Analýza – Těsně před rezignací premiéra Petra Nečase rozhodla vláda o tom, že uvolní 5,3 miliardy na likvidaci bezprostředních následků povodňových škod. K ničemu dalšímu není v této chvíli třeba, protože celkové povodňové škody dosáhly podle odhadu auditorské firmy PwC 7,5 miliardy.
Rozdělit slíbené vládní finance už mohou státní úředníci a chybějící částku na odstranění škod mohou dorovnat pojišťovny.
Autorita Nečasovy, případně jiné politické vlády, která by Nečasův kabinet rychle nahradila, bude chybět pouze k rozhodnutí, jak připravit Českou republiku na příští povodeň, a pokud možno vyloučit zatopení velkých měst.
Český stát takovou strategii nemá, i když se v roce 2005 k jejímu vytvoření zavázal podpisem mezinárodní smlouvy v Kóbe. Tento nedostatek však není fatální, protože termín k dokončení strategie vyprší až za 30 měsíců.
Závazek za nový Temelín
Bez politického rozhodnutí se však neobejde stavba III. a IV. reaktoru Jaderné elektrárny Temelín. Už v únoru 2012 upozornila poradenská firma Candole Partners, že se stavba reaktorů nevyplatí a že se tedy bude těžko hledat banka, která by na projekt půjčila. „Nejsme schopni najít přesvědčivé ekonomické ospravedlnění projektu,“ napsali experti renomované firmy.
Dnes jejich hodnocení sdílejí všichni energetičtí experti včetně ministra financí Miroslava Kalouska.
Premiér Nečas byl pro stavbu v Temelíně jedinou z posledních nadějí, protože nepřímo slíbil státní podporu.
„Rozhodnutí o dostavbě jaderné elektrárny je strategickým rozhodnutím, nejde překlopit pouze do jednotlivých položek, co to s námi udělá za rok či za dva," řekl expremiér naposledy před třemi týdny.
Pokud Nečase nenahradí ministr průmyslu Martin Kuba, který vládní podporu Temelínu rovněž přislíbil, pak vyroste pravděpodobnost, že státní společnost ČEZ soutěž o stavitele nového Temelína ještě letos zruší.
Zastavit bioplynový boom
Politické rozhodnutí bude chybět energetikům ještě v jednom případě. Nečasova vláda chtěla v srpnu projednat novelu zákona o obnovitelných zdrojích, který by od ledna 2014 zrušil státní podporu nově zapojených elektráren využívajících obnovitelné zdroje.
Tento zákon má například zabránit opakování slunečního boomu, kterým hrozí bioplynové stanice. Už letos spotřebitelé doplácejí podle odhadu Energetického regulačního úřadu na výrobu elektřiny z bioplynu polovinu částky, kterou platí za elektřinu ze slunce. Pokud bude stát dotovat také bioplynové stanice zapojené v příštím roce, může být bioplyn z pohledu spotřebitelů nákladnější než elektřina ze slunce.
Věcný záměr zákona o obnovitelných zdrojích obsahuje také některé kroky, které by snížily výkupní ceny už postaveným slunečním elektrárnám. Proti tomu už v květnu protestovala vlivná Česká bankovní asociace, jejíž členové sluneční elektrárny financovali. Proto bude zákon z dílny ministra Kuby sotva schválen bez podpory silného premiéra.
Dokončit právní revoluci
Nečas bude chybět při dokončení největší právní reformy od listopadu 2012. Nový občanský zákoník z dílny místopředsedy ODS Jiřího Pospíšila byl sice schválen s platností od ledna 2014, přesto je třeba ve sněmovně odhlasovat třináct zákonů, které mění příbuzné právní předpisy.
Nejde přitom pouze o technické novely. Například zákony od ministra financí Miroslava Kalouska ruší dědickou a darovací daň, vedle toho mění daň z převodu nemovitostí, kterou hradí prodávající, na daň z nabytí nemovitostí, kterou hradí nabyvatel.
Rušení majetkových daní odmítá levicová opozice, a pokud dostane možnost, odloží platnost celého zákoníku nejméně o rok. Bez obnovení politické vlády, kterou podpoří místopředseda Pospíšil, tedy zákoník od ledna nebude.
Odbrzdit eurodotace
Úředníci mohou připravit státní rozpočet na rok 2014 a také zajistit, aby byly dočerpány evropské dotace z rozpočtového období 2007–2013. Bez politického rozhodnutí se však neobejde vstup do rozpočtového období 2014. Evropská komise už počátkem roku českou vládu upozornila, že před začátkem čerpání je třeba schválit zákon, který by zajistil nezávislost úředníků na politických ministrech.
Vláda potřebný zákon o úřednících už odeslala do sněmovny, vysloužil si však tvrdou kritiku nevládních organizací. „Pouze petrifikuje, ba ještě dále prohlubuje dosavadní politizaci,“ upozorňuje Lukáš Wagenknecht ze společnosti Good Governance.
Přidala se i Evropská komise, která v květnu publikovala tzv. Country Specific Recommendation, kde vládu upozornila, že navržená norma vliv politiků neodbourá.
Pouze premiér s dostatečnou autoritou může proti svým ministrům prosadit zákon v požadované podobě, případně domluvit s Evropskou komisí, aby tolerovala zdržení při jeho přípravě.
Protikorupční zákony u ledu
Vláda Petra Nečase nestihla řadu dalších důležitých kroků. Bez jasné politické podpory sněmovnou neprojde nový zákon o státním zastupitelství, který měl vytvořit speciální státní zastupitelství zaměřené na stíhání korupce. Nebude dokončen zákon o finanční kontrole, který měl být hlavním nástrojem při prevenci korupce.
Bez jasné politické vize není možné odstranit zneužívání sociálních dávek „příspěvek na bydlení“ a „doplatek na bydlení“, kde stát ročně přichází bez užitku o miliardy korun ve prospěch spekulantů s volnými byty.
Zmíněné protikorupční zákony ale neměly velkou šanci, i kdyby Nečasova vláda vydržela do řádných voleb.
Petr Holub
