojišťovny, a tak aspoň poslala ministerstvu dopis, v němž žádá po Hegerově úřadu zaplatit 27,5 milionu korun.

Ministra k tomu vyzval v oficiálním dopise generální ředitel IZIP Jiří Pašek, přičemž zmíněnou částku 27,5 milionu vyčísluje jako zmařenou investici, již vložila do mezinárodního projektu epSOS.

Ten má podle Paškova psaní především za úkol pomoci vybudovat elektronické zdravotnictví v několika zemích Evropy. IZIP teď ministra Hegera viní z toho, že se s premiérem Petrem Nečasem předem dohodli a poté veřejně oznámili, že projekt IZIP skončí. "Takový postup je velmi zvláštní, uvážíme-li, že v evropském systému epSOS koordinuje systémy elektronického zdravotnictví více než dvacet zemí," píše Pašek.

IZIP tvrdí, že tím firmu poškodili a zároveň jí vzali mandát pro provoz tohoto pilotního projektu v České republice.

"IZIP proto žádá ministerstvo zdravotnictví o doplacení nákladů za epSOS, které lze chápat jako zmařenou investici," píše Pašek v dopise, který má Insider k dispozici.

"Náklady IZIP na celou účast v projektu (nikoliv jen národní pilot) činí 1 100 000 eur, tedy 27 500 000 korun," vypočítává ředitel Pašek. "V této částce je započteno 950 000 eur z celkových nákladů na projekt epSOS ve fázi 1 a 2. Dalších 950 000 eur hradila Evropská komise, z nichž pak 150 000 eur IZIP, a. s., odvedl do společného fondu projektu pro vývoj komponent NCP (Národního kontaktního místa – poznámka red.), zajištění transformačního nástroje a centrálních služeb."

Ministerstvo nic platit nehodlá.

Mluvčí Vlastimil Sršeň zareagoval na Paškovu žádost slovy, že je neopodstatněná. "A to vzhledem k tomu, že faktické propojení systému nefunguje a ještě nebylo realizováno," uvedl Sršeň.

Podle něj navíc zastavení projektu IZIP další rozvoj elektronického zdravotnictví v Česku jenom umožní.

Do IZIP přitom za více než deset let přiteklo z VZP více než dvě miliardy, aniž by zdravotní knížky prokázaly svoji funkčnost. Ukázalo se také, že peníze největší zdejší zdravotní pojišťovny často končily jinde než přímo v rozvoji projektu – například byly utraceny za pořádání golfových turnajů, pronájem budov nebo služby předních pražských advokátů.