Ne že bych neměl v tomhle úmorném vedru jiné starosti, ale občas přemýšlím o tom, co se musí odehrávat v hlavě strojvůdce Francisca Josého Garzóna, který zavinil strašlivou katastrofu, při níž ve středu vykolejil jím řízený vlak poblíž španělského města Santiago de Compostela a zabil skoro osmdesát lidí. Jak se bude hájit ve snaze zachránit si kůži? Že souprava nešla zabrzdit? Ať se radši poradí s Romanem Janouškem, který má na svědomí naštěstí menší dopravní nehodu. Obhajobu by mohl začít větou: „Stalo se něco divného…“
•••
Někdy není od věci vrátit se k věčně živé klasice a najít, co předvídali, naznačili nebo trefili dávno zvěčnělí spisovatelé. Po stěhování a pak přerovnávání knihovny jsem tedy po mnoha letech namátkou otevřel román Paní Dallowayová Virginie Woolfové a hle, co nebylo v pasáži, kdy k hrdince na večírek, pro který celý den po Londýně sháněla květiny, přijde ministerský předseda: „Člověk se mu nemohl smát. Vypadal tak obyčejně. Mohli jste ho postavit za pult a koupit si od něj sušenky – chudák, celý sešněrovaný zlatou krajkou. Snažil se vypadat jako někdo. Bylo zábavné to pozorovat. Nikdo se na něj nedíval.“ Vřele doporučuji tento postup, až přitáhne Jiří Rusnok se svou tlupou žádat o důvěru Parlament.
.
•••
Je pěkné, jak si naše média vzpomněla, že se v pátek dožil neuvěřitelné sedmdesátky Mick Jagger. Škodolibě dodávám, že je o dva roky mladší než Václav Klaus a o jeden starší než Miloš Zeman, kteří nám už taky několikrát ukázali, že si umí i v seniorském věku pěkně zařádit, ovšemže nikoli na rockovém pódiu. V téhle kalendářové souvislosti mi je však trochu líto, že naopak nikdo nepsal o podobném, byť nedožitém výročí. 28. července by měl rovněž sedmdesátiny Mike Bloomfield, úžasný americký bluesový kytarista a člen kapel Butterfield Blues Band a Electric Flag. Bylo mu teprve sedmatřicet let, když ho našli mrtvého na předním sedadle jeho auta v San Francisku, podle všeho se předávkoval heroinem. Inu, není každému přáno. Až na prezidenty, že.
Jan Rejžek
