Zahraničí - Slova jako prosperita nebo vysoká životní úroveň dnes v Řecku vyjadřují něco jako ztracený ráj. Minulost, která se nevrátí. Pohled na vzdalující se a mizející ostrov.
Těžce nemocného pacienta eurozóny, postiženého drastickým snižováním platů a důchodů, šestadvacetiprocentní nezaměstnaností, růstem cen téměř všeho zboží a depresí na všech frontách povzbuzuje evropský komisař pro ekonomiku a měnu Olli Rehn.
Fin, který ještě před rokem tvrdil, že řecký dluh je nezvládnutelný, a působil dojmem, že je na blízku nějaká strašná zkáza, je kupodivu prvním, kdo se odvážil veřejně říci: Nebezpečí řeckého opuštění eura už skoro nehrozí, stejně tak jako samotný rozpad eurozóny.
„Řecko zvolna obnovuje svoji konkurenceschopnost,“ prohlásil Rehn v Bruselu. Jen to dořekl, euro okamžitě posílilo o dvacet procentních bodů vůči dolaru.
Když opustíme kanceláře politiků, ekonomů a bankéřů a podíváme se na věc očima většiny „obyčejných“ Řeků, vypadá to jako zpráva typu „příliš nadějné na to, aby to byla pravda.
Řecko sice z eurozóny neodejde, ale až třetina řeckých rodin se podle průzkumu zveřejněného deníkem Katmerini vážně zabývá myšlenkou na odchod z Řecka.
Dobrým indikátorem trendu jsou například fotbalisté. Není to tak dávno, co velké řecké kluby vlastněné místními byznysmeny lákaly na slušné platy sice ne úplně ty nejlepší, ale stále velmi solidní fotbalisty z Jižní Ameriky i Evropy.
Teď se i slavné kluby jako Olympiakos Pireus nebo Panathinaikos Atény topí v dluzích a i nejlepší řečtí fotbalisté prchají. Berou zavděk i průměrnými kluby na Ukrajině nebo Kypru (v České republice zatím ne).
Kvůli vysokým cenám paliva lidé masově kácí lesy, aby v zimě topili levněji. Proti Řekům se spiklo i počasí a zrovna letošní zima je tam jednou z nejtvrdších za mnoho let. Sněžilo dokonce i v Aténách.
„Lidé v Evropě si pod dojmem toho, že jsou tady vždy v létě, myslí, že tu máme celý rok teplo. Ale v zimě je ve velké části Řecka ve skutečnosti pod nulou,“ říká poslanec Thomas Psyrras. V některých městech nebo částech měst však ústřední topení už ani nefunguje, protože nájemníci nemají na zaplacení složenek a jednoduše neplatí nic.
Deník To Vima před nedávnem přinesl reportáž, jak mnoho lidí, které rozhodně nelze označit za bezdomovce, prohledává na ulicích, před restauracemi či obchody popelnice a kontejnery. V naději, že najdou něco, co ještě lze zadarmo a bez zdravotního rizika sníst.
Stávka je pořád nejskloňovanější slovo. Poté, co policie násilím rozehnala pracovníky metra blokující na protest proti životním podmínkám vstupy do stanic podzemní dráhy, plánují zastavení práce Řekové z jiných oborů.
Do Atén se z celé země sjíždějí zemědělci, znovu budou stávkovat i lékaři. Ale Evropa už to přestala sledovat, protože média nerada opakují dokola to samé. V počtu stávek za určité časové období už Řekové asi útočí na světový rekord všech dob.
Bezpochyby nejnešťastnější ministr financí v Evropské unii Jannis Sturnaras tvrdí, že i on má signály o zlepšení a poprvé od roku 2008 by mohla řecká ekonomika začít růst v posledním čtvrtletí tohoto roku.
A v roce 2014 by se konečně mohla dostat z recese.
„Dokázali jsme s ekonomikou pohnout. Na trzích je mnohem více optimismu. Do bank se vracejí vklady, vláda splácí peníze soukromému sektoru a Evropa nás začíná vidět jinak,“ prohlásil ministr.
Dokonce se jal v rozhovoru pro BBC radit Velké Británii, aby v žádném případě neopouštěla Evropskou unii, protože je politicky, hospodářsky i kulturně její součástí...
Tak to vypadá, že se řeckým politikům vrací sebedůvěra. Teď ještě aby se vrátila i skoro jedenácti milionům Řeků. Nebo alespoň těm, kteří hodlají v Řecku zůstat, aby ekonomika měla vůbec komu růst.
Martin Novák
