Za kulisy událostí – O každém rozhodování centrálních bank se dá psát vícekrát a o posledním jednání Evropské centrální banky (ECB), jejímž cílem je podpořit hospodářský růst, to platí dvojnásob. Zkusme se tedy k němu ještě jednou vrátit ze dvou pohledů: proč ECB rozhodla a zda úspěšně?
Proč?
Jednoduchou odpověď poskytuje srovnání vývoje inflace a nezaměstnanosti v několika zemích. V grafu je dosti názorně vidět, jak je ekonomika v té které zemi vzdálena od ideálního cíle (inflace 2 % a nezaměstnanost 5,5 %). Eurozóna s vysokou nezaměstnaností a nizoučkou inflací stojí výrazně stranou. Proto je třeba konat.
Je pak zajímavé sledovat, kam by se podle představ příslušných institucí měla realita pohnout v příštím roce. Riziko inflace by mělo oslabit, vyšší nezaměstnanost však zůstane a prodere se v Evropě asi na první místo ekonomických hrozeb.
Můžeme si položit ještě podotázku: proč jediná ECB zavedla zápornou sazbu u depozit? Jde patrně o úpornou snahu demonstrovat komerčním bankám, že mají začít více půjčovat. Je to spíše symbolický krok, když tato sazba funguje u „overnight” úložek. Navíc nelze s jistotou tvrdit, že poptávka samotných podniků po financování již výrazně roste.
Jaký úspěch kroky mají?
Vidíme krátkodobou reakci a o střednědobé nebo dlouhodobé můžeme jen spekulovat.
Krátkodobá reakce měřena kurzem eura ukazuje, že finanční trhy de facto odmítly respektovat pokus šéfa ECB Maria Draghiho oslabit evropskou měnu. Vysvětlení hledají odborníci ve dvou rovinách. Může jít o kladnou reakci v očekávání, že kroky ECB pomohou evropské ekonomice na nohy, což by zvýšilo atraktivnost evropských (eurových) investic. Nebo může jít o spekulaci finančních trhů, které chtějí vyprovokovat Draghiho a ECB k ještě silnějším opatřením.
Střednědobý účinek se v tomto okamžiku nedá zhodnotit.
První ze souvisejících opatření, další nabídka likvidity bankám (tzv. TLTRO), se totiž ještě nemohlo projevit a na další musíme čekat až do září.
Zavedení druhého nástroje, nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABS), nebylo časově specifikováno.
Rozprostřením termínů do relativně delšího období chce ECB patrně dosáhnout trvalejšího tlaku na růst aktivity na trhu úvěrů. Do tohoto kontextu je ale třeba zasadit také probíhající zátěžové testy velkých evropských bank, které mají vrcholit právě na konci letošního roku. Potom podzimní nabídka hotovosti bankám, byť účelově podmíněna, může plnit bankovní rozvahy hotovostí. Oživení trhu ABS a jejich odkup by pak zapadalo do následného období, kdy se bude projevovat kvalita nových úvěrů, tedy zhruba od počátku roku 2015.
Buď jak buď, ECB se v určitém slova smyslu vydala na neprobádané území a po Draghiho slovní intervenci z léta 2012, že učiní cokoliv na obranu eura proti finanční a ekonomické krizi, je to patrně jeho druhý nejvýraznější krok.
Petr Hlinomaz
